Království Písku a Kostí

Kapitola VI.

,,Vypadáš hrozně," podle toho jak rychle se v posteli zvedl, Amara usoudila že ještě nestihl pořádně usnout.

,,Taky se tak cítím," byla k smrti unavená, to ani nemluvila o tom jak jí bolelo celé tělo včetně zad, které snad měla v jednom ohni poté co se na nich svými nehty vyřádila Aikaterine.

,,Co se stalo?" Zvedl slabou deku kterou byl napůl přikrytý, aby si pod ní mohla vlézt i Amara která cestou k posteli odhodila veškeré oblečení.

Ráda cítila hebkou látku která jako by chladila, ale víc milovala když mohla spát vedle svého milence a cítit jeho kůži na té své.

,,Ale nic důležitého, šoupni se," přesto že si naklepala polštář, lehla si na břicho a hlavu nakonec položila na jeho hruď.

,,Chceš o tom mluvit?"
Obejmul ji a ona spokojeně zavrněla jako chrámová kočka.

,,Ani ne," zamumlala a on byl rád že ji vůbec kvůli tomu slyšel.

,,Takže, co chtěla tvá dráha sestra?"

,,Pozítří se musím vrátit do Hebsuhenetu."
Moc dobře věděl proč to město nesnášela, a ani on ho dvakrát moc nemusel jen u něj to bylo z truchu odlišných důvodů.

,,Proč tak najednou?"

,,Raven si mě tam žádá, kvůli jistým záležitostem."

,,A ty jsou?"

,,Chce mě mít zas u sebe a ta druhá, bude se vdávat."
To druhé Amaře přišlo vtipné, obzvláště když věděla jak se Raven k manželství stavěla a dala jasně najevo že případný budoucí manžel bude víc jejím podřízeným než rovnoceným partnerem.

,,Za koho?"

,,Nevím, ještě si nějakého hledá."
Měla tušení že po svém příjezdu se to určitě dozví mezi prvními.

,,Chudák chlap," Natan si povzdechl, dřív ženu která na něm nyní ležela nenáviděl.
Jenže časem pochopil že to co nenáviděl byla maska, kterou si jeho milenka nasazocala před většinou země.

A za to se nenáviděla i ona sama.

,,Jo to byl."

,,Cože? O kom mluvíš"
Nechápavě se na ní podíval, Amara zvedla hlavu a unaveně otevřela oči.

,,Ammon je mrtvý."

,,Ty žertuješ," samým překvapením se zvedl a opřel o čelo postele, Amara udělala skoro totéž jen s tím rozdílem že se na posteli posadila před něj.

,,Ne, tentokrát ne."

,,Rád bych řekl že mě to mrzí, ale nemrzí."
Znal tu pravou stránku jejího manžela, tu kterou znal jen málokdo a pro Amaru to bylo něco o čem nikdy nechtěla mluvit.

,,To říkat nemusíš, mě to také nemrzí."

,,Nech mě hádat, Aikaterine byla štěstím bez sebe."
Jedna z mála věcí, u které s ní souhlasil.

,,Hádaš správně."
Chvěla se, jen tentokrát to nebylo zimou.

,,Už se ví kdo to udělal? Kdy se to vlastně stalo?"

,,Včera večer, možná dnes velmi brzy ráno.
Kdo to udělal se neví, nebo spíš se ví že to byl člověk.
Kdo přesně ale ne, Raven prý poslala někoho aby to zjistil."
Amara nás tím jen pokrčila rameny, svým způsobem jí bylo jedno kdo to udělal.
Ammon si o smrt koledoval tak dlouho, až si ho nakonec našla.

,,Člověk? To je mi překvapí," koutky mu lehce zacukali, což Amaře neuniklo.

,,Ironii už ovládás skvěle."