Píseň

22 1 0
                                    

Na koutku rtu
broukala jsem si písničku
– bláhovou, snovou;
stále doufajíc v Tvůj návrat.
Však po čase,
co prvně jsem oprášila sníh
a v něj poklekla u Tvého hrobu
– ta píseň mládí
léty se měníc;
bláhová, snová,
nešťastná, skomírající –
pomalu a plynule
přešla v modlitbu.
Že se třeba jednou vrátíš...

Stále tu čekám...

A věřím...

Ve veršíchKde žijí příběhy. Začni objevovat