*Anny
Ukázala mi složku kde bylo...proboha! Proč Oliverovo jméno! Co chce můj bratr po Oliverovi! Nechápavě jsem koukala na obal té složky a potom koukala i na Catherin. Nechtěla jsem ji radši ani otevírat, bála jsem se co v ní bude. Byla tam jeho fotka. I jeho rodiny. Nemohla jsem to přečíst bylo to ve španělštině. A tu já neumím, bohužel. ,, Kde si to vzala!" Vyjekla s na Catherin.,, Ptám se, kde si to vzala." ,, No asi mě zabiješ, ale viděla jsem, že dveře do Edvardova pokoje byli po otevřené a já věděla, že je dole. A dnes se choval tak divně, tak jsem tam v kouzla a tam na stole našla tohle. Chtěla jsem toho vzít víc, ale slyšela jsem ho jak jde nahoru po schodech. Tak jsem to rychla vzala a běžela jsem s tim do pokoje. Zabiješ mě?" ,, Po pravdě, spíš tě za to obejmu, protože aspoň takhle zjistíme co před námi tají. A Oliver se taky choval divně, když uviděl mého bratra. Od té doby co jsme tu, tak je to tu divný." Odpověděla jsem ji. Cate si myslela, že ji za to zabiju. Ale já ji spíše za to poděkovala. ,, Catherin, myslím, že zítra si dáme malý průzkum brachovýho pokoje, co ty na to." Řekla jsem. ,, Tak super, ale jak to chceš udělat, když tvůj brácha se od tam tud ani nehne." ,, Každý ráno v pět hodin chodí běhat, chodí asi asi na hodinu. Máme dost času to tam prolézt. Ale nesmíme tam nic rozházet jinak to pozná, i tu složku musíme teď vrátit." ,, Teď! Vždyť je v pokoji Anny, zbláznila si se!" Vyprskla Cate. ,, Aspoň to bude větší sranda ne." Koukla jsem se na Cate a ona vy strašně na mě.
Bratr už spal, a asi si nevšiml, zatím, že mu něco chybí.
,, Kruci!" Za nadává jsem.Měl zamčeno.,, Nemáš pérko do vlasů?" ,, Jo mám počkej chvíli." Donesla mi pérka a já je opatrně strčila do zámku. Trvalo mi asi tři minuty než sem to odemkla, ale nakonec se mi to povedlo. Opatrně jsem otevřela dveře. Nebylo tam vidět ani na krok. Musely jsme dávat bacha, aby sme nic neschodili. Nikde jsem nemohla nahmatat jeho stůl, až najednou...do prčic. Za nadávala jsem. Brácha se probudil, ale byl tak rozespalý, že se mu nechtělo ani rozsvěcet. Rychle jsem nahmatala stůl, položila tam tu složku a šla ke dveřím. Jenže tam výlet zrovna bratr. Z prudka se otočil.,, Haloooo? Halooo? Je tu někdo?" Ozval se ospalý hlas. S Catherin sme se ani nehli a zadrželi sme dech. Jenže já sem si potřebovala od kašlat. Něco mi asi v léto do krku a tam mě to draždilo. Naštěstí sem to vydržela a počkala až Edvard odejde na záchod nebo někam pryč.
,, To bylo o vous." Řekla jsem když jsme zabouchli dveře do pokoje.,, To teda. Ale vůbec si nás nevšiml, já to nechápu!" ,, Já se ani nedivim, já když se probudím u prostřed noci tak taky vidím úplný prd."
Ještě jsme si chvíli povídali a probírali co by tam tak mohl mít. Pak jsem se s chodila do své houpací sítě. Nastavila jsem budíka na pul pátou aby sme se trochu probrali.
Přikryla jsem se a koukala při usínání na krásný měsíc který svítil nad mořem a dorůstal v úplněk.
,,Anny! Anny!" Pomalu jsem otevřela oči do prudkého světla.
,, Co je! Dej tu baterku pryč." Řekla jsem otravně.,, Je půl pátý." ,,Co? Už! Dobře. Tak počkáme až odejde jo." ,, Jenže, on tu není. Není ani ve svém pokoji." ,, Jak to!" ,, Musel odejít dřív." Odpověděla mi. Z prudka jsem vztala z postele a vydala se k brachovýmu pokoji. Byl překvapivě odemčený. Vešli jsme do vnitř, zatáhli zavěsi, radši kdyby se brácha vracel tak aby neviděl, že se tam svítí.
Rozsvitili jsme a tam viděli hromadu papíru. Obrázky přilípnuté na zdi. Jenže to nebyli jen tak obyčejné obrázky. Byli na nich vlci. A vypadalo to jak policejní rozpis, ne pro člověka, ale pro vlka. U toho bylo něco španělsky...a jména. Heledala jsem jedno jediné jméno. A to Oliverovo. Ale ten tam nebyl, asi tu není. Nebo je někde jinde. Koukala jsem se všude po stole, ale Oliver tam nebyl. Jeden šuplík, který se nedal otevřít, protože byl zamčeny. Možná v ne. Byl Oliver. Ale proč vlk! Co to má kruci být.,, Asi se přihlásíme na španělštinu." ,, Jo to de super, ale teď už radši pojď." ,, Proč." ,, Anny on už jde po schodech!" ,, Co že!" Vyprskla jsem. Jakto, že je tu tak brzo, měl se vrátit v šest.,, Co tady kruci děláte!" ,, Noo...ehm...hledali...hledali...jsme....ehm....lepidlo!" Řekla jsem po dlouhý době. Lepší výmluvu jsem nenašla. ,, A na co, nemáš lepidlo u sebe?" ,,Ehm....no...mě došlo." ,, Áha a na co jste ho potřebovali." A kruci. "No...vyráběli sme pohlednice, že jo Cate." ,,Jo přesně, jak říká Anny." ,, Hmmm a ukážete mě je?" A kruci teď sme v bryndě. Žádný pohlednice jsme nevyráběli. ,, Ještě to nemáme hotový. Až to bude hotový ukážeme ti to." Řekla docela přesvědčivě Catherin. ,, Dobře, tak pak za mnou přijďte ven na zahradu." Řekl poněkud, až moc klidným hlasem.
,, To ti teda děkuju! Ukážeme ti to pak! Teď to musíme udělat. Co že to vlastně budeme dělat?" ,, Pohlednici Anny. To tě taky nemohlo napadnout něco lepšího! Jak chceš teď z lepidla a z čistého papíru z patlat pohlednici!?" ,, To nevím Cat, ale nějako to udělat musíme." Odpověděla jsem ji.
,, Tak a je to." Řekla jsem asi po deseti minutách, ani sme lepidlo nepotřebovali, prostě sme tam něco na čmárali. No na čmárali, docela se nám to povedlo.(viz. obrázek)
,, A je to, hele brácha." Strčila jsem mu to pod nos když sem mu to ukazovala. ,, Hmmm...ale vždyť tady nemáte nic na lepeného?" ,, No....hmmm.....no....ono...to bylo hezčí bez třpytek které jsme tam chtěli nalepit." ,, Áha..." Koukl se na nás podezřívavě.
Bylo hrozné vedro i když bylo šest hodin ráno.
Ve starbucksu otevurali až v osm hodin, takže na snídani si musíme počkat, nebo si něco uděláme.
,, Chcete někdo kafe?" Zeptal se nás brácha. Kejvla sme obě. Já sem.si dala latte a Cate capucino. Seděli sme na lavičce na zahradě. Ani sme si ne povídali. Byl tam Edvard.
,, Musíme najít ten klíč!" Řekla jsem když brácha odešel do kuchyně. ,, Jo ale jak ho chceš najít Anny!" ,,Nevím, ale určitě tady ten klíč někde bude. Kouknu de pak na jeho klíčenku." Potřebovala jsem zjistit, jestli v tom šuplíku není i Oliver, jestli tam taky nemá obrázek vlka. Už hodně mě vynervoval ten spis co našla Cate, potřebuji zjistit co se tu děje, co po něm můj brácha chce a co před námi tají!
,, Ve starbucksu otevírají už za čtvrt hoďky, co chcete vzít k snídani?" Zeptal se nás brácha když bylo tříčtvrtě na osm. ,, Já si dám dva dounaty jedno ledovou kávu se šlehačkou a...hmmm...to je všechno." Řekla jsem.,, Já si dám jeden dounat a dvě vaflový palačinky a k tomu jedno lattečko." Řekla Cate.,, Jo a ty vafle chci polít čokoládou." Do řekla. Brácha se jen usmál a za kroutil hlavou a odešel.
,, Bezva deme hledat." Řekla jsem. Klíče si vzal sebou, takže tam asi hledat nebudu. Šla jsem ještě jednou do bráchova pokoje a pořádně se koukala jestli tu náhodou není někde ten klíč.
Asi po čtvrt hodině sem to už vzdávala když v tom Cate řekla.,, Anny, Anny pojď sem něco sem našla." Seběhla jsem dolů do kuchyně, ale tam nebyla, byla ve sklepě. ,,Tohle musíš vidět." Řekla. Či to kruci je! Říkala jsem si v duchu.
Další kapitola na světě :3 chce to potlesk protože sem asi hodinu přemýšlela co bych tam napsala :D jinak všem moc děkuji :3 hlavně děkuji SomkingCZ za to že mě každou kapitolu tak krásně o komentuje a za to, že mě vždycky da hlas moc ti děkuji :3
Beki69
