22.kapitola

27 3 0
                                    

Když se Nimona probudila ucítila bolest ruky. Rozhodla se, že se posadí a podívá se na svou ruku, ale když si sedla zjistila, že je v kamenném pokoji. Ve kterém bylo malé okno naproti němu byly dřevěné dveře. V místnosti se tyčila dřevěná postel na které teď seděla. Když se podívala na svojí ruku, všimla si hojícího se kousnutí. Chvíli přemýšlela co má dělat ,ale nakonec se rozhodla, že vyjde z pokoje.

Když vyšla z pokoje, objevila se v prodlouhlé kamenné chodbě. Nevěděla kudy má jít ,ale když se na chvíli zaposlouchala, uslyšela hlasy. Tak se za nimi vydala a za nějakou dobu dorazila před průchod do velké místnosti. Chvíli váhala jestli má vejít, ale když si všimla Geralta. Odhodlala se jít za ním. Když byla v půli cesty ke Geraldovi, cítila na sobě upřené pohledy ostatních zaklínačů.
Po chvíli Nimona však došla ke Geraltovi, který seděl na prodlouhlé dřevěné lavici na kterou si k němu následně sedla. Nimona se podívala na Geralta, který jí pohled oplatil a ukázal na muže sedícího na proti ní. Nimono představuju ti Vesemira řekl Geralt. Nimona se podívala na Vesemira a řekla ,,Těší mě". Vesemir jen řekl ,,Rád tě poznávám Nimono". Nimona jen přikývla a obrátila svůj pohled na Geralta. Geralt jí řekl ,,Od zítřka tě začnu trénovat". Nimona byla sice zmatená, ale nedala na sobě nic znát a v klidu řekla ,,Dobrá."

Zaklínačova učedniceKde žijí příběhy. Začni objevovat