CHAOS with Kaulitz twins

24.část- co předemnou schováváš?

Tom s tou věcí co mu přišla letěl do pokoje.
_______________________________________

Ok, tak to bylo divný, co má za lubem?
,,Tome?" zařvala jsem na něj
,,Ano?" vynořil se z pokoje
,,Co to předemnou schováváš?" ptala jsem se a přitáhla si ho k sobě za tričko
,,To ti nemůžu říct, brouku" odpověděl a dal mi pusu.

Stejně to chci vědět.
,,Dobře" řekla jsem a odešla do koupelny, kde jsem si dala sprchu, převlékla se a šla si lehnout.

_________________________________________
Pohled Toma

Přišel mi balíček z bižuterie, teď ho musím někam schovat.
_________________________________________
Pohled y/n

~~~

*ťuk ťuk*
Zaklepal někdo na dveře ,,Dále" pozvala jsem toho někoho dál
,,Nevzbudil jsem tě?" zeptal se Tom, který vešel do pokoje
,,Ne" odpověděla jsem
,,Jsi naštvaná, že ti nechci říct, co mi přišlo?"
,,Ne, nejsem" řekla jsem a odvrátila od něj pohled
,,Jsi vpořádu?" ptal se mě Tom
,,Já- bojím se, že budu mít kariéru v prdeli" řekla jsem.
Nevím, proč to na mě najednou tak dolehlo, mám sevřený žaludek, vždycky když pomyslím na to, že už nebudu hrát.

,,Lásko..." řekl Tom a objal mě a já se rozbrečela
,,Kurva!" nadávala jsem s brekem
,,Ne, lásko, neplakej, všechno bude dobré, neboj, neboj, kariéra bude vpohodě" uklidňoval mě Tom a hladil mě po zádech v objetí
Zrychleně jsem dýchala a polykala, snažila jsem se přestat břečet, ale chytla jsem záchvat a nemohla se pořádně ani nadechnout, po chvíli mě to přešlo a lehli jsme si s Tomem vedle sebe a usnuli.

~~~another big skip

Jsem už v pátém měsíci těhotenství, všechno je vpohodě, dneska ohlašujeme oficiální datum vydání alba Schrei; so laut du kannst.

Je u nás i Gustav s Georgem. Dáme mobil na stůl a Bill zapnul nahrávání
,,Ahoj my jsme..." začla jsem
,,...Tokio Hotel" řekli jsme všichni naráz
,,Dnes by jsme vám chtěli oznámit něco, na co jste všichni čekali!" pokračoval Tom ,,Chceme vám oznámit datum vydání našeho alba Schrei; so laut du kannst" pokračoval Gustav ,,22.11. bude album dostupné na YouTube, AppleMusic a Spotify" oznámil Bill
,,Uvidíme se na našem dalším koncertu, který budeme mít 13.4. v Praze! Mějte se hezky, čau!" zakončil to Georg a Bill vypnul nahrávání.

,,Měli jsme tam říct, že ten koncert bude beze mě" dodala jsem, když se nahrávání vyplo ,,To jsme mohli no, dáme jim vědět na instagramu, už to znova natáčet nebudeme" dodal Bill a začal upravovat video a zveřejnil ho.

~~~ another big skip

Je listopad, nové album je ve světě teprve pár týdnů a už sklidilo obrovský úspěch. Jsem číslo 1# za poseldní týden.

~~~ mega giga big skip

Je duben, mám termín porodu, dnes je 13.4. jsem v nemocnici, Tom tu se mnou chtěl zůstat, ale dnes mají koncert, takže jsem ho tam poslala. Dnes mám narozeniny, takže jestli dvojčátka budou mít narozeniny ve stejný den jako já, tak to bude zázrak.

Najdnou jsem ucítila, že už je to tady, odvezli mě na porodní a už to jelo. Je šest hodin odpoledne

(Nebudu to rozepisovat, nejsem porodní sestra)

Narodili se dva krásní chlapečci, jsou od sebe deset minut, stejně jako Tom a Bill.

,,Jaké jim chcete dát jméno?" ptala se mě porodní sestra ,,Ten starší bude Tom a ten mladší Bill" odpověděla jsem
,,Chcete někoho kontaktovat?" ptala se sestra ,,Ano" odpověděla jsem a šla jsem napsat Tomovi a zavolat mámě. Máma byla celá nadšená. Tom už nejspíš hraje, takže si to nepřečte. Usnula jsem a vzbudila mě sestřička, že tu mám návštěvu. Byli to kluci s Liv.

,,Ahoj zlati, tak kde jsou ti naši kluci?" pozdravil mě Tom celej nedočkavej, nejspíš jedou přímo z koncertu, protože všichni příšerně smrdí. ,,Jsou támhle" odpověděla jsem a ukázala na "postýlku" a Tom s Billem se k nim hned rozběhli ,,To jsou moji synové! Chápeš to Bille?" řekl Tom a rozbrečel se a objal Billa ,,Nechápu, ale určitě budeš skvělej otec"

,,Tohle ani nemůžou být naše děti, jsou dokonalí, andělské děti" dodal Tom a brečel dál ,,Moje, a jenom moje"

Budu muset zůstat tři dny v nemocnici a pak nás pustí domů.

~~~

Dnes mě propouštějí z nemocnice, už se těším domů, ale zároveň se bojím.
Naskládali jsme věci do auta, děti jsme posadili do auta.

Jeli jsme nějakou jinou cestou, než kterou by jsme měli jet ,,Tome? Kudy to jedeš?" ptala jsem se
,,Překvápko" řekl a věnoval se řízení a já se nemohla dočkat.

Když jsme zastavili, uviděla jsem krásný rodinný dům ,,Tady od teď budeme bydlet" řekl Tom a já se rozbrečela a obejmula ho
,,Ty jseš prostě dokonalej" řekla jsem a vydali jsme se i s dětmi domů, dětské pokoje byly vybavené, Bill a Tom junioři měli oddělené pokoje, dům už byl zařízený, prý to byl dům nějakého Tomova známého, takže mu dal slevu, plus nějaký nábytek. Bylo to tu nádherné.

~~~skip, skip, skip

Naše dvojčátka už mají půl roku, už jsou to velcí kluci, do té doby byli úplně zlatí, skoro vůbec nebrečeli, prostě andělské děti, tak snad jim to vydrží.

(omlouvám se, že furt skipuju, ale ja tam prostě nemam co psát a už mám vymyšleného něco jiného)

~~~ skip, skip, skip

Dvojčata mají jeden rok, což vypovídá o tom, že je 13. dubna, už nám začali chodit, Tom s Billem oslavili 1.září svoje osmnácté narozeniny a oficiálně se právem ožrali. A já, já jsem dovršila osmnáci dnes. Pozvali jsme všechny přátelé k nám domů, aby jsme zapili naše dvojčátka a to, že jsem plnoletá.

~~~

Všichni už jsou tu, nalili jsme si šampus a připili si, najednou Tom začal klepat na sklenku.

Tak jo, je tu další kapitola, omlouvám se, že furt skipuju, ale už mám něco vymyšleného a chci to napsat. Takže doufám, že se vám to líbí a že vás to baví♡