9.Kapitola- Já umírám

20 2 0
                                    

Už jsme se konečně usídlily a už tu jsme dva měsíce. Pokaždé když jde vidět měsíc tak na něho upjatě zírám. Protože jsme se na něho dívali vždy se Simonem. Cítila jsem že se na něho dívá taky. Jenom si představit: Sheldie, Simon a jejich dvě překrásné děti Derek a Beneta. To je ale jen iluze. Najednou ke mě přišla Linda. Ona měla vždycky dobré nápady. Ale když mi chtěla něco říct tak ji zavolala Markíza. Dala Lindu spát a přišla za mnou. Kyž si sedla tak se nám ukázala polární záře. Markíza mi řekla:" Sheldie, víš proč se na obloze vyskytuje tahle záře? Pokívla jsem hlavou jako ne. " Kdysi byly vlci starší než lišky. Lišky se báli vlku. A den kdy se na narodil první vlk a poprvé zavil na tom největším vrcholku na severním polu, se ukázala ta záře a lišky ví že v tuto chvíli jsou vlci nejsilnější. A prý na koho vlk myslí nejvíce s tím stráví celý život." Řekla a usmála se. "Markízo, já se cítím unavená, půjdu si lehnout. Ne Shildie, tobě se nechce, s vlky jsem nějakou dobu žila neusneš ani nechceš. Sedni a koukej.

Markíza měla pravdu. Po asi dvou hodinách si šla Markíza lehnout. Půl hodiny na to se Linda vzbudila, přišla tajně za mnou a kousla mě. Hodně jsem zakřičela. Upíjela mi krev něco do ní dávala. Markíza se vzbudila. Chtěla chytit a potrestat Lindu ale ona protože je kříženec tak byla rychlejší. Markíza začala brečet. "Shildie, ty máš v krvy vzácný jed. Ty umřeš. Nejde ti už pomoct!" Jsem hodně vyděšená a rozbušilo a zastavilo srdce. Máma, Simon, požár a teď i já. Myslím na Simona. Vtom on přiběh a snažil se mě zachránit. Vysál mi ten jed. Ulevovalo se mi,ale už se mi nějaký jed dostal do krve. On ten jed nechal v puse a potom ho vyplivnul do jezera. On mězachránil! Zavolal všechny a potom jsme zustaly už spolu.

Ps: Linda tam nahoře :D

Vlčice ShildieKde žijí příběhy. Začni objevovat