Matchless [Bangchan × Seungmin]

PO 5 LETECH (once, sure)

Changbin's pov

"Tak doufám že vám moje tipy nějak pomohou, a uvidíme se u dalšího videa."
Dořekl Changbin a po té vypl kameru.

"Ahoj."
Zdravil ho příchozí Felix.

"Ahoj, nejsi tu nějak brzy?"
Řekl jsem prorahujíc se.

"Jo, ale jenom vyjímečně."
Felix stál u lednice a prohlížel si její obsah.

Po tom co jsem se protáhl, vyrazil jsem do koupelny. Napustil jsem si vanu a jenom tak relaxoval.

"Chceš něco k večeři hyung?"
Volal Felix z kuchyně.

"Ne, děkuju."
Přišlo mi že se ze mě pomalu stává nakládaná okurka, tak jsem radši vylezl.

Když jsem vyšel z koupelny, nikde už nikdo nebyl. Šel jsem do svého pokoje, a svalil se na postel. S Felixem jsme si tenhle byt pronajali, když jsme spolu ještě chodili. Jenže jsme postupem času zjistili že to klapat nebude, ale vycházíme spolu víc než dobře, a přijde nám zbytečný aby si jeden hledal něco jinýho.

Felix's pov

"Dobré ránko."
Pozdravil jsem když se u snídaně objevil Changbin.

Ten jenom něco zamručel.

"Hyung? Musím ti něco říct."
Pozoroval jsem ho.

"To zní vážně."
Posadil se.

"Dnes je výstava umění, pojďme tam spolu, tam ti to řeknu."
Usmál jsem se, řekl bych mu to hned, ale bal jsem se.

"No fajn."

Prohlédli jsme si každý obraz, který na výstavě byl. Dokonce i obřího Jisunga.

"Hyung?"
Řekl jsem, když jsme byli před výstavou.

"No?"
Otočil se Changbin čelem ke mě.

"No, to co jsem ti chtěl rano říct-"
Odmlčel jsem se.

"Jedeme vystupovat do USA."
Usmál jsem se.

"To je přece skvělý."
Changbin mě obejmul.

"Dnes odlétám, a potom budu v Austrálii."
Mumlal jsem mu do ramene.

"A na jak dlouho?"
Ptal se Changbin pořád s úsměvem na tváři.

"Asi na pořád."

Cítil jsem jak Changbin stuhl.
"Cože?! Jak jako na pořád?"

"Chybí mi rodina a celkově Australie, přece jenom jsem tam už pár let  nebyl."
Pousmál jsem se na něj.

"Že se zase uvidíme. Prosím."
Changbin me znovu objal.

"Uvidíme, jednou určitě."
Objetí jsem zesílil.