Ticho je jako prosklená místnost, do které každý člověk i každý tvor vstoupil, aby si odpočinul, nebo aby se podíval z okna na ten výhled, který může být krásný, ošklivý, zlý, strašidelný, vlastně jakýkoli podle toho, co si zrovna myslíme, protože ten výhled jsou myšlenky každého z nás.
Ticho je jako sklenice vody, kterou každý z nás potřebuje k životu.
