Vlčice Shildie

7.Kapitola-Lidé jdou stranou!

Po tom cose stalo jsem začala mít o nás strach. Vyprávěla jsem to všem a připravovala jsem je na to že je tu něco horšího. Většina z nás měla strach. Katrine navrhla že bychom se mohli přestěhovat a najít si nové utočiště.

"V žádném případě! řekl Simon. Jednou jsme se narodili, žijeme v jedné smečce, máme jedny rodiče a nedovolím abychom se schovávali, protože znova se už nenarodíme. Všechny okolo přesvědčil ale mě ne. Markíza byla se mnou protože věděla co jsou zač. Nic jsme neříkaly protože jsme věděly, že s tím nic neuděláme.

Michel přišla s nějakýma klukama kteří byly spoutáni. Odhodila je na zem jako kdyby to bylo naše žrádlo.

Markíza se k nám přišla podívat co se děje. Já a Simon jsme se dívali na Markízu protože vypadala hodně zamyšleně. "Kde si je našla!? zeptala se Michel. V lese!" Proč si je svázala?! Teď za to budeme všichni pykat!"

Jeden kluk řekl: "Díky téhle děvce se všichni dostanete do pekla!" a začal se smát jako pošuk. Michel se hodně naštvala a dala nohu a tlačila na jeho krk a začala ho tím škrtit.

Přišel Erik. "Vy hloupí..... psi. Zajímalo by mě, kdy se konečně přestanete honi za svými ocásky". A zasmál se, najednou přiběhla nějaká liška. Převtělila se na tu holku kterou jsem viděla v kavárně a v nemocnici. Přišla k Erikovi a dali si pusu.

"Kdo jste a co chcete?" zakřičela jsem.

Já jsem Pavlína. Po liškovsky Tiri. A jinak máte naše hochy. Usmála se. Pustili jsme je a oni šli za nimi. Už se chystali odejít ale v tom Tiri zastavila Erika a pořádně se nadechla.

"Markíza! Pansvo! Teď prosím poslouchejte! Hahaha ...... máme tu jednu uprchlici: Markízu."

Všichni dostali záchvat smíchu a pomalu odcházeli.