Království Písku a Kostí

Kapitola XI.

,,Jste si tím naprosto jistá?"
Když si svou služebnou Heku nechala toho rána zavolat, společně s Karimem, nebylo na tom nic podezřelého, zkrátka si princezna nechala zavolat sluhy.
Jenže ne tak obyčejné.

,,Bohužel nejsem," odložila pero a promnula si krk, který jí posledních pár dní poměrně bolel.
Vlastně od doby kdy všechny tři měli sex, naštěstí k jejím modlitbám měla Aikaterine i Raven tolik práce že se to pro zatím neopakovalo.

,,Proč tak najednou? Čistka se dělala nedávno, nikdy jí nedělala tak brzy za sebou."
Karim se naštvaně posadil do křesla, které bylo před Amařiným stolem.
Přesto že jako čistokrevný se něčeho takového bát tolik nemusel, jeho žena kterou musel tajit byla míšenkyně která nedávno porodila jejich první společně dítě.

Bylo pochopitelné, že se bál kvůli plánu který teď už nešel zastavit.

,,Ona potřebuje důvod?"
Byla to řečnická otázka, na kterou ani jeden chytře neodpověděl.

,,Jenže když nevíme kdy, bude těžké dát vědět."

Vědět.

Byla to poměrně ironie, dát vědět že se něco takového chystá obzvláště když jste nemohli vzbudit žádné podezření.
Dát vědět tak šlo jen rodinám a někdy i nejbližším příbuzným, i tak to byl však risk že je vojáci třeba dopadnou a dinutu je říct kdo jim dal vědět.

,,Pravda," přítakala Amara, když se narovnala a uslyšela nepříjemné křupnutí v krku.
,,Já už to nějak vymyslím, panikařit a dělat neuvážené kroky by teď nikomu neprospělo."

,,Jenže když nezačneme něco dělat, může být pak pozdě."

,,Nebo se taky může stát, že než popraví mě, tak vám budu muset setnout hlavy já."
Tohle by nebylo poprvé, kdy se něco takového stalo.
Nevlastní sestra jejího otce a strýce, ještě před Amařiným narozením něco podobného udělala.
Před její smrtí musela zabít svou matku, babičku a nakonec zabili i jí.

Pamatovala si že to mnozí nazývalo Chioneské povstání, které skončilo masakrem zúčastněných a zničením města Surin jako varování pro ty kteří by to chtěli zkusit znovu.

,,Zatmění je za pár dní, je poměrně velká šance že to bude před ním."
Zatmění, událost na kterou se mnozí těšily celé měsíce. A letošní měl být obzvláště výjimečný, neboť měl trvat mnohem déle než obvykle.

Takové zatmění se naposledy stalo za vlády jejího dědečka, Khnurnu se v ten den stal novým králem po záhadné smrti svého staršího bratra.

Nad tím se Amara musela uchechtnout, obzvláště když se vědělo že na té smrti nic záhadného nebylo.

Bylo to vražda, něco co se v jejich rodině stávalo dost často.

,,Však už na něco přijdeme, bez si vás dnes nechala zavolat na poradu pokud se nemýlím

,,Ta porada, málem bych na ní úplně zapoměla," rychle vzala dokumenty o počtu poprav, včetně těch které byly provedené v Amrithisu.
Ty byly samozřejmě falešné, ale tak dobře zapsané že by to nikdo nepoznal.

,,Co se bude řešit?"
Karim také vstal, upravil si uniformu aby Amaru doprovodil do síně kam on sám měl zákaz.

,,Nemám zdání, posledních pár dní jsem měla práce nad hlavu že jsem se na to zapomněla zeptat."
Nemusela dodávat že dva dny po té noci, byla úplně mimo že do sebe musela dostat léky proti bolesti aby mohla alespoň nějak fungovat.

,,Jednou někde necháte hlavu, nesmíte si toho brát tolik," Heka si demonstrativně založila ruce na prsou, stoupla si před dveře aby Amaru donutila se na ní podívat.