12. kapitola

14 1 0
                                    

*Snídaně
„ Mami dneska jdu ven s Lixem, půjdeme se asi někam projít " oznámila jsem matce. „ Od kdy mu říkáš Lix" uchechtla se. Jejda. „ No, já nevím hehe" usmála jsem se nervózně. „ Dobře tedy, hlavně, ať jsi brzo doma zlato."

Dojedla jsem snídani a šla si udělat hygienu a rovnou se převlékla. Pak jsem se šla s bráškou dívat na televizi.

*13:50
Povídala jsem si s mamkou když najednou zazvonil zvonek. Sakra už jsou skoro dvě. Vyskočila jsem z gauče a letěla ke dveřím. " Ahoj Felixi pojď dál" vyzvala jsem ho. Ještě mě stihl obejmout, než k nám přiklusala mamka. " Ahoj Felixi, pojď dál" vyzývala ho též mamka. " Dobrý- teda ahojte" opravil se. Mamka se usmála a šly jsme do kuchyně. " Skočím si ještě pro něco nahoru hned jsem zpět." Vypiskla jsem po Lixovi.

Felixovo pohled:
Hannah si šla ještě pro něco do pokoje takže jsem tam zůstal s její mamkou. " Dáš si něco k pití mezitím?" Zeptala se mě mamka Hannah. " Voda stačí" odpověděl jsem s úsměvem. Podala mi skleničku s vodou. „ sedni si sem " ukázala na židli u baru. Sedl jsem si a Hannah mamka se usadila na proti mně. „ Kam půjdete?" Zeptala se mě. „ no mám v plánu ji pozvat na jídlo do jedné úžasné restaurace a pak se půjdeme někam projít nejspíš " odpovím s úsměvem. „ Tak si to hlavně užijte to rande" usmála se a zrovna sešla ze schodů Hannah. Jak to dělá že jí to pořád sluší ugh. Měla na sobě šaty. Dneska bylo krásné teplé počasí.

Hannah pohled:
„ Mami tak my teda jdeme " sdělila jsem. Usmála se na mě a rozloučila se snami. Šly jsme naši příjezdovou cestou ruku v ruce. „ Moc ti to sluší jahůdko" sdělil s úsměvem. „ děkuju tobě taky, černá ti sluší nejvíce." Odpověděla jsem. „ Kam že to to vlastně jdeme?" Optala jsem se. „ Do mojí oblíbený restaurace " odpověděl.

Stáli jsme před dveřmi restaurace 'Saiji'. Hned po otevření dveří nás omámila vůně jídla. Byla to asijská restaurace, a jen z té vůně nám sbíhali sliny. Usadili jsme se ke stolu daleko od lidí, aby jsme měli trochu toho soukromí. „ je to tu pěkný" sdělila jsem. „ Moje matka sem semnou chodila, když jsem byl malý " oznámil mi. Poté jsem chňapla po menu a přejížděla očima po všech dobrotach. „ Copak si dáš?" Zeptal se mě. Sám už měl vybráno a to si menu ani nepřečetl. „ uhmm je toho tady hodně vůbec nevím co" usmála jsem se nervózně. „ chceš vybrat?" Zeptal se mě. „ můžeš to bude asi nejlepší ", uchechtla jsem se.

Felixovo pohled:
Přišel k nám mladý číšník. „ Dobrý den, co to bude?" Sjížděl Hannah pohledem. „ ehm dvakrát
Tteokbokki " řekl jsem. Jeho pohled se po pozvání upřel na ten můj. Zamračil jsem se. „ Dobře a nějaké pití " zeptal se, a dělal jakoby nic. „ Já si dám vodu " můj směr se poté obrátil na Hannah. „ Taky jen vodu " řekla s úsměvem. „ Dobře za chvili to bude " usmál se na ni. Ugh ten mě sere. Po nějaké době přišel onen číšník s našimi jídly. „ Nechte si chutnat" a znovu se na ní usmál. „ Určitě si pochutname, že ano zlato?" Usmál jsem se na Hannah a pohladil její malinkou ruku. Ta jen kývla a šlo poznat jak jí to vyvedlo z míry. „ Ehm už me sralo jak se po tobě furt koukal a usmíval se na tebe promiň " vysvětlil jsem. „ Jo aha děkuju asi" usmála se. Úsměv jsem oplatil a pustili jsme se do jídla. Povídali jsme si než jsme jídlo dojedli a následně zaplatili a opustili restauraci. „ děkuji že jsi mě sem vzal mají výborné jídlo a je to tam vážně pěkné " usmála se na mě. „ nemáš zač jahůdko pro tebe vše"

Hannah pohled:
šly jsme do parku a procházeli se. „ Jdeš na tu párty?" Zeptal se mě Lix. O žádné párty jsem doteď nevěděla. „ O žádné nevím " oznámila jsem. „ Tak teď už jo je u Nikiho ten ze čtvrťáku " sdělil. „ Uhm nevím " Moc se mi tak nechce. Nemám ráda místa kde jsou hodně lidí. „ Ale víš půjdeš a nechci nic slyšet " rozkázal. „ Když já nemám moc ráda místa kde je hodně lidí" řekla jsem mu. „ Neboj já tě ochráníme jahůdko " vzal mojí ruku a propletl si semnou prsty. „ Uhm a kdy je?" „ Jelikož máme od středy do pátku ředitelský volno tak je ve středu od 19:00. " Odpověděl. „ Tak půjdu teda když říkáš, že mě ochraníš" mrkla jsem na něho. Přitáhl si mě k sobě blíž a políbil mě. Byla to lehká pusa, ale stejně sladká. Po zbytek cesty jsme si povídali o našem dětství a tak různě. Povídali jsme si dokud jsme nedošli k "mému" domu. Stáli jsme před dveřmi. „ Tak ahoj uvidíme se ve škole jahůdko " vtiskl mi letmý polibek. „ Ahoj Lixi"

Konec kapitoli

______________________________________
Sama tomu nedokážu uvěřit, ale je tu nová kapitola yay. Doufám že se vám líbí za mě teda nic moc, už mě celkově ten příběh nebaví ale budu se snažit aby to bylo lepší. <3

I Hate You... No U Don't Kde žijí příběhy. Začni objevovat