Šťístko | FF Shaw ✅

03.

Neznámá základna
Neznámo kde

Seděla jsem v nepohodlném křesle ve výslechové místosti. Přede mnou chodil sem a tam postarší pán v drahém obleku. Představil se mi jako pan Nikdo. Vcelku milý pán až na to, že v rukou měl mojí složku a právě si jí pročítal.
,, Vskutku zajímavé čtení. Do armádního programu vás přijali už v šestnácti letech. Nejmladší pyrotechnik co kdy byl. To se jen tak nevidí. Generál Harris se musel tenkrát asi zbláznit. Vždyť jste byla ještě dítě."
,, Nadané dítě." Dodala jsem.
,,To zajisté. Jeden rok americká vláda spolupracovala s tou Britskou. Zajímavé je, že jste se pak nechala převelet právě k Britům."
,,Byla to spolupráce. Dlouhodobá."
,, Přesně šest let. Váš velící důstojník byl do vašich dvaadvacátých let  kapitán Owen Shaw. Když jste se měla vrátit domů do vlasti, odmítla jste a rovnou i skončila. Proč?"
,,Proč co?"
,, Mladá, talentovaná, zneškodnila jste víc než, kterýkoliv pyrotechnik za celou svoji službu. Proč jste skončila?"
,, Víte, když děláte takovouhle práci musíte mít jistotu, že vás krytí při zneškodňování bomby bude opravdu krýt. Věřila jsem jen svému kapitánovi a svým lidem v týmu."
,,Byl Owen Shaw váš milenec?" Sice jsem čekala kdy s tím začne, ale i tak mě to překvapilo. Proč si to každej myslel?
,,Owen Shaw byl pro mě jako starší bratr a nejlepší přítel. Nikdy to nepřekročilo víc než to."
,,Nebyl to právě ten důvod proč jste odešla?" Ušklíbla jsem se.
,,Ne to opravdu ne."
,,Jste si tím jistá?"
,, Naprosto.  Kdyby jste viděl jak jsme se k sobě chovali, nikdy by vás to nenapadlo."
,,Víte kde teď Owen Shaw je?"  Podívala jsem se k zrcadlovému oknu. Určitě tam ten prevít Deckard stál. Otázka je. Řekl jim to? Svoji pozornost jsem obrátila ke staršímu muži.
,, Teoreticky vím."
,,A kde tedy je?"
,,Upřímně nemám vůbec páru."
,,Ale řekla jste-"
,, Teoretický je v relativním bezpečí. Víc vás zajímat nemusí." Pan Nikdo obrátil list v mě složce.
,,Co je označení  GBU-43 MOAB?"
,,Ale no tak. To to tam nemáte napsaný?" Pan Nikdo mi ukázal stánku. Byla z většiny začerněná.
,,To je nemilé, že?"
,,Co kdyby jste mi odpověděla?"
,,GBU-43 MOAB. Také známá jako - matka všech bomb. Je to velká konvenční bomba vyvinutá pro letectvo Spojených států Albertem L. Weimortsem juniorem. V době vývoje byla považována za nejsilnější nenukleární zbraň vůbec. Bomba byla navržena ke shozu z transportního letounu C-130. MOAB je bomba 9,17 m dlouhá, v průměru 102,9 cm a vážící 9,5 tuny. Poloměr jejího  výbuchu je 137,61 m, ale masivní tlaková vlna vytvořená výbuchem je schopná zničit oblast velkou jako 9 městských bloků  což je zhruba 15 fotbalových hřišť."
,, Měla jste někdy s ní čest?"
,,Ano. A byla jsem úspěšná jak vidíte. Jsem pořád tady."
,,Kde to bylo?"
,,To tam taky nevidíte?" Pan Nikdo se na mě podíval.
,,Byl to můj druhý rok. Spadla v Súdánu. Přesněji nedaleko As Safiyah. Naneštěstí nevybuchla. Byly jsme kontaktováni."
,,Nebála jste se?"
,, Jasně, že jo. Ale k tomuhle typu práce musíte mít koule, pane Nikdo."
,,Co mi řekněte o vašem posledním roce u armády?" Pokrčila jsem rameny.
,,Co by? Odpojila jsem pár bomb, zachránila životy. Všichni přežili."
,,Myslím tím něco konkrétnějšího. Třeba tu laboratoř co jste objevili v Káhiře."
,, Laboratoř? Nevím o žádné."
,,Ale no tak, slečno O'Connerová-"
,, Tateová, když už tak. Příjmení po mé maceše. Aspoň něco dobrého mi do života dala."
,, Dobrá tedy, slečno Tateová, už jsme si celkem rozuměli. Já se ptal, vy jste odpovídala, takže mě celkem teď mrzí, že mi lžete."
,,Já a lhát? To ani v nejmenším." Dveře výslechové místosti se rozlétli. Dovnitř vtrhl můj ztracený bratr Briana O'Conner.
,, Morgan -"
,,Tak to ne. Ty táhni tam, kam slunce nesvítí, což je do prdele."
,,To jako vážně?"
,,Mluvím snad svahilsky?"
,,Morgan, tohle je důležitý. V tý laboratoři něco bylo, něco co sestavili."
,, Jenže já nevím nic o nějaký laboratoři." Dveře se za dnešek znovu otevřeli. Deckard přešel ke mě a na stůl hodil mobil s rozsvícením displayem. Byla tam fotografie Owena na nemocničním lůžku.
,, Chápu proč mlčíš. Víc než kdokoliv tady. Ale pak jsou tady okolnosti. Okolnosti co jeho dostali tam kde je. A bylo to proto, že ty něco víš." Uchechtla jsem se.
,,Chceš hrát na pocit viny? Páni. O tobě jsem slyšela spousty věcí, ale že hraješ na city...to fakt ne." Deckard obešel stůl a postavil se za mě a poté se sklonil. Opřel se rukama o stůl. Byla jsem v pasti.
,, Jednám s tebou v rukavičkách jen ze zdvořilosti. Byla by jsi radši kdybych tě začal mučit?"
,, Neublížíš mi."
,,Na to nespoléhej, princezno."
,,Tak dělej."
,, DOST!" Oba jsme se podívali na pana Nikdo.
,, Dobrá, slečno Tateová. Co tedy chcete?"
,,Aby jste mi dali všichni pokoj. Já nic nevím." Deckard se postavil a sebral ze stolu mobil, poté si ho dal k uchu.
,,Jak je na tom?" Nastražila jsem uši, ale odpověď jsem nezaslechla.
,,Může mluvit?"  To už jsem se ohlédla. Deckard se díval přímo na mě.
,,Dejte mu telefon." Potom ke mě natáhl ruku s mobilem.
,,Pro tebe." Vzala jsem mobil do ruky a dala si ho k uchu.
,,Halo?"
,, Štístko."
,,Proboha." Na druhé straně  začal Owen kašlat. Nakonec promluvil.
,,Řekni jim to."
,,Ale-"
,, Udělej to."
,,Jsou to amatéři a ten pitomec z DSS je akorát druhořadej náděník." V telefonu se Owen kašlavě zasmál než zase promluvil.
,, Věř mému bratrovi."
,,Jako vážně? To je taky kapitola sama o sobě."
,,Morgan." Oslovil mě varovně.
,,Fajn."
,, Dej na sebe pozor, Šťístko." Podala jsem Deckardovi zpátky mobil. A podívala jsem se na osazenstvo. Dívali se na mě s očekáváním.
,,Tak jo. Byla tam laboratoř. A byla plná prototypů bomb. Je to všechno? Jo? Tak fajn. Kde najdu východ?"