Na letiště mezi Kolínem nad Rýnem a Bonnem jsem dorazila o pět minut dříve, tedy v 5:55 (čelíčkový čas). Cestou z autobusu jsem musela překračovat osobu, která si mezi sedadly rozložila spacák a personál autobusu nám odmítl vyndat ze zavazadlového prostoru batohy, prý tam musíme vyšplhat sami.
Na letišti jsem si ihned odskočila, dokud to bylo možné bez placení a vydala jsem se hledat spoj do centra. Mapy mi hlásily, že stojím na místě, kde jezdí vlak. Trvalo mi, než mi došlo, že je vlastně pode mnou. Za tmy a zimy jsem odjela z letiště v 6:25, na nádraží v Kolíně jsem přijela v 6:41. Prvním instinktem bylo opatřit si kávu, proto jsem zapadla do blízkého Starbucks, kde jsem počkala, než se rozední. Dala jsem si zde velké pumpkin spice latté, celkem ušlo (část posypu jsem omylem vdechla, to už tak příjemné nebylo).
Kavárnu jsem opustila v 8:00, shodou okolností jsem se objevila přímo před katedrálou svatého Petra, kvůli které jsem se tenkrát rozhodla, že jedním z koncertů bude ten v Kolíně. Vstup byl zdarma a v ranních hodinách jsem tam byla jen já. Není to má nejoblíbenější katedrála, ve které jsem kdy byla, ovšem zapůsobila na mě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Podle mapy jsem se pokoušela obejít všech 12 románských kostelů, jenže jsem se vůbec nedokázala ve městě zorientovat. Přišlo mi, že kdykoliv jsem se vydala podél řeky, naopak jsem se od ní vzdalovala (a přísahám, že jsem šla správně), vzdálenosti také neseděly.
V 8:56 jsem dobloudila k prvnímu kostelu - St. Georg, kousek od něj se nacházela bazilika St. Severin, dovnitř jsem se nedostala. Cestou jsem potkala Ulrepforte, o které si musím zjistit více, protože vypadala zajímavě. K St. Pantaleon jsem dorazila v 9:45, což bylo tak akorát, abych začala hledat místo svého Airbnb. Cestou na ubytování jsem si ještě musela opatřit nabíječku, povedlo se mi to až na druhý pokus v Primarku (v Tigeru prodávali jen kabely). Jakmile jsem si uvědomila, že budu mít skluz, napsala jsem své hostitelce, že nestíhám dorazit v 11. Své zpoždění jsem pak ještě protáhla, protože jsem se nedokázala vyznat v místních tramvajích/vlacích. Pokoušet se určit, co z toho je co, nemá cenu, vlaky i tramvaje jezdí podzemí a vyjíždí na povrch (v mém případě to bylo na každé zastávce jinak, což mě zmátlo). Kolem jedenácté hodiny jsem odjela špatným směrem (mapy se mnou přestaly spolupracovat a stín/směr mé polohy neodpovídal), naštěstí jen o dvě zastávky.
Na adresu jsem dojela v 11:30. Hostitelka Sigrid byla stará paní, ovšem s vynikající angličtinou. Můj pokoj byl krásný, s vysokým stropem, málo věcmi, přesto těmi nejužitečnějšími. Mela jsem zde špunty do uší, rychlovarnou konvici, kávu, cukřenku a čaje, větrák - paráda. Na pokoji jsem se zdržela tak hodinu a půl, dobila jsem si přístroje, dala si sprchu, převlékla se a ve 13:10 jsem vycházela. Dnes jsem se rozhodla jít z procházky po městě přímo na koncert.Tramvají jsem ve 13:28 odjela na Messe, odkud jsem pěšky došla k Kölntriangle - 29 patrové budově s vyhlídkou na město. Stálo to za to, obzvlášť jsem ocenila popisky budov, na které se člověk díval. Problém byl v tom, že kromě katedrály a pohoří Westerwald nic zajímavého či hezkého vidět nebylo.
