Miraculous After Paradox času

O nešťastné lásce sira Kocoura a princezny Berušky 1.kapitola

Před dávnými dávnými časy byli dvě mocné říše jejichž jména si dnes už nikdo nepamatuje jelikož obě rychle zanikly. V prvním říši žil mladý muž jménem Algor, byl to obyčejný mladý muž v otroctví z kterého se chtěl dostat a být svobodným občanem druhé říše.V ní se měl lid mnohem lépe neexistovalo zde otroctví a nikdo nebyl poddaný žádné šlechtě. Byla tu úrodná půda a všichni zde byli učení. Země už navíc jak 200 let neválčila.Měl zde rozhodně lepší šanci se nějak proslavit nebo alespoň žít klidným životem narozdíl od 1. říše kde se narodil a kde si šlechta dělala s poddanými co chce. Neustálé války zemi také  zrovna moc neprospívaly ,vzdělanost byla velkou vzácností , byl tu neustále hladomor a celá země byla zpustlá jelikož to jak šlechta a kníže zacházeli s poddaný by vydržel jen málokdo. Tak se stalo že jednou když pracoval v dolu a těžil zlato pro knížete a za zády měl bič. Rozhodl se že uteče, popral se s dozorčím poté omráčil všechnu stráž a utekl. Dlouho se takto bezcílně toulal lesy a skrýval se. Algor totiž neměl žádné zkušenosti lovu ani poznávání jedlích rostlin. Sice pár nějakých bobulí a kořínků poznal ale to byla jeho jediná strava. Do otroctví už se dostal jako malí kluk a vše co jedl dostával velmi tenkými příděly. Byl tedy na nedostatek potravy  zvyklý přesto, po nějaké době ho hlad tak přemohl že sotva mohl chodit. V tu dobu narazil na malou chatrč. Chtěl se tam dostat jelikož tou dobou byla velká zima. Z posledních sil zaklepal a otevřel mu prapodivný stařec k jeho údivu ho popadl do náruče a odnesl.7dní a 6 nocí pak Algor u starce blouznil a sžírala ho strašná horečka kterou se ani starci nedařilo dlouho moc snížit. Když ovšem nastal osmý den Algorova horečka se  snížil až přestal blouznit a začal svět kolem sebe vnímat zdravíma očima. Tehdy pak starci děkoval a prosil ho jestli by u něho nemohl dočasně najít bydlení. Starci se nejdříve moc nechtělo ale když vyslech Algorův příběh o tom jak přišel jako malé děťátko o rodiče, jak téměř celý svůj život otročil a na konec o jeho útěku rozhodl se povolit.Každý den mu Pak Algor pomáhal s těžkými pracemi a za to mu stařec poskytoval přístřeší, jídlo ale učil ho také lovu a rozpoznávání bylin, čtení, psaní a počítání i umění šermu. Za tu dobu Algor skoro zapomněl na svůj sen a chtěl zůstat u starce. Jednoho dne se ovšem něco stalo, když šel Algor se starcem na bylinky přepadli je lapkové.Oba se bránili jako lvi přesto starce jeden z nich přemohl a už držel nůž u jeho krku. Algor kterého nechitli se tak rozzuřil že  popadl obrovský kus velké tvrdé a silné větve a oba lapky omráčil. Vysvobodil starce z pod těla jednoho z lapků a pak oba zločince přivázal ke stromu. Od té chvíle se stařec choval k Algorovi zvláštně. Jako kdyby k němu cítil obrovskou úctu a oddanost jako kdyby byl zkrátka Algor nějaký vznešený a silný hrdina. Jednou si stařec Algora přivedl do své pracovny kam nikdy Algor nesměl a jeho to velice udivilo. Tam se mu stařec uklonil a podal mu zvláštní krabičku.

Tak a je tu po opravdu dlouhé době další kapitola. Fakt se omlouvám, ale do teď sem neměla čas a proto upozorňuju že kapitoly budou vydávány pomaleji. Zatím jinak na viděnou.