Kapitola šestá

1.8K 85 2
                                    

Pocítil jsem teplo na svých rtech. Bylo takové.......příjemné. Chtěl jsem vědět co je původcem toho tepla a otevřel jsem oči. To co jsem viděl bylo zarážející. Nechápal jsem. Přede mnou se skláněl Virus a..........líbal mě. On mě l-líbal? Proč? Chtěl jsem ho odstrčit, ale momentální stav mého těla mi to nedovoloval. Musel jsem něco udělat, hlavně aby přestal. Já.....já to nechci. Nechci.......ale zároveň se mi to někde ve skrytu duše líbí. Počkat. Proč se mi to líbí? Já......vždyť tohle není.....

Mé myšlenky něco vyrušilo. Co to je? Je to.....mokré, teplé a a mám to v puse!

,, Hnhm.......'' vydralo se z mého hrdla a já pomalu začal cítit jak se mi tváře zabarvuji do červena. Proč se červenám??? Vždyť se mi to nelíbí.... nebo snad ano??? Já ničemu nerozumím. Co se to se mnou sakra děje?

Virus pokračoval. Začal mě líbal dravěji. Jeho teplý jazyk, který mi před chvílí strčil do pusy, mi začal pomalu prozkoumávat vnitřek mých úst. Zase se mi z hrdla vydral ten divný zvuk.

Přestal. Odtáhl se ode mě a začal se usmívat. Proč přestal? To byla první myšlenka, která mi projela hlavou. Až po chvilce mi to došlo. Proč jsem zklamaný z toho, že přestal? Vůbec jsem tomu nerozuměl. Nerozuměl jsem pocitům, které jsem cítil.

,, Vidím, že už si se uklidnil, Aoba. '' promluvil na mě Virus.

,, Tripe. Pojď, vezmeme ho spolu do koupelny. Potřebuje umýt. ''

,, Hai hai. ''

Dva páry rukou mě vzaly za ruce a nohy. Zvedli mě a někam mě nesly. Začal jsem sebou šít. Začal mě zase přemáhat strach. Bál jsem se. Věděl jsem kam a proč mě nesou, ale i přes to se mé mysli zmocnil strach. Já....já chci domů.

***

Koupel skončila. Konečně jsem byl čistý. Dokonce jsem i dokázal jakž takž chodit, ale po každém pátém kroku se mi podlamovaly kolena.
Někam mě vláčeli. Nechtěl jsem vědět kam. Už jsem nic víc vědět nepotřeboval. Stačilo mi že jsem věděl jednu podstatnou věc. Všichni jsou mrtví. Všichni. Nikdo nepřežil. Nikdo totiž nepřežije střelu přímo do mozku.

,, Aoba......'' promluvil na mě Virus.

,, Víš, to co se teď chystáme udělat se ti zpočátku asi nebude líbit, ale věřím že si na to časem zvykneš. ''

S těmito slovy mě oba hodily na již připravenou postel. Ihned jsem se pokusil podepřít své tělo rukama, ale Trip mi je chytil za hlavou. Začal jsem sebou cukat a snažil jsem se jim vykroutit. Tušil jsem co mi ty dva chystají udělat a vůbec se mi to nelíbilo. Cukal jsem sebou s nadějí že se jim vytrhnu, ale ve skutečnosti jsem to ještě zhoršil. Cítil jsem jak Tripovi ruce nahradilo něco šupinatého a studeného. Ohlédl jsem se proto, abych spatřil co to je. Byl to obří hadí allmate. Pokud si pamatuji dobře, tak by to měl být Virusův allmate. Takhle jsem znemožněný pohyb rukou a kdybych se pokusil sebou zase škubat, tak by své sevření kolem mých rukou ještě víc stáhnul.

Sakra! Přece se jim jen tak nenechám! Nechci aby to udělali. Nechci! Poohlédl jsem se kolem sebe. Potemnělá místnost s postelí s nebesy. Naproti mě Trip, který se záhadně přesunul naproti mě. Tohle se mi nelíbí. Vedle mě velký, černý lev, Tripův allmate. Za mou hlavou seděl Virus s děsivým úšklebkem na tváři. Sakra! Tohle je opravdu špatný. Oni se opravdu snaží ''to'' udělat. Zmocnil se mě strach a já se začal nepatrně klepat.

,, Aoba....'' řekl něžně Virus a mírně mě zatahal za vlasy.

Pohlédl jsem na něj se strachem v očích a on pravil dál.

,, Vážně doufám, že si na to po nějakém čase zvykneš. ''

Polkl jsem ten velký knedlík co jsem měl v krku. Ne..to ne!!! Já.....já nechci! NE!!!!!!

OtrokKde žijí příběhy. Začni objevovat