3.kapitola

112 16 2
                                    

Dorazíme a čeká na nás nemilé překvapení....

Všude po zemi leží naši ,teď už mrtví, strážci. Jsem zděšená a z očí mi vytrysknou slzy. ,,Co se jim stalo?" dostanu ze sebe skrz vzlyky. ,,Nevím, ale nic už nebude stejné." odpoví Simon. ,,Musíme utéct do lesů a tam se schovat.Běžte si sbalit věci, vemte s sebou nějaké jídlo a hlavně hodně vody, kdoví jestli najdeme nějakou pitnou. Sejdeme se za půl hodiny na zahradě," ujmu se velení a zároveň běžím chystat stejné věci jako ostatní.

Doběhnu do pokoje a přemýšlím, co si mám vzít s sebou. Do batohu hodím nějaké oblečení. Pak letím do kuchyně pro jídlo,uprostřed místnosti se srazíme s Elis. ,,Promiň." Jídlo si přidám do batohu a ten si hodím na záda. Všechno musíme udělat rychle, protože se tu ještě potuluje pár vojáků nepřátel. Ano, mají vojáky i když jsou vlci. Mé vlčí já se probudilo a ucítím nasládlý pach. Krev.Ale ne
jen tak obyčejná. Je to krev mého strýce. Najdu ho ležet na zemi. Má rozpárané hrdlo. Je mrtvý. ,,To ne, to nemůže být pravda. Neeeeeee...," zhroutím se na zem a nemám sílu se hnout. Teď celý náš kmen vedu já, jenže nejsem vůbec připravená. Přiběhne ke mně postava, zvedne ze země a nese mě pryč. Nemám ani sílu se bránit. Vůbec nevím kdo mě nese,protože mám zamlžené oči od slz. A pak už vidím jen tmu...

~~

Vzbudím se na měkké posteli. Moje první myšlenka je Kde to jsem?, protože tento pokoj jsem v životě neviděla. Porozhlédnu se okolo a zjistím, že tu jsou troje dveře. Jedny,
jak zjistím, vedou do koupelny, druhé na balkón, ale jsou zamčené a třetí jsou taky zamčené,myslím, že jsou vchodové.

V zámku zachrastí klíče. Dveře se pootevřou a v nich stojí ten kluk s nebesky modrýma očima. Jak jen se jmenoval? Mám totiž hroznou paměť na jména. ,,Ahoj," pozdraví mě. Je roztomilej. Jeho černé rozcuchané vlasy mu dodávají nevinný výraz a ty jeho oči. Awrr.. Je k sežrání. ,,Co se na mě tak koukáš?" zeptá se laškovně. Ten jeho melodický hlas. Celá zrudnu. Až pozdě mi totiž dojde, že na něj zírám. ,,J.j.já j.j.je.jen.... no to je jedno." ,,Tady máš něco k snědku krásko." Vážně mi řekl krásko? Celá se rozplývám. V duchu si dám facku. Vždyť ho ani neznáš. ,,D..D..děkuju," vykoktám. ,,Jak se vlastně jmenuješ?" zeptám se ho po dlouhé době trapného ticha, ,,někde jsem tě už viděla." ,,James." V hlavě mi začne šrotovat. James..James.. už vím on je ten kluk od Viktorie. To ne!! Tím pádem jsem teda u Salom. Začnu panikařit. ,,Co po mě chcete?! Pusťte mě!!" vykřiknu. ,,Uklidni se, pokud budeš spolupracovat nic se ti nestane." Chodím po pokoji tam a zpátky. Ani nevím jak jsem se zvedla z postele. Myšlenkami jsem totiž úplně někde jinde. Přemýšlím nad možnostmi útěku,ale nic mě nenapadá. Chodím pořád tam a zpátky. James mě nechápavě pozoruje. Po nějaké době ho to přestane bavit. Výhrůžně zavrčí a vytrhne mě z mých myšlenek. Otráveně se na něj podívám. Leží na posteli a bedlivě mě sleduje. ,,Budeš tak chodit ještě dlouho?" ,,Jo!" odseknu a pokračuju v předchozí činnosti. ,,Tak si to uží, já odcházím. Někdo ti sem pak donese večeři." Vzpomenu si, že jsem vlastně neměla oběd. Na důkaz mého tvrzení mi zakručí v břiše. Pak si vzpomenu, že mi donesl nějaké jídlo. Podívám se, co to je. Mňam špagety. Zbožňuju je, mohla bych je jíst celý život. Okamžitě se pustím do jidla. James už dávno odešel a nechal mě tu umřít nudou. Napadne mě, že bych se mohla podívat do koupelny a umýt se. Koupelna je luxusně zařízená. Pustím do vany teplou vodu, přidám pěnu a olejíček na zjemnění pokožky. Než se mi koupel napustí dojdu si ještě do pokoje pro nějaké čisté oblečení. Moje je celé od bahna a místy jsou skvrny od krve. Otevřu pusu dokořán a zaraženě se dívám dovnitř. Skříň je naplněna k prasknutí. Je tam snad vše. Od sportovního oblečení až po večerní šaty. Vytáhnu černé legíny a k tomu červený svetřík a vracím se zpět do koupelny. Zalezu si do vany a půl hodiny v ní ležím a přemýšlím o tom, co se bude dít dál. Vyruší mě hlas, který volá mé jméno. Je to nějakej kluk. V hloubi jsem doufala, že to bude James. ,,Anabeth? ANABETH?! Kde jsi?" ,,V koupelně! Jestli nesete jidlo, tak ho nechte na nočním stolku." ,,Jo, hlavně přidej nebo ti to vychladne," zavolá na mě ještě než odejde. Rychlostí blesku se převleču a utíkám do pokoje. Podívám se, co mi ten kluk donesl. Kuře s rýží. Pustím se do jídla. Když to dojím, tak si lehnu do postele a přemýšlím. Co po mě asi chtějí? K čemu jim budu platná? Přežiji vůbec? Tyto myšlenky se mi pořád honí hlavou a nemůžu se jich zbavit. Nakonec přeci jen usnu. Zdá se mi příšerný sen.




Sen



Stojím někde na palouku a proti mě jde Elisabeth oblečená do svatebních šatů. ,,Můžeme vyrazit?" zeptá se mě. Podívám se na ní pohledem alá 'to jako vážně?' a nechápavě zavrtím hlavou. ,,Vždyť se vdáváš ty hlupáčku." Mrknu na svoje šaty a opravdu jsou svatební! Začala hrát hudba. El mě popadla za rameno a dotáhla ke dveřím. Dveře se otevřou a my vyrazíme k obřadu. Elis si bere Simona a já J..Jamese? Vážně právě jeho? Sice jsem ráda, ale stejně.......... je to všechno divný.

Zatočí se mi hlava a probudím se vedle něho v ložnici. K posteli přiběhne dítě a křičí: ,,Mami! Mami! Vstávej!" Zatřepe se mnou. Cože já jsem maminka?! Jsem Maminka! JSEM MAMINKA!!! Dostala jsem záchvat štěstí a nekontrolovaně poskakuji na posteli až vzbudím Jamese. ,,Co se děje miláčku?" zeptá se rozespale.












Mám na vás otázku. Co říkáte na Anabethin sen? Co měl znamenat?

V médiích James. (Doufám že se tam obrázek přidal)










Vlčí zrádceKde žijí příběhy. Začni objevovat