Království Písku a Kostí

Kapitola XIII.

Ke zdi už nedorazila včas, dokonce ani muži kteří byly napřed a nyní na ní čekali.
Nebylo to potřeba, neboť když dorazily téměř na místo, viděli stráže jak jednu z dívek vedou cestou do paláce.

Teď už jí pomoct nemohla, zachmuřila se když viděla jiné vojáky jak tělo druhé dívky, té které jí onen muž žádal aby zachránila, hážou přes most do vody.

Karim jí zatáhl víc do uličky, a stejně jako ona a ostatní i on pro jistotu sáhl po svém meči pro případ že by si jich někdo všiml.

Ozvalo se hlasité šplouchnutí, které nemělo na svědomí jen dívčino tělo.

*Nahr Aldam al'ahmar, hlavní řeka která protékala i hlavním městem byla obzvlášť v této části plná Aldamských krokodýlů.
Větší, agresivnější než jejich další příbuzní.

Obyvatelé kteří mnohdy chodily právě do řeky pro vodu, obzvláště ti kteří měli od sebe daleko studny nebo si jinam nemohli dojít tak někdy skočily jako jejich potrava.

Byly věčně hladový.

,,Co teď?"
Karim a ostatní muži okolo ní vytvořily půlkruh, poznala na nich že jim je dívku líto ale pomoct jí nemohli aniž by na sebe neupozornily.

,,Co by bylo, vy pojede s posledními vozi zpátky do Amrithisu. Já se vrátím zpět do paláce, podívám se zda jsou všichni kteří měli být pryč, skutečně pryč. Natan pak až přijedete, pošle po poslu zprávu ze se objevily nepokoje a já dorazím."

,,Mě se to nezdá výsosti, co když královna pošle někoho s vámi?"

,,Už se to snad někdy stalo?"
Voják měl v jednom pravdu, skutečně mohla někoho poslat aby ,,pomohl."

,,Tak se ho zbavíme, nebylo by to poprvé. Hlavně, ať to vypadá jako nehoda buď od nájezdníků nebo těch fanatiků."
Sekta kterou tak nenáviděla to už několikrát udělala, jeden zločin na víc by už na jejich pověsti bez tak neubral.

,,Khonsu pojede s Kaiusem, Zayan s Elezarem.
Já, Achar a Samirah se vrátíme s Amarou do paláce, postup všichni dobře znáte."

Všichni jmenování přikývly na souhlas a rozešli se, jen Amara opřená o kamennou zídku nesouhlasně zavrtěla hlavou.

,,Měl by si jet s nimi, byla bych ve větším klidu kdyby si je doprovodí."
Stáhla si kápi svého pláště víc do čela, aby skryla své rudé oči.

,,Kdo by tě pak asi chránil, když bych jel?"

,,To se nás vážně hluboce dotklo," oba protočily očima s hraným uražením, než jim přiletěl pohlavek od Karima.

,,Ale notak, vy dva nebuďte takové citlivky."
Pousmála se a při tom odhalila své dva poměrně ostré špičáky, tímto dávala jen jim najevo že další případná debata se zamítá.

,,Vrátíme se zpět do paláce?"

,,Ano, než se začnou ty dvě po mě shánět."
Tentokrát protočila očima ona, blížila se totiž noc během které ty dvě byly sadistější než obvykle.

A jejich oblíbenou hračkou byla ona sama.

Zatřásla hlavou, teď nechtěla myslet i když se to blížilo čím dál tím víc.
Jenže tohohle si všimnul Karim, který se před ní postavil a položil jí ruce na ramena.

,,Jsi v pořádku?"

,,Myslím že tady a obzvláště teď na tohle není čas, měli bychom pohnout."

Vysmekla se mu a pokračovala dál, teď obzvláště neměla chuť na Karimovi přednášky o tom že by měla zvolnit.

,,Stačí říct jen ano nebo ne."
Srovnal její krok se svým, zatím co Achar šel před nimi a Samirah se vrátil z obhlídky místa kudy měli vejít do podzemí odkud měli pokračovat dál chodbou až do královské zahrady.

,,Ano, stačí ti to?"

,,Lžeš."

,,Když to víš tak proč se ptáš Karime? Já budu v pořádku až tohle vše skončí. Nebo spíš jak říkám Natanovi, budu moc být časem v pořádku."

,,Tohle mi jako odpověď stačilo," zvedl na stranu větve keře tak, aby pod nimi mohli projít než je zas pustil.

Nikdo od toho momentu nepromlvil, neboť vkročily na hřbitov který atmosférou připomínal vězeňské kobky.

Byly zde pohřbené obzvláště děti, některé byly zahrabány jen do hlíny a místo jejich odpočinku označoval kámen nebo dřevěný kříž.
Jiní byly dáni do rakve, ale i oni nad sebou měli kříž nebo kámen.

Ale přesto jak si několikrát všimla, byly zde kamenné čtverce které vzdáleně připomínali hroby bohatých.

Bylo jí jich líto, ale už nedokázala nad tímto výjevem brečet.
Viděla to už tolikrát, že jí slzy zkrátka došli.

Když došli na konec, museli nadzvednout poklop a po tmě vlézt do tunelu než za sebou zavřeli a mohli zapálit připravené louče.

,,Vždycky to tady tak páchlo?"
Achar si přetáhl přes nos kus svého pláště, aby utlumil ten intenzivní, štiplavý pach který se sem dostal větracími šachtami.

,,Ty aby sis pořád nestěžoval, tam dole to smrdí ještě víc."
Tentokrát mu dal pohlavek Samirah, který se tím snažil předběhnout Karima, který šel jako poslední a od příchodu sem mlčel a promluvil až po dlouhé době.

Amaře neušlo že nad něčím přemýšlí, jen nevěděla nad čím přesně.

,,Ma pravdu, vážně to tady smrdí o něco víc."

,,Čistí kobky, aby tolik nepáchli až přijede její ,,snoubenec."
Vysvětlila Amara, která měla co dělat aby nezačala zvracet.
Pach sice za chvíli vyprchá, ale bylo to něco na co si nedokázala zkrátka zvyknout.

,,Ten se bude divit až to tady pozná."

,,Mám takový pocit Achare že to nestihne."

,,Ona snad něco chystá? To by tvé sestřenici bylo podobné, ta mrcha snad..."

Otočil se na Amaru, která byla ve tváři sice bledá ale pokrčila rameny když tušila jak věta měla dál pokračovat.

,,Oni jí bohové potrestají, dřív či později."

,,Ale..."
Achar nestihl doříct větu, když ho na začátku Samirah a Karim zastavily.

Amara se ani nevšimla že se okolo ní její přítel tak rychle protáhl, když si všiml že před otvorem skrytým za dalším keřem někdo stojí.

,,Heko, málem jsem tě zabil."
Vyštěkl na starší ženu, za což v okamžiku dostal přesnou pěstí do tváře.

,,Tolik jsem sice nechtěla, ale kdyby jsi poslouchal pořádně tak jsem ti jasně říkala že tu na vás budu čekat."

,,Proč? Stalo se něco?"
Amara se s pomocí Achara dostala z díry, a nyní stála překvapená proč tu stojí její služebná.

,,Raven tě chce okamžitě vidět, dost zuří kvůli tomu že jsi nebyla zpátky v slíbený čas."

,,U všech bohů, to jsem snad malé dítě nebo co? Sama dobře ví že záležitosti umí protáhnout, co jí zas přeletělo přes nos?"

,,Kdyby jen jedna věc, před nějakou dobou přivedli dívku co se snažila utéct."

,,Kde je?"

,,Raven?"

,,Ta také, myslím tu holku."

,,V trůním sále, je tam i tvá sestra. Může mi někdo říct co se děje?"

Heka měla nechápavý výraz, když se okolo ní do paláce prohranala Amara a po jejím boku i Karim.

Jen Achar a Samirah zůstali, aby jí vše vysvětlily.

*Nahr Aldam al'ahmar - v arabštině znamená Krvavě rudá řeka.