3. Konečná rozhodnutí

137 8 0
                                    

Alice seděla v jídelně a spolu se Sidonií čekaly na Sid. Ta včera když přijely spala v obýváku. Vypadala hrozně, byla bledá a rozhodně plakala. Nakonec jí přemluvily jít si lehnout nahoru. Bohužel Alice si až moc dobře uvědomovala, že je něco špatně, protože neměla volat Adamovi a v noci slyšela Sid. Její holčička měla noční můry, neměla je celé měsíce a teď byly zpátky. "Řekla ti Sid něco o tom co se jí zdálo?" "Ne, nechtěla o tom mluvit, ale přišlo mi, že to není v poslední době první ošklivý sen." "Alice tohle se mi opravdu nelíbí. Mám o ní strach co se jen mohlo stát? Nechceš zavolat Adamovi, ten by tu pro ní teď měl být." "Sidonie ona ho tu nechce, nevím úplně přesně co se děje, ale je to u nich špatné delší dobu. Adam si je podle mě až moc jistý její láskou a tím, že mu všechno odpustí." "O tom vím svoje až moc dobře, ona má takovou povahu, odpustí každému koho má ráda. Pokud vím tak tu krizi v zoo ohledně změny ředitele, jí dávaly za vinu i Eliška a Anežka. Přesto všechno jim to odpustila a teď tedy myslíš, že mají s Adamem problémy?" "Netuším proč, ale dobré to vážně asi není, teď mi dělají starosti ty její noční můry."

Sidonie měla obavu, že za to jak to teď je může částečně i ona a její kolaps po smrti Eduarda. Ona sama sice psychology nesnášela, ale jen díky jeho radě měli ostatní možnost jí pomoct. Tehdy po únosu pomohl i Sid a možná by nebylo špatné aby si s ní doktor Vyšerma promluvil. Kdysi vztah Adama a Sid neschvalovala, ale to už bylo dávno pryč. Pravda byla, že jak jezdila často za Raulem měla možnost být i s Josefem. Zotavoval se pomalu, ale lepšilo se to. Už lépe mluvil a občas zvládl i pár kroků. Bohužel on asi těžko bude vědět co se děje a asi by nebylo fér ho do toho zatahovat. Teď přišla Sid ke stolu a vypadala opravdu špatně. Ani makeup nedokázal zakrýt kruhy po očima co Sid měla. "Sid je rozumné jít dneska do práce? Nechceš tu ještě zůstat a odpočinout si?" Sid se na babičku usmála, bylo jasné, že si ona i máma o ní dělají starosti. "Ne babi, potřebuju jít do práce a musím už dokonce jít, za chvilku tu mám taxík." "Holčičko děláme si o tebe jen starosti. Ten zlý sen se mi nelíbí, nechceš si o tom s někým promluvit?" "Právě proto musím jít, mám v zoo sraz s doktorem Vyšermou. Nebojte se budu v pořádku."

Alice se po jejím rychlém odchodu podívala na tchyni a obě chvilku mlčely. "Tak se mi zdá, že ty problémy jsou větší než tušíme, musela se s ním domluvit minimálně včera." "Sidonie já se o ní bojím. Možná bych Adamovi měla zavolat." Sidonie chytila snachu za ruku a jemně ji stiskla. "Alice to nedělej, zradila by jsi její důvěru, nech jí zatím. Pokud bude potřebovat pomoc budeme tu pro ní, ale teď je tu něco s čím se musí popasovat sama" Alice nakonec přikývla a pustily se do snídaně. Měla takové neblahé tušení, že to všechno souvisí s tím kamarádem Adama co se tu objevil. Prevčírem, když na něj narazili v baru tak Sid byla úplně bledá a byla mimo. Myslela si, že po tom, že se vysvětlilo jak to bylo s tou rvačku je to už v pohodě, ale očividně se možná stalo něco dalšího co Sid trápí. Sidonie měla o Sid strach to, že si sama zavolala o pomoc, bylo varovné znamení. Dřív by se se svými obavami svěřila Alici a teď si rovnou volá psychologa. Možná by mohl pomoci Raul, přeci jen má k ní hodně blízko, zkusí s ním promluvit.

Doktor Vyšerma prošel bránou zoo hned po jejím otevření, nesl sebou dvě kávy. Zpráva od Sid Novotné ho trochu vyděsila. Blížilo se roční výročí jejího únosu a ona měla problémy se spaním. Víc než tohle, protože to bylo něco před čím jí i loni varoval, bylo to, že to očividně neřešila s Adamem. Nechápal přesně co se děje, protože posledně ho vyhledala kvůli tomu, aby mu pomohl a bylo jasné, že to bylo potřeba. Ona si o něj dělala starosti i jen po náznaku něčeho špatného a teď, když jí nebylo dobře psala hned jemu. Sedl si na domluvené místo u výběhu žiraf a čekal na ní. Sid mířila k lavičkám u výběhu a všimla si, že doktor už tu je. Sedla si k němu, přivítala ho a vzala si od něj kávu co jí donesl. "Sid no už chápu, proč jste volala. Neberte to špatně, ale zrovna svěže nevypadáte. Takže co se vlastně děje a proč tu není i Adam." Jen co dořekl poslední větu všiml si jak sebou Sid trhla bylo mu jasné, že má velké problémy. "Protože je to i jeho vina, on se teď chová úplně jinak, nevím proč mě neposlouchá a nebere v potaz to co cítím a mojí intuici se vysmývá. Musím udělat nějaká konečná rozhodnutí a nevím jestli je moje láska k Adamovi dost silná, abych ho do nich taky nezahrnula." "Tak co kdy jste mi řekla všechno od začátku a pak s tím něco zkusíme udělat." Sid mu začala líčit, čeho byla v zoo svědkem a sice se to mělo vysvětlit, jenže ona s tím očividně nebyla v pohodě a jakmile řekla o koho jde tak mu ztuhla krev v žilách.

Štěstí v ohrožení Kde žijí příběhy. Začni objevovat