THE RIGHT CHOICE•[Felix x Hyunjin]•

•58 192 ₩ Pěkně prosím•

Protože se listopadové denní mrazíky projevovali se svou neústupností, byl jsem velmi rád, když mě oválo teplo našeho domu. Co mě tak nepotěšilo byl fakt že Seungmin, Chan a dokonce i Bin se krčili u trouby a vytahovali z ní plech. ,,Jde cítit spálenina!" Zakřičel jsem, když jsem ze sebe svlékl přebytečné oblečení a táhl za sebou zmateného Hyunjina směr kuchyň. ,,Jé jak bylo?" Zeptal se překvapeně Bin mezitím co asistoval při rozřezávání nějakého to kusu těsta co se nacházelo na plechu. Zaraženě jsem ze sebe vydal přidušený zvuk než mě Hyunjin zachránil. ,,Jo šlo to, jen s mírnými komplikacemi, ale Felix si konečně něco uvědomil." Usmál se a přitáhl si mě k sobě. Chan s nože v ruce se pousmál a naprosto odlehčeně pronesl. ,,Dlužíš mi wony." Changbin se na něj otočil s osupěným výrazem a já i Hyun jsme se začali smát. ,,Tak vy si takhle sázíte jo? Jaká je sázka na Jisunga a Minha?" Zašklebil se Hyun a společně jsem se posadili ke stolu. Chan krájejíc divnotěsto se na nás podíval, jakože jestli jsme o tom do ti'd nevěděli tak si není moc jistý jestli to chceme vědět.,,Dělej!" Zvýšil jsem hlas a Seungmin na pravém místa od Chana se ujal mluvy. ,,Zatím je vsazeno na to že Minho udělá první krok a že se do dvou měsíců dají dohromady." Ušklíbl se jako by s tímto sázením přišel původně on. ,,No a částka?" Nedočkavě se na židli kroutil Hyunjin co málem padal smíchem.

,,58 192 wonů(1000CZK)" Ušklíbl se Seungmin nadšeně pozorujíce naše výrazy naprostého zmatení. ,,Tolik?!" Vyprskl jsem otázku nedůvěřivě a sledoval jak všichni přikyvují. Hyunjin s pusou otevřenou do široka schytal karmu, když si Bin vzal do ruky špetku mouky a šikovně ji Hyunjinovi hodil do úst tak že se málem udusil. A proto děti, reagujte slušně ať nedopadnete jako Hyunjin co se válel na stole další půl hodinu s ucpamným dechovým ústrojím hrubou moukou. ,,Hrubá mouka THE BEST MOUKA." Zasmál jsem se nahlas a jakmile se na mě Hyunjin vražedně podíval měl jsem chuť smát se dvakrát tolik.

Po debatě že naše sázková částka byla těžko jen poloviční, Chan prohlásil svoji překvapivě neotrávenou buchtu za hotovou a rozkřikl se na celý dům jak kdyby začalo hořet. Všichni dobrovolně povinně vyběhli z pokojů a posedali jsme si kolem konferenčního stolu na gauči a zemi. ,,Protože se epizoda natáčela včera-" ,,Wait ono se natáčelo včera?! Boha však ja tam vypadat jak hysterka 21. století, Jak jste mohli mi o tom neříct vy podlé- ,,Budeme mírniti slovník Hyunjine-protože se nenatáčí, proč si neudělat rodiny večer s flaškou a mou vynikající buchtou." Souhlas se rozezněl místností přičemž se pro Chanovu buchtu začalo natahovat aspoň šestero lidských rukou. ,,Boji boji buchty." Okomentoval Seungmin co si s odsuzujícím pohledem pohlížel onu slátaninu mouky s vajíčkem a mlékem. Překvapivě byla ona slátanina poživatelnější než by kdokoli z nás čekal. Chan po tom co poslal Seungmina za urážku jeho buchty pro flašku co se koukala na to neštěstí v obýváku z kuchyně si sedl tak, aby se u Jeongin mohl usadit do klína a odpočívat. ,,Jak vy dva to budete řešit?" Probodl je hned po příchodu Seungmin pohledem a I.N je lehce odpověděl. ,,Jednou on jednou já, HOTOVO toč a nemel, chci se bavit."

Seungmin nenamítal a hned po té co se flaška dotkla povrchu stolu se roztočila brutální rychlostí. S Hyunjinem jsme se na sebe podívali a začali se tlemit sami sobě, kvůli blbostem co nás napadali jako úkoly. Po tom co se objekt na stole dotočil jeho hrdlo skončilo na samotném Seungminovi, protože ho karma dohnala když mu Chan zadal úkol na jeho přání." Nasupeně se odebral ke schodům jež musel desetkrát vyběhnout a seběhnout za znění připomínek a nadávek jsme se všichni váleli na zemi. Dále točil Jeongin a jeho kolo dopadlo na Bina s Hyunjinem. ,,Pravda nebo úkol, Hyun" Ušklíbl se s ďábelským úsměvem Bin a zrakem zamířil na Seungmina co přidušeně pozoroval s naštváním v obličeji. Hyunjin nasucho polknul a po chvíli z něj vyšlo slovo pravda, tak se Bin zamyslel a vymyslel naprostý klenot. ,,Už jsi někdy s někým sdílel lože? ve smyslu, že jste sdíleli více než jen lože." Hyunjinův obličej strnul studem, jež se náhle projevil i ruměncem co si zabíral většinu jeho obličeje pro sebe. ,,Jo-" Vypustil neslyšně Hyun z úst a protože to Binovi očividně nestačilo donutil ho to pomale zařvat přes celý dům. Čemuž se přirozené taky celý dům smál jak kdyby někdo do Chanovy buchty přidal nedovolené koření.

,,Haha! Pravda nebo úkol Minho?" Zeptal jsem se vítězně Minha co relaxoval na gauči a ujídal onu zajímavou směsici ingrediencí. ,,Hmm, úkol." Zapřemýšlel chvilku a ukousl si buchty co následně položil na talířek na stůl. A protože jsem svině od přírody a všichni to vědí, jen Minho na Han ne tak jsem donutil Minha se málem zadusit buchtou. ,,Nedus se to by bylo Hanovi líto!" Okřikl jej Changbin, když zjistil že se Minho dusí. Po tom co se Minho uráčil přestat dusit se na mě nenávistně podíval s hrůzou v očích. ,,Francouzák? Jemu?" Ukázal na Jisunga s prázdným pohledem a klučina na nějž jeho ruka směřovala, vypaldal jako by se nejraději vypařil z povrchu zemského. Přikývl jsem s úsměvem od ucha k uchu a pozoroval jak se Minho najednou bez ostychu zvedá. Došel k Hanovi a protože ten byl pořád tak mimo a seděl na zemi s nevírou v očích tak se na něj posadil obkročmo. ,,Co pro boha děl-" Zeptal se Jisung hned po tom co si na něj Minho sedl a pozoroval jeho oči. ,,Úkol je úkol." Minho mykl rameny a naklonil se k Jisungovi co ho asi pořád ještě z šoku nechal přilepit se na jeho rty. S vykulenýma očima strnul. V místnosti se roznášelo tleskání a houkání všech společně se Seungminovým sípavým smíchem.

Han co se nacházel pod Minhem upřímně nevěděl co má dělat, ale potom co Minho vložil jeho ruku do Hanových vlasů se i on sám uklidnil. Když se od sebe odlepili z hluboka vydechovali protože délka polibku trvala snad věčnost, když se však Minho pokusil přitáhnout zpět k Jisungovým rtům, Jeongin jej zarazil. ,,Právě si traumatizoval dítě, ale nic proti tomu nemám, můžeš pokračovat." Po tom co to dořekl, se celá místnost zaplavila smíchem. Minho červený až za ušima sedíc na Hanovi, obkročmo, co kdyby mohl tak normálně zmizí jak králík z klobouku kouzelníka Pokustóna, z toho jak moc se červenal. Kdyby to že se červenáte byla superschopnost, ti dva už by tady lítali s plášti po celým městě a zachraňovali lidi, tím jsme si jistej.