Poslední den
a v tu poslední noc,
nechals mě vznášet se
v žalostných vlnách
černých kalných vod.Pozoruji to bídné svítání,
jež stále mizí a se vrací;
ač přála bych si ze srdce,
zlhostejnělý běh života nepoleví.Zrak halí mi kouřové clonečky krajek,
na dně duše uhlíky a saze vychládají.
Tys to živelné ve mně
jen něžně pohladil
a se svým loučením
nechal napospas zkáze a zatracení...
ČTEŠ
Ve verších
PoesíaPrapodivné pocity, nekonečné myšlenky a možná ne jen mé... ve verších... . . .