🐾24.🐾

64 0 0
                                    

Theodor
Prohledal jsem celé město a nic. Několikrát jsem ji zkoušel volat. Taky nic. Docela se bojím, aby se jí nic nestalo. Doma už byl všichni.

Seděli jsme na gauči a mlčeli. Evelyn nám udělala večeři.

,,Hele napsala mi." ozvala se Evelyn. Všichni jsme se nahrnuli k ní. ,, Píše ,Ahoj Evelyn, promiň asi o mě máte všichni strach. Jsem v pohodě. Vyřiď všem a hlavně Theovi, že se moc omlouvám, ale potřebuji být pár dní sama.' další část není určena pro vaše uši."

,,Bezva a nepíše kde je?" zeptal jsem se.
,,Ne."

,,Dobře, klidně tady spěte víte jaký jsou volný pokoje. Jdu spát." odešel jsem do pokoje a tam zůstal ještě dva dny.

• • •

Po dvou dnech

Probudil jsem se a rozhodl se, že bych mohl zajít do školy. Za tři dny je ples a zítra se vrací rodiče. Bezvadný.

Princezna se pořád nevrátila. Bojím se, že už se nevrátí. Každý den jsem přemýšlel kde by mohla být.

Brooklyn
Po dvou dnech jsem se rozhodla projít si staré městečko. Jednou bych tady chtěla znova bydlet. Blízko Nathana, taky v městečku kde jsem vyrůstala, kde mám svoje vzpomínky.

,,Hele když už se půjdeš projít nechceš vzít Mattyho?" podívala se na mě prosebně Chralie.

,,Jasně ráda. Za jak dlouho můžu být zpátky?"
,,No tak dvě tři hoďky."
,,Počítám s tím. Jinak pozítří je ten ples a odpoledne přijede Evelyn a přiveze mi šaty. Pak odjede a já bych potřebovala pomoc s oblíkáním a vším ostatním."

,,Jo počítám s tím."

Vzala jsem kočárek s malým a vyšla a ven na procházku. Vzala jsem to na hřiště.

• • •

Je to tady. Dneska je ples. Evelyn už tady byla s přivezla mi ty šaty a řekla at si to nepokazím. Chralie mi pomohla s oblékáním a účesem.

Zrovna nastupují do vlaku a vyrážím směr moje škola. Jo bude to dlouhá cesta.

Theodor
Dneska je ples. Nejdu tam. Nemám proč. Dívka, které jsem chtěl dneska vyznat lásku tady není. Už po třetí někdo zvoní. Konečně se zvednu a dojdu tam.

,,Ahoj, jakože nejsi připravený? Za chvilku to začíná." ve dveřích stál Isaac.
,,Nikam nejdu." řekl jsem mu na to a pustil ho dál. Už byl oblečený. Bílá košile, černé sako. Jak jinak.

,,Ale jdeš. Vyser se na tu holku a pojď si to užít. Je to tvůj maturiťák. Tak koukej zvednout tu svojí prdel a jdi se oblíkat."

Neměl jsem moc sílu mu odporovat, tak jsem šel do pokoje se oblíknout.

Do čtvrt hodiny jsem byl hotovej a mi mohly vyjet. Nevnímal jsem okolí a pouze tupě koukal před sebe.

Pak jsem vystoupil a šel do tělocvičny, kde se konal ten ples. Sedl jsem si na židly a nic nedělal.

,,Hele nechceš si jít zatancovat?" objevila se u mě jedna holka. Byla to kamarádka Emily. Povzdechl jsem si a šel.

,,Ježíši támhle je ta nula." řekla ta holka. Ani nevím jméno. Otočil jsem se, abych věděl o kom mluví.

Stála tam. Ona tam stála.

Brooklyn
Vlak měl trochu zpoždění. Běžela jsem. Zatím jsem měla jen tenisky. Podpatky jsem si chtěla vzít až potom. A taky ty šaty nebyly úplně nejlepší na

Navždycky✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat