Vlčice Shildie

3.Kapitola-Záhadné nutkání

Když jsem přišla zpět za naši smečkou všem říct že máme menší riziko toho že na nás mužou lidé zautočit, tak jsem ucítila takový výrazný ale zvláštní pach. Každý ucítil jiné vlky ale jenom já něco jiného. Zakázala jsem všem za nimi jít a šla jsem se podívat co a nebo kdo to je. A vtom jsem uviděla vlka stejné barvy jako já. Uplně se mi zastavilo srdce. A zase hodně rozbušilo a tak se to střídalo. Ale oba jsme slyšeli kroky lidí. Ještě jsme se na sebe podívali a pak utekl. Utíkala jsem ke své smečce ale něco mi říkalo ať jdu za ním.

Když jsme byly všichni schovaní, pořád jsem cítila jeho pach a pak to přestalo. Nejmladší vlčice Linda se na mně podívala a zeptala se mě co se stalo. Jen jsem se usmála. A pak jsem to cítila zase. Promněnila jsem se na vlka a uviděla jsem lidi. Rychle jsem se promněnila zase. Jeden kluk se na mně pořád díval. Zase se mi zastabilo a zase naskočilo srdce. Pak mě někdo zavolal. Otočila jsem se, ale nikdo tam nebyl a pak zase zpátky ale už tam nebyly. Nikdo.

Doma když jsem šla spát, cítila jsem to zase. Asi hodinu. Nemohla jsem usnout. V noci se mi zdálo o tom vlkovi a o tom muži venku. Byla jsem jako náměsičná. Ve spánku jsem se přeměnila a Andrea a Erik přišli do mého pokoje. Andrea se strašně lekla a rařvala. Vzbudila jsem se a viděla jak utíkají. Skočila jsem ze schodu a zastavila jsem je v předsíní. Všichni jsme stáli a když se na mně dívali dlouho tak jsem se přemněnila na člověka. Andree se rozbušilo srdce a objali mě. Všechno jsem jim řekla, kromě toho nutkání vidět ho zase. A zase se mi zastavilo a zase rozbušilo srdce.