2. kapitola

29 4 2
                                    

Po odeslání zprávy jsem si šla lehnout a koukala jsem na můj oblíbený seriál, pak jsem usnula.

Je ráno a mě probere ten zatracený krám kterému se říká budík. Ach joo to už je ráno povzdechnu si. Udělám ranní hygienu, obliknu se a udělám si lehký make up moc se nemaluji jen trošku.

Vycházím z domu do školy, naštěstí nemám školu daleko mám to tak 20min od domova.

Už jsem před budovou školy, vejdu do ní a hned si to uvědomím, vždyť já mám jít ještě po škole k tomu parku. Teda ne že by se mi chtělo ale zajímá mě co po mně chce.

Dneska máme 8 hodin, ale naštěstí nic nepíšeme. Jdu ke skříňce a modlím se abych ho tam nepotkala, i když ho uvidím na hodině máme totiž dvě společné hodiny chemii a angličtinu.

Naštěstí jsem ho nepotkala tak jsem šla do učebny chemie a sedla jsi do před poslední lavice u okna, položila jsem si sešit a učebnici na stůl a opřela se o lavice a koukala z okna. Přemýšlela jsem o tom co mi včera Felix řekl °nebo ti naplácám° jak to myslel... Je to prostě debil co víc řešit.

Dvě minuty do začátku první hodiny a on se objevil mezi dveřmi a kráčil si to na své místo je na stejném místě jako já akorát ve prostřední řadě. Zachvili už došla učitelka. „ tak třídou dneska budeme probírat....."

Celý den jsem si ho nevšímala ani on mě. Teď mám poslední hodinu angličtinu, kde bohužel sedí felix za mnou. Už uběhlo pár minut a najednou „tss hej na" podal mi papírek, nebo teda spíš hodil. „ nezapomeň že máš přijít k tomu parku, buď tam přesně v 15:45 ani o minutu později!!!" Bylo napsáno na tom papírku.

Nijak jsem mu neodpověděla jen jsem papírek zmuchlala a dál se věnovala učivu.

Po hodině jsem šla na oběd, sedla jsem si ke stolu kde sedí Evelyn, je to moje nejlepší kamarádka.

Ahoj, tak co jdeš k tomu parku?" Zeptala se ze zvědavosti. „ čau, no jo zajímá mě co po mně chce jinak bych tam nešla." Odpověděla jsem. Dál jsem si povídali a jedli.

Po obědě jsem se šla obout a šla k parku.
Park je blízko školy, takže jsem tam byla za 6min. Je přesně 15:44 a já se blížím k lavičce na které mě už čeká Felix.
„ co potřebuješ tak vážného abych sem musela chodit?" Zeptala jsem se. „ musíš mě doučovat biologii" řekl jako by to bylo normální. Co že po mě chce? „ počkat ty po mě chceš abych tě doučovala biologii? " řekla jsem a smála se. „ tak to určitě ne" řekla jsem najednou s vážným obličejem. „hele řeknu to narovinu taky to nechci a to že fakt nechci, ale moje mamka na to naléhá s tvojí mamkou jsou nejlepší kamarádky to víš a řekla mi abych tě o to požádal " řekl překvapivě klidně. Sedla jsem si na stejnou lavičku na druhý konec. „ tak jo, pod jednou podmínkou, teda možná dvě" řekla jsem nejistě. „co chceš peníze?" Řekl jako by byl zvyklý. „ ne to vážně ne" řekla jsem. „ za prvé chci abys mě přestal otravovat ve škole prostě abys nebyl takový kretén, a za druhé aby jses mi omluvil" pronesla jsem.
tak to nee " řekl ihned. „ nemám proč se omlouvat"  řekl arogantně. „ tak jak chceš ty po mě chceš doučování já ne" řekla jsem.
no ale... No tak.. jo." „ pro- promiň " řekl skoro neslyšně „ cože neslyším" řekla jsem i když jsem slyšela jen jsem to prostě musela udělat. „ říkám že se ti omlouvám " řekl už dostatečně nahlas a odfrkl si. „ no vidíš, že to jde" řekla jsem a zasmála se. „ tak kdy můžeš?" Zeptal se. „ no tak každé úterý tak v 5 do půl 7 ?" Zeptala jsem se jakoby mi na tom záleželo. „ jo to zní dobře " pronesl. Hned potom jsem vstala řekla ahoj a odešla.

Ten blbec mě vážně donutil jít až k parku aby se mě zeptal jestli ho můžu doučovat heh. Dělám to jen kvůli jeho mamce, no možná jsem chtěla vidět ho jak se cítí trapně když se omlouvá. Došla jsem domů a šla se osprchovat a naštěstí jsme neměli žádný úkol tak jsem se jen podívala na zítřejší učivo.
*Cink*

Evelyn-
Ahoj tak jak jdeš teda ven? A co Felix co chtěl???

Úplně jsem na to zapomněla už jsem jí to slíbila tak půjdu.

Šla jsem se převléct a mířila k Evelynému domu a zazvonila.
Otevřela její mamka „ dobrý den jdu pro Eve máme jít spolu ven" řekla jsem s úsměvem „je ahoj Hannah pojď dovnitř zavolám jí"  řekla taky s úsměvem. Vešla jsem dovnitř a počkala na ní. Pak jsme šly společně k parku a povídali si, řekla jsem jí o tom doučování Felixe obě jsme se tomu chechtali. Povídali jsme si a procházeli jsme se asi tak 2h bylo už 7 tak jsme se rozhodli jít už domů.
     
                                  ★

Další kapitola yaaay
Doufám že se vám líbí, upřímně pochybuju že si to co teď píšu někdo čte bcs to taky většinou nedělám ale vážím si každého přečtení!!

I Hate You... No U Don't Kde žijí příběhy. Začni objevovat