2.Zase oni.

117 13 3
                                    

*Anny

Vybalovali jsme si věci a dávaly je do skříně, asi po hrdinové siestě. ,, Hej Anny?" ,, Hmm?" Odpověděla jsem ji. ,, Ne půjdeme si zaplavat?" ,, Taky mě to napadlo." Honem jsme vyndali plavky převlékli se a vyrazili k útesu.

Nejdřív sme si chodili jen tak po pláži, a pak hupsli do vody. Byla to paráda, voda byla tak akorát. Hlavně ten nádherný západ slunce!

Šli jsme po molu, kde sme si nakonec sedli. Koukali sme se a u toho si povídali totální kraviny. Najednou jsme uslyšeli z vedlejšího mola klučičí hlasy, samozdřejmě sme se tam podávali. Páni! To jsou zase oni! Byli to ti dva na které jsem zavolala Hola Amigo.
Udělal jsem to zas, zavolala jsem na ně. ,, Holaaaa Amigo!" Zakřičela jsem jak nejvíc to šlo. Z prudka se otočili a za křičeli na mě taky. Běželi k nám. Oba měli plnej pekáč buchet na břiše. Byli hrozně hezcí. ,, Jak se jmenujete?" Zeptali se nás. ,, Já jsem Anny a tohle je Catherin. A vy? Jak se jmenujete?" ,, Já jsem Oliver a tohle je Paco?" ,, Paco? Není to nadávka?" ,, Ne haha ne, u nás v Mexiku je to zkrácenina Franceska." Ten Oliver na mě furt koukal, byl vážně hezký.

*O tři hodiny dříve

*Oliver

Šli jsme si s Pacem jen tak po chodníku, když v tom na mě nějaké hezké děvče, co sedělo v okně, zavolalo. ,, Holaaaa Amigo! Haha" Zasmála se. ,,Holaaaa!" Odpověděl jsem ji s úsměvem. Nebyla mecičanka, možná američanka. Nevím, ale byla hrozně hezká!

Povídali jsme si o různých, doslova blbostech. Pak jsme museli jía za tu hodinu co jsme si povídali, sme nezjistili ani jména. ,, Hej Olivere?" Zeptal se mě Paco. ,, No?" ,, Nevtisknul si se do ní, že ne!" ,, Na první pohled to nejde!" ,, Já si to nemyslím, pořád si na ni upřeně zíral, to nebylo normální!" ,, Jo Paco, já vím. Hrozně moc se mi líbila. A byla jiná než ostatní, ne chovala se jako...vždyť víš." ,, Jo, ale vůdce smečky tě zabije, jestli zjistí, že si se zabouchl do člověka!" ,, Já sem se do ní ne zabouch jasný!" Řekl jsem naštvaně. Ale měl pravdu. Zabili by mě, a i ji. Ale viděl jsem ji jen jednou, to nemůže znamenat víc.

Došli jsme k břehu. Svlékli jsme si trička a chystali se z končit z mola, když v tom na nás někdo zavolal. Oni! To jsou ty dvě, co na nás volali. Zase na nás křičela ,, Holaaaa Amigo!" Šli jsme k nim. Konečně jsme zjistili jejich jména. Ta co se mi líbila, se jmenovala Anny. A ta druhá Catherin. Anny, to jméno se mi hrozně moc líbilo. Nevím proč, ale líbilo.

*Anny

,, Jdete do vody?" Zeptala jsem se. ,, Jo, půjdete s námi?" Zeptal se Oliver. ,, No já nevím....aaaa." Oliver mě strčil do vody a skočil hned za mnou. ,, O-olivere! To mi nedělej." Hodila jsem na něho vražedný pohled, ale stejně sem se smála. Sundala jsem si triko a hodila ho na břeh. ,, Hezký plavky Catherin." ,, Diiiky." A strčil ji taky do vody.

,, Já už asi půjdu." Řekla Catherin. ,, Proč?" ,, Je mi zima a mám rýmu, nechci z trávit prázdniny v posteli." ,, Ok. Já půjdu s tebou." , Ne zůstaň tu. Já domů trefím." ,, Ale já tě radši doprovodím." Řekl najednou Paco.
,, Tak Čau lidi haha." Zasmáli se.
Zůstala jsem tam sama s Oliverem. Dělali jsme různé blbosti.
,, Pojď si skočit Anny." ,, Ne Olivere. Nevím jestli je to dobrý nápad." Řekla jsem. Oliver ukazoval na protější břeh kde byl obrovský útes.

Když jsme tam přišli dostala jsem strach, ale nedávala jsem ho na jevo. ,,Neboj se, budu tě držet za ruku." Vždyť to na mě není poznat. Nikdy to není na mě poznat, tak jak to, že teď jo.
Chytla jsem se ho za ruku a na stejno sme říkali. ,, 3,2,1 teeeeeď." ,,Aaaaaaaaaa křičela jsem jako by mě honil masový vrah. Ale ten pocit byl opravdu osvobozující. Úplně sem se u toho pádu uvolnila.
BUM! Dopadli jsme do vody. Ze strany té skáli byl vodopád. S Oliverem sme se na sebe koukli. ,, Podplavem to?" Zeptala jsem se. ,, Nevím jestli je to dobrý nápad." Řekl ne jistě. ,, Když jsme zvládli tenhle skok, tak zvládneme i tohle." Oliver se na mě s hrůzou v očích koukal, jako by říkal ,, Ne prosím Anny nedělej to. Ne zvládneš to." Mé to ale bylo jedno. Dlouze jsem se nadechla a ponořila se jenže mě něco z táhlo dolů.

*Oliver

Potopil jsem se s ne jistotou za ni, mel jsem ji pořád na očích, ale najednou ji něco táhlo dolů. Koukl jsem se ji na nohy, kde měla prichycenou řasu. Musela se do ní zamotat když z padla do vody. Honem jsem plaval za ní a snažil se ji tu řasu dát pryč. Byl jsem nervózní a měl sem strach, tím pádem jsem se začal proměňovat.
Tu řasu sem naštěstí včas přerval. Honem jsem ji popadl a vy plaval s ni na nějakej šutr. ,, Anny! Anny! No tak. To mi nedělej!"

*Anny

Už jsem byla v bez vědomí. Najednou jsem ucítila vzduch ucítila jsem, že můžu zase dýchat. Z hlubokými nádechy a výdechy jsem otevřela dveře. Oliver mě v tu chvíli pevně objal. ,, Už jsem se lekl, že je...no vždyť víš." Objala jsem ho taky. ,, Tak co podplavem to ještě jednou? Hahah." ,, Zapomeň. Teď dohlédnu na to, aby si se bezpečně dostala na pevninu."

Když jsme se konečně vyhrabali na břeh tak jsem si ještě doběhla pro triko. ,, Musím domů Olivere." ,, Já tě do provodím, teda jestli to neva, haha." ,, Jasně, že ne." Řekla jsem s úsměvem ve tváři.

,, Tady bydlím, tak ahoj a díky za doprovod." ,, Počkej. A co obejmutí." Objali sme se, hrozně hezky voněl, a i když sme se znali asi sedm hodin, tak mi hned na začátku zachránil život. ,, Šli by jste zase někdy ven?" ,, Jo určitě, rádi! Ale zítra nevím, chtěla bych se jet podívat po městě s Cate." ,, Tak jo, jo a ještě něco, na moje vizitka s tel. číslem, aby sme se mohli dohodnout." ,, Děkuji, fakt musím, promiň." ,, To je v pohodě, ahojky."

Byla jsem tak unavená, že jsem sebou flákla do postele a rovnou v plavkách usnula.

Dneska dlouhé. :D omlouvám se za chyby :D

Beki69

Být s vlkem.Kde žijí příběhy. Začni objevovat