*Anny
,, Brácha? Co-co tady děláš? Ty jsi nás sledoval?!!" ,, Jo sledoval. On má být už dávno mrtvý!" Úplně se mi zastavil dech...co to říká. Oliver, že má být dávno mrtvý! ,, Co tím myslíš!" ,,Tenkrát jak ho odvedli ty chlapy. Měli ho tam zabít! Jenže někdo z nich to pokazil! Určitě si v mém pokoji něco našla co jsi neměla a na ten malý výlet jste jeli do Mexico City! Hledat Alexe! Jenže nenašli jste ho. A jestli mě teď nebudete obě na slovo poslouchat tak...." ,, Tak co zabiješ nás?!" ,, Šílíš!!! Jasně že ne! Jsi moje sestra mam tě rád! Jen ste neměli vůbec nic najít na nic jste neměli přijt! Teď z toho bude děsnej průser! Sice vás ne zabiju já, ale oni ano!" Brácha vypadal u straně a i ustrašeně což jsem nečekala. ,, Kdo oni?" ,, Vlci?" Zeptala se Catherin. ,, Jo přesně tak!" Jen jsem mírně po otevřela pusu a zase ji zavřela. Byla jsem v šoku nechtěla jsem tomu uvěřit! Ale byla to pravda. ,, Mám ještě jednu otázku." Řekla jsem. ,, Vím jakou. Jestli jsem jeden z nich, jestli jsem vlk. Ano jsem. Proto ta místnost dole ve sklepě. Kterou jste taky mimochodem objevili." Nemohla jsem tomu uvěřit. Koukala jsem na něj s otevřenou pusou. ,, Kdy jsi mi to chtěl jako říct!" ,, Věř mi. Brzo, ale..." ,, Jaky ale! Když jsi ty vlk jsem já taky! Jsem ja taky vlk!" ,, To nevím, ale nejspíš ano. Protože je to dědičné. Táta je taky." Bylo mi strašně! Já že jsem vlk! A táta taky! ,, Ne, ne ne ne! To nemůže být pravda!!! Kdy se to projevuje!" ,, Víš..." ,, Edvarde kdy se to projevuje!!!" ,, To je ten problém u každého jinak u mě se to projevilo v sedmnácti. Proto jsem nikdy na úplňky nebyl doma." Měla jsem sto chutí skočit z toho vodopádu, být od celého světa někde zkovaná. Jenže teď to nešlo. Catherin koukala na mě a na bratra s otevřenou pusou. Nevěděla na koho má koukat dřív. Brácha se mračil a zároveň v něm bylo vidět, že by nejradši ke mě při skočil a objímal mě a už nikdy mě nepustil. A já? Já tam jen tak stála a zhluboka dýchala. Nechtělo se mi tomu věřit, ale to co jsem zažila a našla společně s Catherin bylo fakt ne normální!
,, Zabíjí nás i když jsem já vlk?" Zeptala jsem se po dlouhém tichu.,, Nevím. Jestli se někdo nabídne místo vás tak asi ne." ,, Jak jako nabídne? Že ho zabíjí místo nás?" Zeptala se zděšeně Catherin ,, Ano." Odpověděl Edý. S Catherin jsme se na sebe vyděšeně koukli. Ani jedna nevěděla co má v tu chvíli říct.
,, Já jdu spát. Jestli máte hlad kuchyně je v pravo, ale to víte." Řekl bratr zklesle a odešel do svého pokoje. S Catherin jsme šli taky nahoru do svého pokoje. Já sem si lehla do houpací sítě a koukala se z okna na západ slunce.
,, Máš ztrach?" Zeptala se mě zničeho nic Catherin. ,, Já nevím. Já nevím. Možná jo možná ne." Opravdu jsem ti nevěděla. Byla jsem z toho tak mimo, že jsem už ani nevěděla co udělám za pět minut ani co je dneska za den nebo kolikátého je. ,, A ty? Bojíš se?" ,, Abych pravdu řekla, tak trochu ano." Po usmála jsem se na Catherin a naznačila ji, že všechno bude dobrý. Ale neměla jsem tu jistotu.
Byla jsem tak utahaná, že jsem za nedlouho usnula.
Ahooj :D tak tady je další kapitola snad se vám bude líbit. Omlouvám se, že ne přidávám musím se učit a připravovat na talentovky ještě toho musím hodně udělat tak se předem omlouvám :( ale strašně moc vám Děkuji jste úžasný :3 :* :*
Beki69
