Vyjít pět setů schodů každý den k jejímu bytu začínalo být staré.
Oprava, zestárlo to. Nebyla to zábava po pár dnech od nastěhování, ale po roce bydlení si Harley přeje, aby měla budova výtah na seznamu vylepšení. Celou cestu nahoru se její myšlenky skládaly z toho, co se stalo v Leově domě v Qarter.
Poté, co Harry řekl tu posměšnou poznámku, hodila si tašku peněz na rameno a odešla z domu. Ačkoliv bylo pokušení vrátit mu ten postoj, to on chtěl, takže mu odmítala dát reakci, kterou hledal. Možná až by přijala, co udělali, mohla by s ním prohodit pár nadávek, ale poprvé si není jistá, jak se kolem něj chovat.
Kdyby dostali další práci, možná by to bylo jednodušší. Kdyby měla rozptýlení v podobě ujíždění policajtům nebo svědkům, kteří je viděli, možná by dokázala unést jeho přítomnost. Ale stát před jeho kolegy, jeho mnoholetými kamarády, bylo na hranici bolesti. Bylo jedno, že věděla, že jim to neřekl, měla pocit, že to všichni věděli. Měla pocit, jako by to měla vepsané v obličeji.
Co přidalo její frustraci, když došla do pátého podlaží, bylo, že se klíč zasekl v zámku a nechal ji tam stát ve snaze vytáhnout ho dobrou minutu. Nakonec klopýtla dozadu, když se klíč uvolnil, a úlevou si oddechla. Její ramena povadla potřebou padnout do postele a nikdy neodejít, místo toho aby šla za správcem poté, co spočítá peníze.
K její smůle se přední dveře otevřely a odhalily důležitější věc.
Alanis.
Její nejdražší kamarádka sedí u jídelního stolu s kruhy pod očima a jemné rysy, které Harley dobře poznává, má plné znepokojení. To samé, které viděla v zrcadle, když byla pohlcena Peterem a bouře chaosu, která se za ním táhla poslední rok jeho existence. Je to jasný okamžik, kdy ji vidí, posrala to.
Během uplynulých šesti dní nechala Alanis sledovat, jak se vřítila do šílenství bez vysvětlení. Každý den v práci ji zdravila stejně vřele jako vždycky, ale taky s dutou prázdnotou za očima. Její vysvětlení pro panický útěk ze servisu bylo v nejlepším případě chabé. Rychle přišla se lží, že zapomněla vypnout sporák a myslela si, že její byt by shořel, ale věděla, že nikdo, ani jeden člověk, který jí věřil víc než svaté pravdě, by na to neskočil.
Ani tak na ni Alanis netlačila a předpokládala, že její kamarádka získala nějakou útěchu. I když většina z toho nebyla upřímná.
Dveře se zavírají s jemným cvaknutím.
„Než na mě budeš ječet, na což máš absolutní právo," říká Harley. „Můžu to vysvětlit."
Jelikož je Alanis anděl, poslouchá. V jejím poraženeckém postoji je jasné, že jí brzy rupnou nervy, ale drží to pod upjatým postojem na její žádost.
Podlaha vrže s kroky, které musí Harley udělat, aby přešla vzdálenost mezi nimi, vytahuje židli a sedá si ke stolu s úlevou. Včerejší práce byla pozdě, ale její a Harryho hádka, no, a taky sex, to ještě zpozdila. Spala čtyři hodiny, než ji její vnitřní budík probudil v čas, kdy se potřebovala vydat do servisu, ale i tak zůstala pod peřinou.
„Nevím, jak to vysvětlit, takže možná to bude znít divně, ale nemůžu se vrátit do práce. Alespoň ne do servisu. Potom, co se stalo s tím dealem a jak mi to připomnělo Petera, nedokážu to. Je to, jako by mě pronásledoval, a ten den to bylo tak hlasité. Nevydržela jsem to. Pokaždé, kdy o tom přemýšlím, vrátí se panika a přeju si, abych věděla proč."
Ví, že to není nejlepší lež. Ale proto to všechno nezaložila na fikci. Její zkušenost s panikou a úzkostí není vymyšlená a někdy nedokáže rozeznat spouštěče, takže to není daleko od skutečnosti. Nejlepší lži jsou založené na skutečnosti, částečné pravdě. Dává jí to uvěřitelnost. Ačkoliv pod tím vším je část jí, která chápe, že k tomuhle byla přinucena, je rozrušená tím, jak nachází vítězství v tom, aby ji přesvědčila. Ve lhaní někomu, koho miluje.
ČTEŠ
Getaway Car // h.s. (CZECH TRANSLATION)
FanfictionKdyž Harry unese její auto uprostřed noci, Harley je nucena stát se únikovým řidičem pro jednoho z New Orleanských nejhorších kriminálníků. Snaží se, jak můžou, Harry a Harley nemůžou odolat pokušení toho druhého, když spolu dále pracují. Ví, že to...