11

14 2 0
                                    

Chvilku jsem na něj koukal, ale když mi došlo co chce udělat, strnul jsem ještě více.

Po malé chvilce jsem už cítil jeho rty na těch mých. Tělem mi projel příjemný elektrický proud, do břicha se mi dostalo snad milion motýlků a mé tváře nabrali rumněnec.

Jeho rty chutnající po jahodách líbající ty mé mě dostaly do kolen. Naprosto jsem se mu podal. Zavřel jsem oči a políbil ho na zpět.

Štěstí, volnost, oddanost, lásku. Tohle jsem cítil když jsem ho líbal na zpět. -ty jahody jsem cítil taky, ale to je jedno-

Po nějaké chvíli jsem se od něj odtáhl a koukal mu do očí. On mi pohled upřímně oplácel.

"T-tae?" Rozhodl jsem se promluvit jako první, abych trošku uvolnil napatou atmosféru.

"Jimine?" Koukl na mě a já opět zrudl. Co jsem asi měl teď říct? Teď když mě políbil a já mu to oplatil. Ten fakt, že mě držel na tváři a pod zadkem, mi moc nepomáhal.

"J-já, t-tohle je špatně'' řekl jsem a začal se kroutit z jeho sevření. Drásalo mi to srdce, ale tohle byla v tuhle chvíli nejlepší možnost.

Jenomže když jsem se z jeho náruče dostal, nedošlo mi, že podemnou není pevná zem, ale voda ve které pořád nacházím.

Noha prorazila vodu a já cítil jak se ponořuju do vody. Taehyungovi ruce o mě pouze stihli zavadit.

Před očima se mi začal opět tvořit ten obrázek z 6 let. Zamlžilo se mi před očima a najednou černo. Po pár chvilkách se mi zase objevil ten obraz

"Tati ne!" Křikl jsem na svého tátu kterej už toho měl pokrk. Já v triku a boxerkách stojící před lomem na kraji Busanu kam nikdo nechodil.

Můj otec, držící mě za vlasy a pistol 7 svého týle. Bez výčitek mě hodil do lomu a než jsem dopadl do ledové vody slyšel jsem vystrel.

Dopadl jsem do vody a jelikož jsem neuměl plavat začal jsem se topit. Kopal jsem nohama, házel rukama, snažil jsem se vyplavat na hladinu, ale nešlo to.

Začal jsem se dusit, ale pak už jsem cítil jak se mi zavírají oči a pak jsem viděl pouze černočernou tmu

"Jimine?! Jimine! Jimine!" Slyšel jsem svoje jméno jak ho vykřikuje hluboký hlas. Taehyung?

Cítil jsem že jsem na něčem tvrdém. Zem? Pomalu jsem otevřel oči a před obličejem jsem měl udychaneho Taeho a jeho vyděšený výraz v obličeji.

"Jimine" vydechl ulevne a usmál se na mě.
"Vyděsil jsi mě. Strašně moc" Řekl a já ho jenom bezeslova pozoroval.

Začal jsem se pomalu zvedat, ale zamotala se mi hlava a já čekal opět tvrdý náraz na zem. Ovšem jsem cítil jak mě chytá za předloktí.

"Hej hej hej. Nedělej prudké pohyby. Nemusí to být dobře" Koukl jsem na něj. Cítil jsem se strašně slabý a jako na dně toho jezera.

Cítil jsem jak mi po tváři stékají slzy. Tae si ke mně přisedlé a objal mou maličkost. Hlavu jsem mu zavrtal do hrudi a pevně jsem ho objal. Začal jsem mu brečet do hrudi a ani nevím proč.

"Shhh. Neboj, jsem tady. Neplakej" cítil jsem Taeho ruku na svých zadech. Poslouchal jsem jeho přijemně hluboký hlas jak mě uklidnoval. A povedlo se..

Po nějaké té čtvrt hodince jsem se uklidnil. Pomalu jsem se od něj odtáhl a koukl mu do očí.

"Lepší?" Zeptal se mě a já kývl.

"I love u more than the horses" [ VMIN ] (POZASTAVENO!!)Kde žijí příběhy. Začni objevovat