*Anny
,, Honem, nebo nám to uletí!" Zasténala moje nejlepší kamarádka, když jsem dávala věci do kufru auta.,, Uklidni se Catherin. Letí to až za hodinu, navíc můžeme letět dalším letadlem kdyby sme to nestihli, ale mi to stihnem na letišti sme ani né za dvacet minut. Mexiko nám nikam neuteče, neboj!" ,, Já vím Anny, ale hrozně se těším!" ,, To já taky. Tak mi aspoň pomoc to tam dát."
Když už jsme měli všechny tašky a kufry v autě, konečně sme vyrazili.
Jak sem říkala cesta na letiště trvala ani né dvacet minut. Když jsme tam dojeli tak sme odevzdali kufry a dali nějaké paní letenky.
Konečně sme seděli v letadle a už jen čekali, až to letadlo vzlétne.
Aspoň vám řeknu něco o sobě. Jmenuji se Anny Lee a pocházím z Mexika, teda aspoň sem se tam narodila, pak jsme se přestěhovali do Paříže. Mám hnědé oči i vlasy. No ty vlasy jsou spíš černé. Jinak mi je osmnáct. A chodím na střední jako každý jiný. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Catherine Sinatra.A je o rok starší. Jinak můj brácha Edvard Lee bydlí v Mexiku, takže k němu letíme na prázdniny.
,, Prosím připoutejte se budeme odlétat." Řekla letuška. S pokojeně jsem se zapnula a nasadila si sluchátka do uší. Cesta měla trvat deset hodin. Catherin si taky pustila sluchátka, takže sem nemusela poslouchat to její otravné proč máš zase sluchátka...
Asi po třech hodinách sem dostala na něco chuť. Zavolal jsem si letušku. Nabízela mi různý slimáky nebo co to tam měla. Dala jsem si kafe s velkou dávkou kofeinu, protože sem byla unavená, ale spát se mi nechtělo. Pak mi přinesla jeden dounat, prý pozornost od letecké společnosti.
Dojedla jsem si v klidu dounut a nichž bych vzbudila Cate. A abych nezapomněla můj bratr bydlet v Pueble. Je to docela známe město je tam aktivní sopka Popokateptl, takže doufám, že až tam při letíme tak ne vy bouchne.
,, Zapněte si prosím pásy, budeme přistávat." To řinčení letadla mě probudilo. Protáhla jsem se a koukla se z okénka. Venku se ty čili, no mrakodrapy se tomu říct nedá. Prostě domy.
Přišli jsme do haly a já tam tak z legrace zařval na celou halo ,, Holaaaa Amigo!" Lidi se na mě otočili a začali se smát. Za mávali mi a někdo taky odpověděl.
Stopli jsme si taxi a řekli kam chceme odvést.
,, Holaaaaa bráško!" ,, Holaaaa sestřičko!" Padla jsem mu kolem krku a pevně ho mačkala. ,, Ani nevíš jak si mě chyběla!" ,, Ty mě taky!"
Vyběhli jsme schody a dali si tam kufry. Já otevřela okno do kořán a sedla si na parapet. Na ulici byli lidi (překvapivě). Na protějším chodníku šli nějací dva kluci, byli hezký ,,Holaaaa Amigo! Haha." ,, Hola! Ha" Smích mi o platili. Byli opravdu hezcí.
Asi hodinu jsme si povídali. I Catherin si s námi povídala. Pak museli odejít. ,, Zabírám si houpací síť!" Řekla jsem. ,, No jo no." Spokojeně sem si lehla do sítě a koukala se z okna.
To sem však ještě nečekala, že je dneska ještě potkám...
První kapitola na světě. :D omlouvám se, že je to takový divný, ale ono se mi to jednou celý vymazalo :D doufám, že se bude líbit
Beki69
