,,co když nepřijde? Nebo co když mě uvidí a odejde?!" Začal jsem pomalu vyšilovat ,,Ni ona nemá důvod odcházet" poznamenal Harry a v klidu jedl jídlo ,,hodně ti na ní záleží" mrknul na mě Liam ,,co? Ne" zamumlal jsem a pohotově kousnul do jídla ,,Nialle přiznej to sám sobě" usmál se a já si povzdechl ,,fajn" vydechl jsem odevzdaně.
Asi jsem už neměl důvod to sám sobě zakazovat ten pocit. Je na čase si přiznat že mi není zcela lhostejná.
,,Uvidíš bude to fajn" řekl Louis ,,ale stejně mám pochyby" povzdechl jsem si.
,,Je to pro tebe něco úplně nového, ale vezmi si, že ty alespoň víš, jak vypadá. Ona neví jestli jsi skutečný"
Tahle odpověď byla pravdivá, ale já měl stejně pochyby sám o sobě. Na jednu stranu jsem se nemohl dočkat momentu kdy jí potkám osobně, ale na druhou stranu jsem byl nervózní jak pubertacka co jde na první rande.
Já: jaký máš dneska den?😁
Hope: Hah nic nestíhám, ale jinak fajn. Co ty?✨
Já: dobrý, jsem s přáteli 😅
Hope: tak se jim věnuj ať nejsou naštvaný že jsi s nimi jen napůl 🙈
Já: neboj oni si mě teď stejně nevšímají řeší bůhví co🙄
Hope : Jo aha 😅
Já: ty jsi ve škole nebo máš dneska volný den nebo jsi v práci?😊
Hope: v práci ale dneska je klid, ale stejně nestíhám nic 😂
Já: A co potřebuješ stíhat?
Hope: no musím se učit, dopsat nějaký úkoly, pracovat a tak😂
Já: musím tě naučit odpočívat 😂
Hope: asi by bylo fajn něco takového zažít 😂🙈
