Love can be devastating

Chapter four

Roxy

Hned co Chris usnula jsem se beze slova otočila a mířila si do auta. "Tak si do tý nemocnice zajeď alespoň sama!" zařval za mnou asi Jinxx. "Jo!" zařval a jsem na zpátek. "A zítra se stavim pro sestru!" oznámila jsem jim, nasedla do Bentley a zdrhala co mému autíčku turbo stačilo. Když jsem dojela domů jsem zalezla do pokoje a pustila si na celej barák Baby od Džejbýho. Milují ten song. Plácla jsem sebou na postel a usla jsem. Ráno jsem se vzbudila a uslyšela hluk v kuchyni. Když sem tam došla viděla jsem všechny nastoupený s moukou ve vlasech a tllemili se. Všichni se na mě podívali jenže pak Jinxx viděl můj prst a úsměv mu povadl.  "Kurva Roxy proč sis nezajela do tý nemocnice?" řekl ale pak se podívali vsichni na můj obličej a vybuchli smíchy. Rtěnku jsem totiž měla místo make-upu a ostatní patlátka tak různě kolem očí. "Haha moc vtipný! Ale jak jste se sem do píči dostali? Jak víte kde bydlíme? A co kurva děláte u nás doma?" chrlila jsem otázky jednu za druhou. "Takže...vezli jsme tvoji sestru domů takže nám řekla kde bydlíte. A jelikož měla Christine hlad tak jsme se ji snažili dělat palačinky." řekl Jake "A kde Chris je?" řekla jsem. "Jsem celou dobu na gauči ty špíno" ozvala se. "Aha promiň já si tě nevšimla." Potom jsem se otočila na kluky a začala jim vyhrožovat že pokud to neuklidí do tý doby než se vrátím, tak je vlastnoručně vykastruju. Otočila jsem se, vyšla jsem nahoru do svého pokoje a zamkla. Vlezla jsem do koupelny,dala si sprchu a znovu se namalovala. Šla jsem zpátky, vzala si na sebe nějaké oblečení a vrátila se dolů za těma idiotama. "Hele! Roxynka je tu! Vem si mě ženo má!" zaječel CC a začal mě objímat. "Děj z mě ty pracky pryč!" zavřískala jsem a sundala jsem ze sebe jeho ruce. CC se na mě jenom uraženě podíval a odešel. Přišla jsem ke Chris a zeptala se jí jestli jí to hodně bolí ale než stihla cokoliv říct vložil se do toho Jinxx "ona je v pohodě ale zpátky k tvýmu prstu! Měla by sis zajet do tý nemocnice, pořád se ti to horší" řekl už hodně naštvaně. Jenom sem protočila, ignorovala jeho "rady" a sedla si vedle Chris na gauč. Podívala se na ní a potom zpátky do kuchyně na kluky, ale to už ke mě šel Jake a začal nadávat že pokud do tý nemocnice nepojedu tak že mě tam vlastoručně dotáhne. To už sem nevydržela a vybouchla jsem "Sakra uvědomte si všichni, že nejste moji rodiče, aby jste mi dávali rozkazy!" "No ještě aby jo! Chudáci vaši rodiče, když mají za dceru tebe...kde vůbec jsou?" začal se rozhlížet po baráku. "Jsou mrtví ty parchante! Žiju tady jenom s Chris...a teď VYPADNĚTĚ!!" zařvala jsem na celej barák.

Chris

Jenom sem ležela na gauči a pozorovala tu hádku. Roxy vs. kluci z BVB celkem zajímavý, než došlo na naše rodiče. "Sakra uvědomte si všichni, že nejste moji rodiče, aby jste mi dávali rozkazy!" zaječela Roxy, jo no ona nemá moc velkou trpělivost "No ještě aby jo! Chudáci vaši rodiče, když mají za dceru tebe...kde vůbec jsou?" řekl na oplátku Jake a začal se rozhlížet po baráku. "Jsou mrtví ty parchante! Žiju tady jenom s Chris...a teď VYPADNĚTĚ!!" zařvala Roxy a to jsem já už měla slzy v očích při vzpomínce na ně. Podívala jsem se na kluky a vypadali značně zaskočeně. "Roxy my..." začal Ash ale nestihl to doříct protože Roxy zase zeječela "VEN!!" a ukázala na dveře. I ona už měla slzy v očích, což se mezi námi moc často nestává. Kluci sklopili hlavy a šli směr dveře. Poslední šel Andy s Ashem. Andy mi ještě věnoval jeden soucitný úsměv a odešel za klukama. Ash se omluvně podíval na Roxy a taky zmizel. Roxy za nima nezapoměla třísknout dvěřma a potom se po nich svezla dolů. Sěděla u nich a koukala na bílou zeď před sebou. Vypadalo to celkem strašidělně, když se ani nepohnula a ten její prst...vážně by s tím měla jet do tý nemocnice, ale bojím se jí to říct vzhledem k téhle situaci. V domě vládlo hrobové ticho. "Ehm..Roxy?" jenom na mě otočila hlavu "nechci tě ještě víc naštvat nebo tak, ale...myslím že by si vážně k tomu doktoru měla zajet" okamžitě sem uhnula pohledem a bála se co přijde. Kupodivu se nic nestalo jenom sem slyšela jak si povzdechla a říká "já vím" vstala a šla si pro bundu "stejně mě nejvíc štve že oni měli pravdu" zabrblala si pro sebe. Asi jsem to slyšet něměla ale co už. Najednou se zastavila a říká "ehm, problém! Nikam nemůžu, co když mi dají sádru?" upřela jsem na ní nechápavej pohled a říkám "No a? To by byla hrozná tragédie totiž" ona se jenom praštila do čela a říká "Dobře no paní chytrá tak mi vysvětli jak asi budu zpátky řídít se sádrou?" zeptá se mě. "eh..no to už není můj problém, kdyby si nebyla blbá mohl tě tam i zpátky odvést Ash." Ona se na mě jenom zašklebila a prohlásila, že se nechce zabít a že teda nikam nejede, že se to vyléčí časem samo. Otočila se na podpadku, nezapoměla hodit bundu na křeslo a odešla si nahoru do svýho pokoje. Já si jenom povzdechla a začala přemýšlet jak to všechno udělat. Nakonec mě napadla jen jedna věc...."Půjdeš pešky" vykřikla jsem tak aby mě slyšela až nahoru do jejího pokoje. Jenom se ozvalo "10 kikometrů? pěšky? zbláznila ses?" "ehm..ne. ALe nic jinýho mě nenapadlo. Takže se zbal a vypadni to tý zkurvený nemocnice." řeka jsem s nejsladčím úsměvěm na rtech. "Pěšky nejdu...ono se s tím časem něco stane a bude to v pohodě" řekla s klidem. "Ani náhodou! Prostě jdeš!" zařvala jsem"nebo tě tam vlastoručně odnesu a ty víš že já jsem toho schopná!" "Tak to radči lež...já tam dojdu." řekla Roxy nakonec znuděně. Já s se jen vítězně usmála a pustila si Batmana. "Za to ještě zaplatíš" skyla u dveří a poté vyšla z domu.

Nová kapitola žije!
Dneska jme byli na koupališti a já mam spalená záda a výstřih ._. (No jo Fallen..přestaň si stěžovat.) Jinak velkou část toho psala setrřička a píše mega božsky. :'33. Doufám že se vám celý příběh zatím líbí a určitě nás potěšíte komentářem nebo votem. :)
Retardet sisters. <3