Zaklínačova učednice

9. kapitola

Nimona

Když stála před zaklínačem dívala se na něj a nevěděla co od ní chce. Zaklínač se jí zeptal jestli nemá hlad, Nimona mu odpověděla, že celkem ano. Zaklínač jí řekl ať si sedne k ohništi. Nimona ho poslechla a sedla si k ohništi. Zaklínač se posadil naproti ní. Podal jí sušené maso. Nimona si ho vzala a začala jíst, ale ještě se zastavila v jezení a koukla se na zaklínče. Zaklínač se na ní díval Nimona se ho zeptala jestli se něco děje nebo tak. Zaklínač jí odpověděl, že se nic neděje jen by se chtěl zeptal na pár otázek. Nimona mu odpověděla ať se klidně ptá. Zaklínač se tedy začal ptát. Jak se jmenuješ zeptal se zaklínač. Nimona mu odpověděla, jmenuji se Nimona, jak se jmenujete vy zeptala se. Zaklínač jí odpověděl jmenuji se Gerald a můžeme si tykat. Nimona odpověděla, že klidně. Gerald jí řekl dobrá, a kolik ti je zeptal se. Nimona mu odpověděla že je jí 12. Gerald se jí zeptal, jak jsi se zde ocitla. Nimona se zadívala do země a řekla jednou jsme jeli s mámou na koni, ale když jsme jeli mámě upadla brašna s věcmi. Tak zastavila koně a řekla mi ať sesednu a podám jí ji, ale když jsem slezla a chtěla vzít brašnu máma pobídla koně, odjela pryč. Gerald se jí přestal vyptávat a nastalo ticho.

Nakonec ticho přerušila Nimona. Řekla, že se to v minulosti, ať to tak i nadále zůstane. Nimona se zeptala Geralda jestli se ještě chce na něco zeptat. Gerald se na ní nechápavě podíval protože ho to celé vyprávění překvapilo. Zeptal se jí na poslední otázku a ta byla jak zjistila, že má schopnosti. Nimona tušila, že se jí na to zeptá tak odpověděla. Když mě máma nechala na lesní cestě rozhodla jsem se, že půjdu do lesa. Stmívalo se a já šla po pěšině, předemnou se ukázala nějaká příšera, která vypadala, jako strom. Začala na mě útočit tak jsem utíkala pryč, ale chitila mě, nějakým způsobem jsem založila oheň a to monstrum začalo hořet. Nakonec jsem utekla pryč, vylezla jsem na strom a tak jsem zjistila že mám schopnosti.