Love can be devastating

Chapter five

Roxy

Vyšla jsem z našeho domu a vydala se směr nemocnice. Šla jsem tou nejkratší cestou, kterou jsem znala a mezi tím proklínala mou drahou sestřičku, že mě donutila jít pěšky. Celá cesta trvala tak půl hodiny autem. Ani nechci vědět jak dlouho to trvá pěšky, ale bohužel to brzo zjistím. Byla jsem tak ve čtvrt cesty, když sem si koupila zmrzku a šla si na chvilku sednout do parku. No co, už jste někdy šli na vysokých podpadcích přes celý město? Věřte mi že to není nic příjemného a to mám ještě třičtvrtě cesty před sebou. Dojedla jsem zmrzlinu a začala přemýšlet jak se tomu vyhnout, ale na nic sem nepřišla, protože kdybych se vrátila, Chris je vážně schopná mě tam dotáhnout i s tím zlomeným žebrem a to nechci. Teď musí hlavně odpočívat. Povzdechla jsem si a vydala se dál vstříc nemocnici.

CC

Když nás Roxy vyhodila všichni byli dost mimo a snažili se pochopit co se tam vlastně stalo a jak se od diskuze, že by měla jet do nemocnice stala hádka o rodičích Chris a Roxy. Jasně, nedivim se že nás vyhodila, asi bych to taky udělal a navíc na ní konečně byla vidět nějaká jiná emoce než naštvanost. Ta emoce myslím že byl smutek, bylo vidět že se i jí po rodičích stýská. Taky mi tak nějak vrtá hlavou že kdyby se s ní Jake nezačal hádat a neřekl to o jejich rodičích, tak se ani nedozvíme, že žijí sami.Z nějakého důvodu mi to vadilo a když sem se podíval na kluky tak myslím že sem nebyl jediný. Moje břicho se začalo hlásit a tak sem řekl "Hele, co kdyby jsme se jeli někam najíst a potom se sem vrátili, třeba už bude v klidu" "No nekecejte, CC taky dostal nějaký dobrý nápad" neodpustil si Ash. Jenom sem se zašklebil a už se hrnul za volant našeho tourbusu.

Když jsme se vraceli zpátky všiml jsem si Roxy, že jde po chodníku směrem od domova a byla už docela daleko. "Hele kluci!" zařval sem na ně dozadu okamžitě se ozval Ash co tady řvu. Jenom sem ukázal směrem k ní. "Co ta tady dělá?" vyjekl Jake a už se hrnul ven (ano za jízdy) že se jí musí omluvit. Jinxx ho stáhnul zpátky a začala hádka jestli u ní zastavíme nebo ne. Já, Ash a Andy s Jakem jsem byli pro to zastavit u ní a Jinxx nám navazoval ať nás to ani nenapadne. Nás ale bylo víc tak jsem zajel blíž k ní, zpomalil a Ash s Andym stáhli okýnko a narvali se do něj aby na Roxy viděli a mohli s ní mluvit. Sotva jsem při brzdil,Jake vyběhl z busu a začal jí objímat a omlouvat se.

Roxy

Byla jsem už tak přibližně v půli cesty. Najednou u mě při brzdilo mě moc známé auto. No auto... spíš tourbus a než sem stačila jakkoliv zareagovat už ke mě běžel Jake a začal mě objímat a řvát jak moc se omlouvá. Nechápala jsem jak mohl od tamtud vyběhnou za jízdy ale to už je detail...asi... Odtáhla jsem se od něj a šla dál a oni jeli pořad za mnou. Povzdechla jsem si, otočila jsem se na ně a už mým klidným, normálním hlasem řekla "Co chcete?" "Hele ona mluví normálně!" vyjekl CC "Jako by ti to vadilo" odvětila jsem a otočila se že půjdu dál, ale něčí hlas mě zastavil. "Kam jdeš?" otočila jsem se a zjistila že to byl Ash. Jenom sem se zaculila, přišla k němu blíž a do ucha mu zašeptala "do toho ti nic není" otočila jsem se a zase kráčela dál.Už jse! jenom slyšela Andyho jak se ptal Ashe 'co ti říkala',potom startování tourbusu a následný zvuk kol,jedoucích po silnici. Ohlédla jsem se ale oni už tam nebyli. Jen jsem si povzdechla a pokračovala v cestě. Jenže...hned co jsem zahla za roh stál tam vytlemený Ashley opřený o tourbus. Ostatní vyseli z oken a vypadali jak zhulení. "Tak jsme tady!" tlemil se " a to jako proč? Já sem vás nezvala" řekla jsem a snažila se ho obejít. Ale on mně chytil za zápěstí a otoil na proti sobě "Kam jdeš?" zeptal se těsně u mého obličeje. "Už jsem ti řekla že ti to může bejt naprosto u prdele" usmála jsem se sladce a vytrhla jsem se mu. "Odvezeme tě!" zařval asi Jake. Nepoznán je podle hlasu. Hm...to se mi moc nezamlouvá. "Jedu do nemocnice s tím prstem, ale dojdu to...díky!" zakřičela jsem na zpět. Přece nepojedu s někým kdo...okey..nic nevymslím. "Tak okey...." svolím nakonec a CCmu re rozsvítí očíčta. "ale vysadíte mě tři kilometry před nemocnicí." řekla jsem ale Jinxx hned protestoval "Tak to ne. Když už tak tě odvezeme k nemocnici i zpět domů." řekl a zamračil se. Já jsem si jen dala jednu ruku v bok a podívala se nahoru. "Pane bože,za co mě trestáš!" řekla jsem a nastoupila k nim. Asi za dvacet minut jsme všichni vystoupili u nemocnice. "Dobře... Já jdu do vnitř a vy tu počkejte" "ani náhodou" ozval se Ash. Koukla sem se na něj podle jeho výrazu jsem poznala že ho něco napadlo "Ashley Purdy ať tě to ani nenapadne!" zaječela sem a než jsem stačila zareagovat už mě nesl před vchod. Tam mě postavil na nohy a já se na něj zamračila. Ostatní se jenom začali smát a já si povzdechla.Šla jsem první a kluci za mnou. Když jsem přistoupila k recepci usmála se na mě mladá sestrička. "Dobrý den,přejete si?" "Dobrý..hledám ambulanci." usmála jsem se. " Třetí patro,čtvrté dveře v levo" usmála se a dal se věnovala své práci. Nastoupila jsem do výtahu a jela do čtvrtého patra. Tam jsem šla na ambulanci. Na rentgenu mi řekli ze to mám zlomené. Takže jsem dostala sádru a odešla z nemocnice.

Hallo!
Hlásíme se! Tohle jsem psala na koupališti a sestra mě tam půl hodiny naháněla za tu část s Býbrem. :D Lidí na nás koukali jak na debili co lítaj po koupališti. :'D No nic.
Mějte se! :D
Sisters!