Getaway Car // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 8

Brzy poté, co měli sex, Harley došlo, že to byla chyba. Monumentální.

Bez ohledu na to, co je k tomu vedlo, Harry se ukázal jako problém, jakmile se z ní vysunul. To ji vytrhlo z bezmyšlenkovitého stavu. Zadrhl se jí dech, když pomalu ustoupil, lenivý a unavený, zastrčil se do spodního prádla, které mu sedělo nízko na bocích.

Cesta domů byla nejhorší část.

Přesunuli se k novému autu na dalším podlaží parkoviště a zanechali tam to krásné auto pro někoho k použití. Kdyby nebyla tak na sebe naštvaná kvůli tomu, co udělala, asi by se zasmála myšlence, jak by si někdo vzal v kanceláři klíčky aniž by věděl, co se přesně s ním stalo. Místo toho vedle něj seděla v naprosté tichosti. Kromě rádia nebylo slyšet nic jiného.

Bylo tomu tak, dokud nezastavili ulici od jejího bytu, ani jeden z nich nic neřekl, ani nebylo poznat, co se stalo, šlo o vyjasnění plánů na další den.

Zastavil, přičemž vystupovala.

„Um, zítra dostaneme zaplaceno v hotovosti. Musíš být v domě v deset. Louis má na starosti Leovy finance, takže nám je dá a odejdeme."

„Jakém domě?" zeptala se.

Nastala zdráhavá odmlkla, než odpověděl.

„Je to místo v Quarter, které Leo používá něco jako safe house, hádám. Pošlu ti adresu."

To bylo vše, co řekl, než odjel a nechal ji stát s plně rozsáhlou hanbou plazící se dál, když zmizel v temnotě. Pokračovalo to během noci, pak se to znovu objevilo, když se probudila za zvuku budíku, který si nastavila na devátou, než by usnula na gauči.

Takhle, proti přání se musí před ním schovávat celý týden, stojí se založenými pažemi na hrudi před dveřmi Leova „safe housu". Byla to docela štreka od jejího bytu, jelikož její auto bylo minulý týden zabaveno těmi chlapy, ale není to tak, že by tady našla parkovací místo. Připomínka osudu jejího auta nebyl průšvih, protože se prošla, co bylo na hovno bylo to, že si připomínala, že se vyspala s člověkem, který byl zodpovědný za to, že se všechno v jejím životě posralo.

Vidí, cítí a pamatuje si to kamkoliv se hne. Část jí si přála, aby to bylo horší, alespoň tak, že by ji nestrašilo, jak si to užila navzdory, že to bylo, no, s ním. Ačkoliv by mu nedalo to potěšení, že by se to dozvěděl, je nejlepší, kterého kdy měla, a to ji nutí běsnit.

Když o tom přemýšlí, dává to smysl. Museli mít alespoň jednu nebo dvě vykupující kvality pod tou méně než snesitelnou osobností. Vrací se do vzpomínky, když se dveře otevírají na škvírku.

Osoba za nimi používá falešný hlubší hlas, ptá se: „Heslo?"

Prodává se jí žaludek.

Ten kretén jí neřekl, že se budou ptát na kód, aby ji pustili dovnitř? A ona mu dovolila roztrhat její nejvíce sexy kalhotky. Uškrtí ho, jestli se dostane do tohohle domu.

„Harry nic neříkal o-."

Dveře se plně otevírají, odhalují stejně potetovaného, krásného muže, se kterým se setkala poté, co ji ti poldové zfetovali. Barevný inkoust se táhne pod jeho zelené véčkové triko a omotává se kolem jeho krku. Následuje je, dokud nekončí pod jeho hranatou čelistí, pokrytou strništěm až k jeho medově hnědým očím. Jinými slovy, je nádherný.

Směje se, jednu ruku má položenou na hraně dveří, přičemž ustupuje stranou v tichém popohánění jí dovnitř.

„Dělal jsem si z tebe prdel." Sleduje, jak prochází kolem ně do chodby a dodává: „Jsi Harley, že?" i když si je z devadesáti procent jistá, že to on už věděl.