5. Štěstí a trápení

48 2 1
                                    

Prefekt nás odvedl do sklepení naší koleje. Ve společence to bylo vážně nádherný ta černá a zelená. ,,Tamhle jsou chlapecké a tam dívčí ložnice,"řekl prefekt Mark Potss. ,,Bude vám dobřře paní?",ptala se Ssi. ,,Jo,"zasyčela jsem. ,,Jaktože mluvíš s hady?",ptala se Penelopa. ,,Co má být?",zeptala jsem se. ,,Určitě to taky zvládnu,"řekla ta kráva. ,,Moje matka je Pansy Parkinsonová a je významnější než ty." ,,Víš co?",přimhouřila jsem oči. ,,Tahle k čertu." Vím, že matka Callie je též Parkinsonová, ale je jasný, že tahle Penelopa bude kráva.
Šla jsem k pokoji, kde bylo:
,,Nottová Emily"
,,Nottová Ivy"
,,Potterová Morgana"
,,Zabiniová Callie"
,,Goylová Jane"
Seznámila jsem se blíž s holkama a než jsme šli spát dlouho jsme si povídali. První den školy byl nádherný. Zkazilo mi náladu, když mi přinesla sova mojí rodiny.
,,Morgano Ginevro Potterová,"
,,Nevím, co děláš ve Zmijozelu!" ,,Není Nebelvír lepší?" ,,Fakt je to na mě moc!" ,,Další Potter ve Zmijozelu!" ,,Tvůj otec zkoušel psát McGonnagállové, ale ta mu odepsala větu Moudrého klobouku:,,Je to člověk, který má v sobě loajalitu." Vůbec nejezdi na Vánoce." ,,Neberu tě už jako součást rodiny!"
,,Tva (dávná) matka"
Já začela brečet. Bylo mi z toho zle. S Albusem to přece zvládli, tak nechápala jsem, proč to drahá matka nezkousne u mě. Doufala jsem, že aspoň otec to snese, ale když jsem to otevřela, byla jsem v šoku.
,,Drahá dcero,
,,Nevím, proč se to stalo." ,,Myslel jsem, že jen Albus bude ve Zmijozelu, ale že i ty je to i na mě moc." ,,Na tohle jsem nevěděl, co říct, ale Ginny má pravdu." ,,Ty vážně nepatříš do rodiny." ,,Nemusíš jezdit na Vánoce nebo spíš radši kvůli Ginny nejezdi.",,Nechci tě ale vydědit."
,,Tvůj (doufám, že stále) otec"
Já začela ještě vic vzlykat. Callie mě konejšivě objala. Otevřela jsem poslední a to od dědy Montyho.
,,Zlatíčko,"
,,Chci, abys věděla, že nejsem jako tvojí rodiče a že mi nevadí, že jsi Zmijozel." ,,Stalo se, že můj jeden vnuk už tam je, tak to skousnu i u tebe." ,,Ať se stane cokoliv,pořád jsi moje vnučka.",,Pokusím se vše s tvými rodiči urovnat, aby se s tím smířili."
,,Tvůj milující děda Monty"

Jsem ráda, že aspoň on to vzal. Jakovždy jedině Monty je při mě. Svěřila jsem se holkám a já řekla:,,Moje rodina je už jen děda Monty a vy." ,,Taky Albus." S Lily a Jamesem jinak od svého narození nějak nevycházím. Holky mě objala . Objal mě i Albus. ,,Urovnam to s rodiči,"řekl Albus. ,,To píše děda taky,"řekla jsem. ,,Ale vím, že se to nepodaří."

Morgana Ginevra PotterováKde žijí příběhy. Začni objevovat