Království Písku a Kostí

Kapitola VIII.

Jindy by pohřeb trval mnohem déle, sama mumifikace trvala téměř sedmdesát dní ale zde to nebylo téměř potřeba.

Ammonovo tělo bylo značně potrhané takže museli balzamovači části končetin přišít zpátky na jejich původní místo, některé orgány zcela chyběli a bylo jasné že se o ně postarala už zvěř a najít je tak bylo nemožné.

Bez tak by je nejspíše nikdo nehledal.

Možná kdyby to nařídila, ale k něčemu takovému by se nerozhodla.

Tělo tak bylo částečně díky tomu odrkvené, takže při sušení pomoci soli, slámy a dalších věcí byl proces daleko rychlejší.

Amara tak nyní mohla tiše seděla v chladném stínu sloupů pohřebního chrámu, kde kněží připravovali tělo jejího manžela na konečné uložení do hrobky.
Jindy by něco takového nebylo možné, aby byla přítomna při samém procesu.

Ale jelikož jeho tělo nebude uložené v hrobce Amařiny rodiny, ale přímo v samotném hlavním městě vedle jeho rodičů, tak ji vstup do této části chrámu povolen byl.

Zatím co v jeho rodném městě odvedly prvotní část mumifikace, zde bylo potřeba tělo zabalit do nového plátna před vložením do rakve jenž měla být následně vložena do kamenného sarkofágu.

Orgány už byly dávno uložené do připravených, speciálních nádop, kterým se říkalo kanopy.
V tomhle případě byly zaplněné jen dvě z nich, první *Duamutef do které byl uložený žaludek, druhá *Hapi v níž byly plíce.
Třetí *Kebehsenuf kam měli přijít střeva a *Imset játra, zůstali kvůli chybějícím orgánům prázdné.

,,Už budeme hotový výsosti, jen čekáme na velekněze a můžeme se vydat na pohřební cestu."

,,Výborně," co nejdřív bude pryč z jejích očí, tím lépe se ji snad bude i spát.
Ofrkla si a přehodila nohu přes nohu, kdyby se nechtěla ujistit až do samého konce že je mrtvý dávno by tu už neseděla.

,,Mám vám přinést něco princezno? Vodu či víno?"
Byla to Avena, která se od minulé noci bála snad i dýchat a až do teď byla zcela potichu.
Ne že by jí to nějak překvapovalo.

I když ji jasně nařídila aby toho večera do zakázaného pokoje nechodila, služebná kterou poslala ona komunita, aby Amaru zabila, neuposlechla.

Pouhé varování jí nestačilo, takže nyní měla jednu část tváře značně oteklou a oko napuchlé.
A téměř každou část jejího těla pokrývala jedna modřina vedle druhé, to vše bylo jako trest aby si zapamatovala že příkaz od ní se má plnit.

,,Není potřeba, bez tak za chvíli bude konečně konec. A teď zmiz, počkáš na mě před chrámem. Tentokrát ti doporučuji poslechnout, pokud nechceš aby se znovu opakovalo tohle," zvedla se ze židle a prstem ukázala na dívčino poznamenané tělo, jindy by cítila lítost ale tentokrát ne.

Děsilo jí to ale nic proti tomu dělat nemohla.
Bez tak služebná přijde o život, jen o tom ještě nevěděla.

,,Zajisté princezno," uklonila se co nejhlpuběji dokázala a přesto že kulhala, odešla co nejrychleji mohla.

Když si byla jistá že je pryč, přešla k tomu co zbylo z jejího bývalého manžela.

Na kamenném stole už leželo nyní téměř dokonale mumifikované tělo, připravené k tomu aby jej velekněz a ostatní kněží zabalili do obvazů.
Ještě předtím však bylo zapotřebí provést rituál Otevírání úst, během kterého vložili do úst amulet aby duchu zesnulého bylo umožněno vidět, mluvit, slyšet, dýchat a přijímat oběti jídla a pití.