I Hate You... No U Don't

13 kapitola

* O 4 týdny později

Skoro konec roku a oba pilně studují na poslední zkoušky, jelikož ukončují střední.

Hannah:
Venku svítí sluníčko, většina lidí se teď pilně učí na zkouškové, stejně tak jako Hannah.

Achh ať už je to za mnou. Čekají mě zkoušky z českého jazyka, ostatní už mám za sebou a díky bohu úspěšně.

*Cink
Fe.lixx: Zlato, tak moc mi chybíš.
Já: Ty mě taky... Učíš se?
Fe.lixx: jo učím mamka mě tu kontroluje každou půl hodinu xD.
Já: to je dobře, už půjdu musím se učit však víš.
Zobrazeno

Učila jsem se další 2 hodiny a šla si udělat jídlo. Udělám si nejspíš něco lehkého a rychlého. Takže toasty. I s jídlem jsem si šla sednout k televizi a odpočívala.

A tak to šlo dalších pár dní dokud nenastal den 'D' , to znamená den zkoušky. Sedím před dveřmi a čekám až na mě vzbude řada. Klepou se mi ruce a jsem dosti nervózní, kdo by nebyl na mém místě. Celé 4 roky chodím na střední a teď záleží na tom jestli jí zvladnu dodělat. Držte mi palce.

( Omlouvám se nejsem na střední a nevím jak zkoušky z maturity fungují je to čistě má fantazie )

Vejdu do místnosti kde na mě čekají profesoři, a usadím se na židli. A teď to začne.

Wohoo zvládla jsem to. Nebylo to dokonalé a pár krát jsem si nevěděla rady, ale omg zvládla jsem to. Teď musím jít za Felixem chudák má zkoušky z matiky. Stojím před dveřmi učebny kde právě sedí a je zkoušen Felix. Slyším kroky přibližující se ke dveřím a náhle někdo otevře. Felix.

„ Ahoj tak co?" Celá nedočkavá jsem se ptala. Kývl. Skočila jsem mu do obětí a řekla „ Máme to za sebou jsem na tebe pyšná " políbila jsem ho. „ Já na tebe víc jahůdko, půjdeme do té kavárny?" Usmál se na mě, já jen přikývla a ruku v ruce jsme šly do naší oblíbený kavárny. Nezapomněli jsme taky zavolat naším rodičům a známým a sdělit jim, že jsme to zvládli.

.
.
.

Uběhlo pár týdnů, a i za těch pár týdnů se toho dost stihlo. Například to že se s Felixem stěhujeme do našeho společného apartmánu v soulu ( ano naší rodiče, už ví o našem vztahu jsou za nás rádi, za což jsme taky rádi) . A adoptovali jsme si koťátko, je to kocour zatím ho máme u Felixovo mamky, protože jak se teď stěhujeme tak je zmatek. Až bude vše přestěhované tak si ho vezmeme do našeho společného domova. Jsem nesmírně šťastná.

Právě teď jedeme odnést poslední krabice do nového domova. Pak už jen zbývá kocourek a Felixova kytara. Možná jsem vám to ještě neřekla, tak vám to řeknu teď. Felix hraje na bassovou kytaru, miluju když hraje. Zatím přede mnou hrál jen 3krát, ale bylo to hot. Taky jsme spolu ještě nespali od našeho prvního sexu. Není to tím, že se nepřitahujeme. Spíš jsme teď hodně unavení z toho stěhování a nebylo ani moc času, učili jsme se na poslední zkoušky pak jsme vyřizovali naše společné bydlení a teď jsme stěhovali. Jelikož jsme bydleli ještě u našich rodičů jsme se viděli málo a to jsme se věnovali našemu novému domovu. Ale co si budeme už ho potřebuju cítit, je tak sexy potřebuju jeho doteky, jasně že jsme se dotýkali normálně, ale víte co myslím.

Už jsme dojely před náš apartmán. Vystoupili jsme z auta, který řídila moje mamka, a donesli jsme krabice nahoru.

Miluju to tu už teď, už teď se tu cítím krásně, cítím se tu jako doma a to tu dnes přespáváme poprvé.

Byt má 6 místností, kuchyně propojená s obývákem, naše ložnice, ložnice pro hosty, koupelna , záchod a poslední malá místnůstka na takové ty úklidové věci a pračku se sušičkou.
Celkově je byt moderně vybavený a leděný do šediva, černa a bíla.

Rozloučili jsme se s mamkou a šly vybalit poslední krabice.

Uběhly dvě hodiny a my už máme vše vybalené a uklizené. Ulehli jsme na gauč, a já se stulila k mému Lixíkovi. „ Jahůdko, doufám, že se semnou budeš cítit jako doma. Jsem moc rád, že tě budu mít pořád u sebe. " Zakončil to pusinkou na čelo. „ Felixi zlato, už teď se tu s tebou cítím krásně, ani nevíš jakou mám radost, že spolu sdílíme nás nový domov. " Usmála jsem se na něj. Přitáhl si mě více do obětí, a oba jsme usnuli na gauči.

Konec kapitoli
______________________________________
Miluju, jak je to, každou kapitolou
Více lepší než ta předchozí. Doufám,          že to chápete je to rádoby můj první příběh,a pořád se učím. <3