Chapter ten

120 19 10
                                    

Ashley

"Vyrůstali jsme s rodiči tady,v tomhle domě. Celý život jsme byli vychováváné k rockovému stylu. Otec byl rocker a matka tenhle styl milovala. Od malička jsme prostě byli k tomuhle stylu vychovaváné.I přes šikanu na škole jsme se obě nevzdávali. Obě jsme poslouchali stejné kapely. Měli jsme od rodičů všechno na co jsme si vzpoměli...prostě dokonalý život. Já měla nejdradši vás a ona Falling In Reverse. Ale tebe...tebe milovala ze všech nejvíc. I když jste možná nebyli její nejoblíbenější kapela, prostě měla ráda tebe. Ve svym pokoji..měla vytrínu s tvejma věcma." řekla a vytahovala mobil. Chvíli na něm něco dělala a pak mi ukázala fotku asi Roxyinýho pokoje. V rohu byla vážne vytrína a v ní  moje fotky,hrníčky a prostě věšina věcí. Potom mi ukázala další fotku. Obě byli sladěné do rockového stylu ale Roxy měla na sobě mojí mikinu, takových fotek mi ukázala ještě víc a Roxy měla pokaždé na sobě nějaké moje oblečení. Potom schovala mobil zpátky "Ale Roxy byla hrozně umanutá a hrozně moc chtěla jedny šaty,které prodávali jen 80km odstuď. Takže rodiče jí chtěli udělat radost a jeli jí je koupit. Jenže když jeli zpátky,vybourali se. Srazil je kamion a oni to nepřežili. Tomu chlapovi co to řídil,vzali řidčák,ale to nám rodiče nevrátí. Takže Roxy nejen že si to dává za vinu,ale změnila se. Změnila se proto,aby na ně zapoměla. Aby nemusela trpět a pořád na ně myslet." Dokončila Chris svůj monolog. Já jsem tam jen zůstal zaraženě sedět a koukat do prázdna. "Byla by si schopná to říct i klukům? Zítra?" vypadlo ze mě. Potřeboval jsem aby o tom věděli i kluci...byli jako moje rodina. "To není dobrý nápad...slíbila jsem Roxy že to nikomu neřeknu a nebudeme o tom už nikdy mluvit" sklopila pohled "Prosím Chris" zakňučel jsem jako malý dítě. Ona se na mě podívala a jen odevzdaně a mlčky přikývla. Potom jsme se rozloučili a šli spát. Chris u sebe v pokoji a já se s klukama odstěhoval to tourbusu, kde jsme všichni usnuli.

Christine

Ráno jsem se vzbudila dost polámáná. Usla jsem v celkem divné poloze. Tudíž mě boleli záda jako nikdy. Sešla jsem dolů a tam seděli zase naskládaní kluci. "Dobrý ráno" pozdravila jsem je a šla do kuchyně si uvařit kafe. Kolem pasu se mi obtočili potetované ruce. "Dobrý ráno zlato" řekl Andy a dal mi pusu na tvář. "Dobrý ráno. Chceš taky kafe?" usmála jsem se na něj. "Byla bys hodná" zachraptěl. Bylo na něm poznat že je vzůru tak deset minut. "Zeptej se kluků jestli chtěj taky" řekla jsem a Andy se jen otočil a zařval. "Hovada kdo si dá kafe?!" jen jsem se zasmála a pak poslouchala kdo všechno říká 'já'. Skončilo to tak že jsem vařila kafe všem. "Tady" řekla jsem a postavila tác s kafem na stůl. "Dík" řekli všichni sborově a jelikož už nikde nebylo místo tak já si sedla těsně vedle Andyho a přimáčkla se k němu. "Eh..Chris? Nechceš klukům říct to co mě včera v noci?" zeptal se Ashley. "Ne nechci" odsekla jsem a víc se nalepila na Andyho. Teď jsem si připadala jako Juliet která se na něj pořád lepila jako samolepka. No nic. "No tak. Slíbila si to." řekl Ashley. "No dobře...Je to příběh o Roxyině minulosti" řekla jsem a začala vyprávět ten samý příběh jako včera.

Roxy

Vzbudila jsem se vedle toho týpka ze včerejška. Ihned jsem ho vyhodila ven. Bylo hodně brzo ráno takže všichni spali a on jen nezpozorovaně vypadnul. Jelikož já byla ještě unavená tak jsem si lehla zpátky do postele a usla. Probudila jsem se asi tři hodiny po tom,co jsem vyhodila toho idiota. Jen jsem přešla ke skříni,vzala si černé legíny a bílé tílko,následně jsem se učesala a namalovala. Dneska by mi konečně měli sundat tu kokotinu z ruky. Když jsem usoudila že vypadám dobře jsem šla dolů po schodech ale zaslechla jsem Christiin hlas. "Ale Roxy byla hrozně umanutá a hrozně moc chtěla jedny šaty,které prodávali jen 80km odstuď. Takže rodiče jí chtěli udělat radost a jeli jí je koupit. Jenže když jeli zpátky,vybourali se. Srazil je kamion a oni to nepřežili. Tomu chlapovi co to řídil,vzali řidčák. Takže Roxy nejen že si to dává za vinu,ale změnila se. Změnila se proto,aby na ně zapoměla. Aby nemusela trpět a pořád na ně myslet." Ona jim to řekla...pomyslela jsem si. Přešla jsem mezi dveře od obýváku "Christine..." vydechla jsem a jako na povel se na mě koukalo 6 vyděšených párů očí "Tak takhle ty dodržuješ sliby, který dáš vastní sestře..." řekla sem poněkud vyšším hlasem než jsem měla v plánu. Podívala jsem se na Chris a jako tělo bez duše jsem šla do kuchyně si udělat dost silný kafe. "Roxy..promiň ale měli by to vědět. Andy je můj přítel a kluci jsou jeho druhá rodina..." začala roztřeseným hlasem vysvětlovat a omlouvat sama sebe ale já jí ignorovala. "Zradila jsi mě!" okřikla jsem jí "Sestřičko" dodala jsem ironicky už klidným hlasem. S hrníčkem plným kávy jsem odešla nahoru do svého pokoje. Tam jsem si sedla na parapet okna,koukala ven a upíjela kafe. Najednou se otevřeli dveře a v nich stála Chris, ani sem se na ní neotočila věděla jsem to jen díky odrazu v okně. "Roxy....já nevím co na to říct" začala plakat. Nesnáším když pláče, zvlášť když je to kvůli mě. "Neměla jsi to dělat Chris" řekla jsem "Já vím ale Andy je můj přítel a kluci jsou jeho teď už i naše druhá rodina, nemůžeme před nima mít tajemství" "Mě si z toho ale mohla vynechat" otočila jsem se na ní "Oni chtěli znát ale tvůj příběh ne můj" a já už se na ní nemohla dál zlobit. Otočila jsem se zpátky k oknu a Chris si přisedla ke mě na parapet. Po chvíli jsem jí obejmula a obě jsme tam jen tak seděli v objetí a koukali ven. Najednou se na mě Chris otočila a s jiskřičkama v očích se zeptala "Roxy? zazpívala by jsi mi tu tátovo písničku?" takovýmu rozkošnýmu pohledu se nedalo říct ne a tak jsem začala zpívat.

I can almost see it
That dream I'm dreaming, but
There's a voice inside my head saying
You'll never reach it
Every step I'm taking
Every move I make feels
Lost with no direction
My faith is shaking
But I, I gotta keep trying
Gotta keep my head held high

There's always gonna be another mountain
I'm always gonna wanna make it move
Always gonna be an uphill battle
Sometimes I'm gonna have to lose
Ain't about how fast I get there
Ain't about what's waiting on the other side
It's the climb

The struggles I'm facing
The chances I'm taking
Sometimes might knock me down but
No I'm not breaking
I may not know it but these are the moments that
I'm gonna remember most, yeah
Just gotta keep going
And I, I gotta be strong
Just keep pushing on 'cause

There's always gonna be another mountain
I'm always gonna wanna make it move
Always gonna be an uphill battle
But sometimes I'm gonna have to lose
Ain't about how fast I get there
Ain't about what's waiting on the other side
It's the climb yeaah

There's always gonna be another mountain
I'm always gonna wanna make it move
Always gonna be an uphill battle
Sometimes you're gonna have to lose
Ain't about how fast I get there
Ain't about what's waiting on the other side
It's the climb yeaah

Keep on moving
Keep climbing
Keep the faith, baby

It's all about
It's all about the climb
Keep the faith
Keep your faith
Woah

V polovině se ke mně Chris přidala. Když jsme skončili za náma se ozvali jen zvuky něco jako 'Wau' nebo 'Ty vole'. My se otočili a tam stáli kluci narvaní v jedněch dveřích. "Pane bože..." vydechla jsem a znovu se podívala z okna. "To my tak scházelo, dneska asi máme den pravdy co?" říkala jsem pořád do okna ale zároveň v odrazu pozorovala jejich reakce. "Jak dlouho zpíváte?" zeptal se Andy. "Eh...už od malička" podívala se na mě Chris. Já jsem jen přikývla. " A nezaspíváte nám něco?" zeptal se CC. "CC..teď si slyšel" odsekla jsem a dál se věnovala oknu. Oni jen příkývli a tahali CCho pryč. Takže jsem tam zůstali jen já a Chris ve společném objětí mlčky koukajíc z okna. Tak nádherný pohled.

Hi!
Jsme tu s novou částí. Co říkáte na Roxyinu minulost? A co trápení Ashe? Taky vám ho je tak líto? Mě strašně. :'( Jak si myslíte že to bude pokračovat? Pište do komentářů. :) Komentujte dávejte vote a my se loučíme.
Okurka and sister. :)
                                                                                                                                                                                                                                 


Love can be devastatingKde žijí příběhy. Začni objevovat