08.

151 6 3
                                    

S úsměvem jsem předala "vypočítané" údaje Koccharovi.
,, Výborně slečno, Tateová. Jsem rád, že jste se nakonec rozhodla spolupracovat. My dva dokážeme veliké věci."
,,To máte zajisté pravdu. Co tam máte pro mě dál?"

Stále s úsměvem jsem se vrátila ke stolu s dalšími papíry. Deckard stál vedle stolu a mračil se.
,,Doufám, že -"
,,Nejsem blbá. Jasně, že ne. Myslíš, že bych předala vypočítané údaje Koccharovi a nechala ho zprovoznit půlku světa?"
,,Jen se ujišťuji. Máš podezřelé dobrou náladu."
,,Roční celibát je pryč a ja měla fakt dva bombastické orgasmy. Kdo by neměl dobrou náladu."
,,Taky se to už nebude opakovat."
,,Jasně."
,, Myslím to vážně."
,, Neříkám opak."
,,Ale tvůj výraz ano."
,,Jaký výraz?" Deckard neodpověděl a ohlédl se. Vzadu se připravovalo komando. Chystali zbraně a nosili bedny do tranzitu.
,,Chystají se jít pro tu poslední součástku. Doufám, že Bezmozek  nepodělá."
,,Ty nejdeš s nimi?"
,,Ne. Pak bych prozradil můj plán a moje krytí. Nehledě na to bych mu musel zase nakopat zadek a potom přitáhl tu podelanou součástku sem."
,,Hm...nemilé. A dobrej pokus. Všimla jsem si, že si zamluvil naší konverzaci."
,,Protože to byl konec konverzace."
,,Fajn."
,, Morgan." Řekl tvrdě.
,,Co? Řekla jsem fajn."
,, Neuvěřitelný." Ušklíbla jsem se. Zapřela jsem se v židli a hodila nohy na stůl.

💣💣💣

Dělala jsem si čaj v naší kajutě. Deckard seděl na pohovce a na konferenčním stolku měl zapnutý notebook. Už nejméně hodinu jsme čekali na zprávy od Hobbse. Bohužel žádné nepřicházeli. Udělala jsem i kafe a oba hrnky přenesla sebou na gauč. Kafe jsem podala Deckardovi.
,, Dík."  Kývla jsem k notebooku. Kde byla stále černá obrazovka.
,,Pořád nic?" Zavrtěl hlavou.
,,Jestli to podělal, tak mu nakopu tu jeho prdel."
,,To by musela být podívaná." Vrhl na mě pohled a já mu ho oplácela. Upila jsem si čaje a poté si olizla rty.
,,Nech toho."
,,A co dělám? Jen piju čaj." Zamračil se a vstal.
,,Hlídej jestli se neozve Hobbs."
,,Jop. A ty jdeš kam?"
,,Dát si sprchu."
,,Okey." Věnoval mi zamračený pohled a poté odešel do koupelny. Vrhla jsem znuděný pohled na černou obrazovku notebooku. Mé oči ovšem zabloudili po zaslechnutí puštěné sprchy ke dveřím. Zkousla jsem si ret. Přesunula jsem se k notebooku a přesměrovala hovory na Deckardův mobil co nechal ležet vedle něho. Mobil jsem vzala sebou, když jsem zamířila do koupelny. 
Potichu jsem otevřela dveře. Vešla jsem do koupelny plné páry. Tiše jsem za sebou zavřela. Stál pod sprchou ke mě zády a rukama opřený o stěnu. Hlavu měl pod hlavicí nechajíc na sebe stékat teplou vodu. Svlékla jsem se a kupu oblečení položila do umyvadla a na tu jsem položila mobil kdyby volal Hobbs. 
Odhrnula jsem závěs a stoupila  do sprchového koutu. Sice tiše, ale i tak jsem viděla jak se mu napjali záda. Dlaně jsem položila na jeho ramena a s nimi jsem sjela po jeho zádech až k bokům, dopředu směrem k jeho podbřišku. Uchopila jsem do ruky jeho polotuhou erekci. Sklonil hlavu dolů a poté se ke mě otočil čelem. Díval se mi do očí, když jsem si klekla na kolena a bez zaváhání olízla jeho tvrdnoucí touhu. Začala jsem sát jeho vrchol. Zasténal a jednou rukou se chytl  tyče co držela závěs. Druhou rukou mi vjel do vlasů. Vzala jsem ho celého o pusy a jednou rukou si pomáhala, když mé rty jezdili nahoru a dolů. Pevně jsem ho tiskla a druhou rukou jsem neopoměla mnout jeho koule. Chytl mé vlasy do pěsti a začal si udávat tempo. Což se mi moc nelíbilo. Za to jsem ho lehce kousla do špičky.
,,Hej! Nekousat!" Usmála jsem se a měla ho přitom v puse. Hned potom jsem ho začala honit a sát jeho koule. Cítila jsem jak sebou začínají škubat. A tak jsem ho zase vzala do úst. Nasadila jsem rychlé tempo a pevně ho svírala rukou. To už se držel oběma rukama týče. Na jazyk mi vystříkla teplá, slaná tekutina. Vyždímala jsem ho do poslední kapky. S mlasknutím jsem ho propustila z úst. Vyplazla jsem jazyk. Všechno jsem poctivě spolkla.
Sledoval mě dravým pohledem. Potom mě vytáhl na nohy a přirazil ke studené stěně. Bez ohledu na to  kde předtím byly má ústa, se drsně na ty mé vrhnul. Jeho jazyk se proplétal s mým. Bez toho aniž by se vzdálil od mých rtů, mě chytl pod koleny a zvedl mě vklínil se mezi mé nohy a bez zaváhání přirazil. Vykřikla jsem do jeho úst jak mě jedním přírazem naplnil. Chvíli se nehnul. Jako by si ten pocit jak mě vyplňuje vychutnával. Pohnul se až drtivě pomalu a potom nasadil rychlé a drsné tempo. Neopomenul mě dráždit, což mělo za následek to, že jsem za chvíli křičela jak prominulá. Můj orgasmus se dostavil tvrdě a hlasitě. Deckard několikrát ještě přirazil, než ze mě vyklouznul a vystříkal se mi na břicho.  Opřel se mi potom čelem o mé rameno. Políbila jsem ho na krk a jemně se k němu i přisála.
,,Ty prostě neumíš poslouchat co?" Zamumlal. Na to jsem ho kousla a on sykl bolestí.

💣💣💣

Upijela jsem už dost studený čaj a naslouchala rozhovoru co se děl přes počítačovou síť. Hobbs měl pár šrámů na tváři, ale jinak nevypadal, že schytal něco horšího.
,, Kocchar bude chtít tu součástku."
Deckard popíjel svoje kafe. Studený. Fuj.
,,S tím jsme počítali." Hobbs se ušklíb.
,,No jasně, že jo. Vzhledem k tomu, že tu bombu chce sestavit. Co vy? Máte nějaké zprávy o jeho nynějším pobytu?" Deckard se tvářil neutrálně, když mu odpovídal.
,, V Argentině není jak se ukázalo."
,,Hele nejsem blbej. Vím, že jste tam ani nebyli. Mám taky svoje zdroje víš."
,,Nevím o čem mluvíš."
,,Jasně. A ten záznam jak vydáváš tu holku Koccharovi je asi podmaz."
,,Vypadá jako zajatec?" Kývl ke mě. Mrkla jsem na Hobbse.
,,Ne. O to víc mě to utvrzuje, že sis zase jel podle svýho."
,,Nesouhlasil by si s tím."
,,Oprava, Harry Pottere. Nesouhlasil by s tím nikdo. Dostal si jí do nebezpečí. Co kdyby jí Kocchar zabil?"
,,Přesvědčil jsem ho, že je lepší živá."
,,To vidím. Takže jakej máš plán?"
,,Jsme u centra dění. Mám v plánu to tady vyhodit do luftu." Zamračila jsem se.
,,To jsme mohli už dřív ne? Proč tady setrvaváme?"  Deckard si povdechl.
,,Pořád má ty plány. Kdyby z toho vyvázl živej mohl by se o to pokusit znovu. Zatím jsem nepřišel na to kde je má. Jeho počítač to není. Ani ten v laboratoři."
,,Třeba je to stará škola a má to napsaný v notýsků." Ozval se Hobbs. Potom se hodně přiblížil k obrazovce a mžoural.
,,Co to k sakru děláš? Skrz tvůj nos ti pomalu vidím ten tvůj malej mozeček." Ohradil se Deckard.
,,Hele, Pottere, proč máš na krku cucflek?"

Šťístko | FF  Shaw ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat