Princezno

252 3 0
                                    

Všichni sedíme v autě a jedem neznámo kam.
Opět s Petrem sdílím jedny sluchátka, jak už je zvykem. 
Pousměju se nad tou vzpomínkou, jak jsme jeli stanovat a já Petrovi musela půjčovat svoje sluchátka.
„Jsem unavená"Řeknu směrem k Petrovi.
Ten se na mě jenom podívá a přitáhne si mě k sobě.
„Jak dlouho pojedem?"Zeptá se otráveně Petr Calina.
„Nevim asi hodinu a půl" Řekl Calin a dál se věnoval řízení.
„Pojď si na chvíli lehnout princezno, ať se aspoň trochu vyspíš"Řekl a dal mi ruku kolem pasu.

„Mad vstávej, už jsme tady"Řekl potichím hlasem Petr.

„Jo, však vstávám"Řeknu otráveně směrem k Petrovi.

„Kde to vůbec jsme? "zeptám se potichím hlasem Petra.

„Nevim, Martin nám nic neřekl" Řekl a otevřel dveře od auta.

„Jdeš?"Natáhl směrem ke mně ruku a já ji s úsměvem přijala.

Martin šel úplně ve předu a my se jenom nechápavě ohlíželi.

„Chápeš co se tady děje?" zašeptám směrem k Petrovi.
„Vůbec" Odpoví mi nechápavě a pokračuje dál.

Martin se zastaví před dveřma restaurace a vážně se na nás podívá.

„Chovejte se normálně, je to pro mě důležitý" Řekne vážně a pokračuje dál směrem do restaurace.

Martin se zastaví u nějaký hnědovlasý holky a lehce ji políbí.

„ Co to kurva" Řeknu důrazně aby mě všichni slyšeli.

„Lidi tohle je Tereza, moje přítelkyně" Pronese hrdě Martin

„Tvoje co?" Zeptám se zaraženě.

„Známe se asi půl roku, ale říkám vám to až teď, protože jsem neměl koule vám to říct dřív, protože všichni víme jak by to dopadlo" Řekl Martin a rukou obmotal Terezy pas.

„Ty musíš být Mad viď? Martin mi o tobě hodně říkal, jsem ráda že tě poznávám" Řekla s úsměvem a obejmula mě.

„Jo já tebe taky, jsem ráda že je martin zase šťastný" Řekla jsem a usmála se.

„No nic lidi, vy se tady zatím seznamujte a já jdu na cígo, protože se teď fakt hodí" Řekla jsem a vydala se pryč z restaurace.

„Jdu s tebou" Ozval se ihned Petr.

Koukám že ten už beze mě nedá ani krok, ale nestěžuju si. Jsem ráda v jeho přítomnosti, připadám si pak, že můj život má zase smysl.

„Děkuju" Poděkuju Petrovi za to že mi zapálil cigaretu.

„Neřekl bych že je tohle Martinovo typ" Řekne Petr a potáhne si.
„Jo to já taky ne, ale je příjemná, tak doufám že Martinovi neublíží" Řeknu a zahodím dokouřený cígo.

Jsme tady asi dvě hodiny a všichni už jsou ožralí.
Samozřejmě že i já, protože kdybych nebyla tak nevím jak je všechny zvládnu.
Ukázalo se že je Terka docela v pohodě až na to že se nějak moc baví s Petrem. Ne že bych žárlila, teda jo asi žárlim, ale to je jedno spíš mě štve že mi Petr nevěnuje pozornost. Za tu dobu co tady sedíme na mě promluvil tak třikrát. Jakoby chápu to, Terka se chce poznat se všema, ale s Petrem už to trvá nějak dlouho.

Už mě to nebaví a tak se seberu a jdu na bar.

„Dobrý den poprosím jeden rum" Řeknu směrem k barmanovi, kterej mi ho naleje a podá.

„Děje se něco?" Uslyším známej hlas a tak se otočím.

„Ne, všechno v pohodě Dominiku" Řeknu a dál se věnuji rumu předemnou.

„Notak Mad, vidím že se něco děje" Řekne Dominik a sedne si vedle mě.

„Prostě mě to sere, jednu chvíli se chová jak kdyby jsme spolu byly a tu druhou jak kdybych ho vůbec nezajímala. Za tenhle večer jsme prohodili tak tři slova a mrzí mě to. Nechci dopadnout jako každá kterou měl předtím, že si mě namotá a pak bude dělat jakože nic. Já na tohle nejsem připravená, nechci mít už podruhé zlomený srdce. Sotva jsem se vyhrabala z Davida. Vím že je to moje chyba, že jsem k němu chytla city, ale ono to prostě nejde". Odpověděla jsem Dominikovi pod vlivem alkoholu.

„Vím že tohle nechceš slyšet, protože ti to řikaj všichni, ale on tě má fakt rád Mad. On takovej prostě je, tohle co teď zažívá s tebou nezažíval ještě s někým, teda kromě Marii, ale to už asi víš. Dej tomu čas" Usmál se a odešel za ostatními.

„ Co tady děláš takhle sama?" Ozval se neznámý hlas zamnou.

Otočila jsem se a stál tam docela pohlednej kluk. Měl hnědý vlasy, byl docela vysokej a měl kroužek v nose stejně jako Petr. Slušel mu, ale ne víc jak Petrovi.

„Piju" Odpověděla jsme a naznačila ať si sedne.

„Jsem Filip" Řekl a natáhl ke mně ruku.

„Mad" Odpověděla jsem a přijala ruku.

„Krásný jméno"Řekl s úsměvem.

„Děkuju" Usmála jsem se a dál se věnovala drinku.

Návrat na planetu zemiKde žijí příběhy. Začni objevovat