Navždycky✅

🐾56.🐾

Brooklyn

Dneska máme svatbu. Jsem hodně nervózní. Jako fakt hodně.

Mám hrozně krásné šaty (média) a hodně krásný účes.

,,Brooklyn." otočím se a uvidím Charlie. Dojdu k ní a obejmu ji.

K oltáři mě vede Nathan. A jako můj svědek je Evelyn. Theo má svého svědka Olivera.

Jsem navíc těhotná, ale to zatím nikdo neví. Začnu chodit sem a tam.

,,Nebuď nervózní. Všechno dopadne dobře. Máš krásnýho kluka a ty jsi taky překrásná."

Podívám se trochu vražedně na Charlie. Ona se jen usměje a vezme mě za ruku. Dovede mě k Nathanovi.

,,Můžem?" zeptá se a já přikývnu. Pomalu jdeme k oltáři a okolo nás hraje takový ten svatební pochod.

Zahlédnu Thea a ten jeho krásný úsměv. Naštěstí jsem se rozhodla, že podpatky mít nebudu.

Dojdeme k němu. A on vezme moji ruku do své a otčíme se k oddávajícímu.

Říkal takové ty blbosti a pak se otočil na mě.

,,Takže berete si Brooklyn Ariosto Keylez Theodora Antonyho Peterosna, jako svého právoplatného manžela..."

,,Ano."

,,Vy Theodore Antony Peterosne berete si Brooklyn Ariostu Keylez za svoji právoplatnou manželku..."

,,Ano."

,,Vyměňte si prstýnky."

Udělali jsme to a rovnou mi dal i pusu. Byla dlouhá a nakonec jsem se musela i zaklonit.

Začal znít potlesk a my jsme se se smíchem odtáhli. Nabídl mi ruku a já jí s radostí přijala.

,,Važení a milý predstavuji vám manželé Peterosnovi."

Znova zase začali tleskat a my jsme vyšli uličkou.

• • •

Jsme na oslavě a zrovna tančíme. Celý den si užívám. Kytici chytla Charlie.

Pustím ho a řeknu si, že je čas. Dojdu k pódiu, kde je kapela.

Vezmu si mikrofon. A čekám až se to trochu uklidní.

,,Ahoj všichni." řeknu. ,,Takže chtěla jsem vám a hlavně mému manželi říct, že...jsem těhotná." vykřiknu a vidím Theouv překvapený výraz.

Sejdu dolů a jdu k němu. Obejme mě a pak se rychle odtáhne.

,,Vážně?" zeptá se.

,,Jo." dá mi pusu a znova mě obejme.

• • •

Po devíti měsících

,,Maminko máte dvě krásné děti."

Podá mi je sestřička. Začnou mi téct slzy. Tohle je snad sen.

Podívám se na Thea a tomu taky tečou slzy. Pohladím ho po tváři.

,,Tak jaké jména tam máme napsat?"

,,Benjamin Franklin Peterson a Sophia Luna Petersonová." řekne místo mě Theo.

Na těchto jménech jsme se shodli hned co jsme zjistili, že čekám dvojčata.

• • •

Po dvou letech

Theodor

Sedím doma u televize a čekám na svoji manželku. Jela do školy si něco zařídit a půjčila si motorku.

Děti jsem uspal a nechal je v pokojích. Mám u každého chůvičku.

Jinak firma jede dobře a je všechno skvělé.

Někdo zazvoní a tak tam rychle běžím než se malý probudí.

,,Dobrý den." řekne policie, která tam stojí.

,,Dobrý den stalo se něco?"

,,Je nám to moc líto, ale vaše manželka zemřela. Měla fatální nehodu na motorce."

Zaseknu se a oni odejdou. Zavřu dveře a já dojdou na gauč. Sednu, ale hned začali oba brečet.

Rychle tam vyběhnu a jako první zamířím za Benem. Vezmu si ho do náruče a jdeme za Sophii.

Začnu je utěšovat. Taky mi tečou slzy.

,,Postarám se o vás moje dětičky. Jednou se dozvíte co se stalo a kdo vaše maminka byla."

Pevně je oba sevřu v náruči a snažím se uklidnit. Tohle snad zvládnu.

Konec❤️