Love can be devastating

Chapter one

Chris

"Nemůžu tomu uvěřit!" vypískla jsem jako uječená faninka 1D. Moje sestra mi totiž dala k mím 17. narozeninám lístek na koncert mojí nejoblíbenější skupiny. "Děkuju! Děkuju! Děkuju!" začala jsem na ní křičet a objímat jí.  Roxy jen protočila očima a usmála se na mě. "Nemáš za co." řekla a objetí mi opětovala. S oka mi vypadla neposlušná slza. "Nebreč Chris." řekla Roxy a pevněji mě objala. "A teď...to chce párty!" zařvala. No jo,celá ona. Zatím co Roxy obvolávala asi 20 lidí co já jsem neznala. Já já jsem se šla zatím upravit. Podívala jsem se do zrcadla. Nojo. Špinavě blond vlasy,splihlé kolem úzkého obličeje,modré oči bez špetky života a rudé rty které byli popraskané.V nosu stříbrný kroužek,na levé straně. Rychle jsem si vlezla do koupelny. Podívala se do šuplíku,ani nevím proč. Ale zaujala mě tam modrá barva,která ležela jen tak volně. Hm..už nějákou dobu plánuju že si obarvím část vlasů na modro. Vzala jsem si barvu z šuplíku a začala jí patlat na konce vlasů u patky a tak do poloviny zbytku vlasů. (cover :D) Když jsem skončila s patláním hnusné modré hmoty na vlasy,umyla jsem si od toho hlavu,kde jsem tu hmotu měla a ruce. Mezitím jsem si utíkala do pokoje vybrat oblečení. Nakonec to vyhrály modré šaty s černým tylem co tu sukni jakoby prodlužoval. (media) Jelikož mi vybíráni trvalo asi...20 minut? Jo,jsem v tomhle hrozná,tak jsem doufala že mi barva na vlasech už chytla. Když jsem si smývala barvu z vlasů,řekla jsem si,že rovnou můžu do sprchy celá. Tak jsem se svlékla a vlezla tam. Ani ne za 10 minut jsem byla hotová tak jsem jen v ručníku a s turbanem na hlavě vylezla ven. Řekla jsem si,že bych se mohla i namalovat. Takže jsem nejdřív nanesla tělové stíny na ně celkem tlustou černou linku a zakončila to řasenkou. Vlezla jsem do svého pokoje,vyfénovala si svoje nově nabarvené vlasy,a oblékla se. Bylo už asi čtvrt na osm. Dole jsem již slyšela jsemnou hudbu,tak jsem vyšla z pokoje.

Roxy
Potom co Christine odešla do pokoje,jsem začala obvolávávat všechny moje kamarády.  Věděla jsem,že mě trvá déle se připravit,takže jsem hned vylítla do mého pokoje jako řízená střela. Můj pokoj byl fialovo černý. Moc se mi líbil. Přistoupila jsem ke zrcadlu. Moje hnědé vlasy krásně lemovaly můj obličej,a modré oči zářili radostí. Rychle jsem šla ke skříni,vytáhla z ní oranžové tílko,koženou bundu,černé kožené legíny,a a černé lodičky. K tomu nějáké doplňky. (média) Pak jsem vlítlta do koupelny (máme každá svojí). Namalovala jsem si černé kouřové stíny a červenou rtěnku. Chtěla jsem růžové ale ty se mi k tomu nehodili. Pak jsem utíkala dolů po schodech,abych otevírala lidím,co přinesli jídlo,dort,bedny s hudbou a takovéhle voloviny. Pustila jsem jen jemnou hudbu,a začala jsem se bavit s lidmi okolo. Najednou se všechny pohledy stočili ke schodům. Stála tam Christine a vypadala úžasně. Všichni jen žasli. Když pomalu ale opatrně sešla ze schodů,všichni se sní začali objímat a říkali jí,jak jí to sluší. Potom jsem k ní přistoupila já,a sevřela jí v objetí. "Tak moc ti to sluší ty trdlo moje malí" řekla jsem a odtáhla se od ní. Ona celá rudá až na zadku,vstoupila do kuchyně. Všichni tam obestoupili ostrůvek,na kterém byl dort,s nápisem 'Sweet 17 Christine!' Ona celá rozzářená sfoukla svíčky a začala příjmat dárky. Dostala vše možné voloviny a pak přišla řada na mě.  Dala jsem jí sice už ty lístky,ale tohle jsou její první narozeniny od smrti rodičů. Byla to velká bedna zabalená v barevném papíře. Když roztrhala papír očíšta se jí rozzářily. Dala jsem jí elektrickou kytaru. Už měla doma jednu normální,ale vždycky chtěla elektrickou. Místo kytary hrála ještě na housle,klavír,přičnou flétnu a zpívala. Já jsem zpívala,hrála na klavír a elektrickou kytaru. Začala skákat a pištět. "Děkuju,děkuju,děkuju vám věem za všechno." řvala a skákala jak klolkan. Myslim,že tyhle narozeniny se nám povedli. 

-po 20 minutách-

Christine
Po nějáké době už byli všichni na mol,jen já tam seděla a koukala do prázda. Všichni leželi buď na stolech,na lince nebo ve vaně. Tak já jsem si šla taky lehnout. Bylo toho na mě dost. Svlékla jsem se,odlíčila a jen ve spodním prádle jsem si lehla do postele a v minutě jsem usla.

Joooo! Čus!
Jasně..proč nenapodobit Smusiáše že ano? :D No. Doufám že se vám to líbí a jen aby jste to pochopili...Holky jsou každá úplně jiný styl,což znamená že se to v příběhu bude dost projevovat. :D Třeba to s růžovýma stínama. :D A pro orientaci.. :D Christine je teď už 17 a roxy 19...takže tak. :D

Hluboce já i moje retardovaná sestra doufáme že se vám to líbí a "uvidíme" se u další kapitoly! :D A ano sestřičko taky tě miluju ty retardátore jeden. :3 :DD

Zatim...Čus! Vaše retardované sestry. :D