Česká U20

Kanada?

Ráno jsme se s edou vzbudili, pohladil mě po tváři „dobré ráno krásko moje" úsměv jsem mu opětovala. Dneska byl opravdu krásný den, těšila jsem se domů co si budeme, sice už neuvidím kluky ale budeme v kontaktu, teda aspoň mi to slíbili, s Edou jsme šli společně na snídani kde byl hrozný hluk, kluci furt slavili třetí místo protože co si budem, bylo to krásné vítězství a kluci na to vždy budou vzpomínat, u snídaně jsme nepřetržitě mluvili někdo říkal že mu to bude chybět a někdo že už se těší domu. S edou jsme se společně najedli a šli ke mně na pokoj „už ti řeknu to překvapení" ajo! to překvapení úplně jsem zapoměla „dostal jsem nabídku do Kanady jít hrát za nejlepší tým" úsměv mi zmizel.. tohle nebylo moc překvapení spíš upozornění že to nebude dál fungovat a každý půjdeme vlastní cestou.. nechtělo se mi tomu věřit... Eda viděl že se něco děje „A málem bych zapomněl ty jedeš semnou, budeme mít spolu byt!!" COŽE?? TO SI DĚLÁ SRANDU?jak to chce vůbec udělat?? „COŽE EDO?? TO SNAD NEMYSLÍŠ VÁŽNĚ, ale co škola a rodiče.." ptala jsem se, netušila jsem že by to vyšlo... „O to se nestresuj Domi vše jsem zařídil budeš zdravotnice u nás v týmu a školu budeš mít dálkově, věř nebo ne tvoje rodiče to povolili" začala jsem skákat radostí, „to snad není možné Edo ty jsi neskutečnej!! MILUJU TĚ" až pak mi to došlo..co Maty?? „A co bude s Matym ?.. ví o tom.. je to můj bratr.." posmutněla jsem „Budeme mu to muset nějak říct ale neboj určitě to pochopí" trošku jsem se bála „pojď mu to říct rovnou ať to neokecáváme.." řekla jsem a vydala jsem se do jeho pokoje Matyho „Maty? můžeme prosím dáll?" „jo pojďte" vešli jsme do pokoje, oba jsme jen stáli a nevěděli co říct „Tak co je ? stojíte jak hromádka neštěstí.." „odlítám s Edou do Kanady." chvíli jsme stáli a Maty se najednou usmál „Tak to je super ne? mysleli jste si že mi to bude vadit?? vůbec jsem rád ale budete mě jezdit navštěvovat!" usmál se a šel mě obejmout, byla jsem ráda že to tak bere „no nic jdeme balit večer odlétáme směr Praha" zavelila jsem a všichni jsme zapadli do našich pokojů, byla jsem upřímně smutná protože nějaký kluci s námi do Ceska uz neletí. Den proběhl v klidu a jeli jsme na letiště, seděla jsem tentokrát vedle Toma dobře jsme si spolu popovídali. Na letišti byl hrozný chaos bylo nás tam hodně, rozloučila jsem se s klukama co do čech neletěli, pobrečela jsem a než jsem se nadála byli jsme v Letadle let jsem celej prospala. V česku jsem konečně viděla rodiče běžela jsem je obejmout, s edou jsme se drželi za ruce a oba jeli domů.

Druhý den jsme se s Edou měli jít podívat ja jeho poslední zápas komety v česku prozatím, poznala jaem jeho rodinu byli to skvelý lidé a taky jeho ségra je moc fajn, týden jsme byli v česku a pak jeli do Kanady, bylo to tam krásné, Byla jsem ráda s Edou a na tohle mistrovství jen tak nezapomenu. Tak a tohle je můj příběh z hokejistou.

JE TO TADY, MUJ PRVNÍ PŘÍBĚH JE DOPSÁN, ALE NIC SE NEBOJTE HNED VEČER CHCI ZAČÍT NOVÝ, PODLE TOHO JAK TO STIHNU!! BUD BUDE S KUBOU HUJEREM, TOMEM HAMAROU A NEBO S BEDARDEM!! PUSTE DO COM JAK SE VAM PRIBEH LIBIL! DEKUJU ZA VSECHNU TUHLE PODPORU LOVE  YOU ALL!🩷🩷🩷