Love can be devastating

Chapter nine

 Christine

Když jsme tam jen tak chvíli seděli,já pozorovala zaraženého Ashe. "Co se dějě zlato?" zeptal se mě Andy a dal mi pusu do vlasů. Já si povzdechla. "Mám starost o Ashe...celou dobu jen sedí a kouká na jedno místo..." řekla jsem. Andy se na Ashe podíval a potom přykývl. "Ashley...dějě se něco?" zeptal se ho Andy. Kluci v ten okamžik otočili hlavy na Ashe. "Ne" vydech a ani se na nás nepodíval. "Ashley. Všichni vidíme že se něco dějě.." řekl tentokrát Jinxx. "Fajn" postavil se. "Asi mi na Roxy záleží víc než by mělo a sere mě to,že teď šla do klubu prohánět chlapy..." zamumlal a my jsme všichni zůstali zaraženě koukat. "Tak a je to venku...zabouchnul jsem se do Roxy" povzdechl si a sedl si zpátky na místo. Já si jen povzdechla vstala od Andyho a šla Ashe obejmout. "Promiň neměli jme se ptát." řekla jsem. "Ne to je dobrý.." vydechl. Já se vrátila k Andymu,který si mě k sobě ochranitelsky přitáhl. A zase jsme uslyšeli cvaknutí foťáku. "CC! Doprdele ještě jednou a ten foťák ti vlastoručně do tý prdele narvu!" zaječela jsem a CC jen dodal. "To je mobil." "Ten bych ti tam zvládla narvat taky neboj" přeslazeně jsem se usmála a začal si hrát s Andyho vlasy.  Ten začal vrnět jako kočka. "Hele můžu ty fotky dát na Insta?" zeptal se nás CC.  "Ses posral? Vždyť jsem se před dvěma měsícema rozešel s Juliet. Ani to ještě Army neví a budeš na Insta dávat fotky mě a Chris jak se líbáme? Přemejšlej mozkem CC" řekl už podrážděně Andy a lehl si mi do klína. Já si znovu začala hrát s jeho vlasy a dala jsem mu pusu na čelo. "Vy jste spolu tak sladký" rozplýval se Jake. My se s Andym na sebe jen usmáli a dál se věnovali televizi.

-po 3 hodinách-

Uslyšeli jsme jen bouchnutí dveří a potom hluk v hale. Všichni jsme se tam nahrnuli. Moje sestra byla nalepená na nějákem asi 20 letém klukovy a vypadalo to že se navzájem sežerou. Všichni jsme se po očku podívali na Ashleyho. Jen tam zaraženě stál a vypadal že tomu klukovy narve ten věšák co měl vedle sebe doprdele. "Jéé..ahoj. Já jsme nevěděla že budete ještě vzhůru" řekla rozpačitě Roxy. Jen nás všechny sjela pohledem a tahala toho kluka k sobě do pokoje. Jen co bouchli dveře od Roxyina pokoje Ash zařval "Doprdele!" a mrštil s vázou o zeď. "Ashi uklidni se. Pořád si u nás v baráku!" okřikla jsem ho. On mě ale ignoroval,vzal si bundu a šel pryč. Samozřejmě u toho nezapoměl třísknout dveřma. "Měl by se naučit že je u nás a ne u něho." vydechla jsem a zívla. "Kolik je?" zeptala jsem se. "Půl jedenáctý" řekl Andy. "Asi si půjdu lehnout" řekla jsem. "Hele a kde budem spát my?" zeptal se Jinxx. "Máte před barákem tourbus ne?" usmála jsem se. "Jo taky pravda" zasmál se. "A že mě necháš spát u tebe?" řekl Andy a obmotal mi ruce kolem pasu. "Přece bys tam kluky nenechal samotný." zasmála jsem se. On se jen na oko urazil a odešel do kuchyně. "Chce někdo kafe?" ozval se. "Já!" zařvala jsem. "Ne,ty jdeš spát" řekl Andy a vzal mě do náručí. "Doprdele co děláš? Vždyť jsem těžká!" zařvala jsem ale on se jen uchechtl. "Těžká jak pírko" řekl a nesl mě ke mně do pokoje. Položil mě na postel a odcházel. "Tak dobrou" řekla jsem mu. Asi tohle nečekal protože se zarazil ale pak odpověděl "Dobrou noc" a zavřel za sebou dveře. "Tak to jestli čekal že ho budu prosit aby tu se mnou zůstal...to je na omylu...tohle já nedélám...E-e!" povídala jsem si sama pro sebe zatím co jsem na sebe navlíkala věci na spaní. Nakonec jsem se vydala do koupelny s tím že sprchu nechám na ráno, tak jsem si jen rozčesala vlasy,vyčistila zuby a podobně. Cestou zpátky jsem samostřejmě nezapoměla narazit do zavřených dveří "Bravo Chris! dneska skóruješ" řekla jsem si pro sebe a s nadávkama zalesla do postele. Celou dobu jsem se převalovala, vůbec jsem nemohla spát. Hlavou mi pořád běhali myšlenky na Roxy a Ashe. Bylo mi ho tak líto...možná proto že svou sestru znám tak jako nikdo jiný. Jen mě překvapilo, že Roxy ta sádra co měla na ruce k ničemu nevadila. Nikdy bych neřekla, že někomu vrazí a zlomí si při tom ruku.

Ashley

Musel jsem jít pryč, pročistit si hlavu. "Sakra!" zaklel jsem už po několikátý a u toho nezapoměl něco nakopnout. Většinou to schytal nějakej šutr nebo prázdná plechovka. Sedl jsem si na
 nejbližší lavičku a složil hlavu do dlaní "Přece není možný aby jsem se zamiloval do někoho jako je ona...ne já jí nemuluju...nebo možná...." mumlal jsem si do dlaní "Nic si tu nenalhávej Purdy...víš že jí miluješ" okřikl jsem sám sebe "Už je to nějakej ten čas co jsi se rozešel s Kinou a ona je první holka za tu dobu ke který cítíš něco víc...přiznej si to...seš vůl Ashley! Dyť ona tě stejně nesnáší tak proč takhle trápíš sám sebe? proč zrovna ona? Koukej jak se k vám od začátku chová! Nikdy tě nebude milovat tak jako ty jí...už jenom to že by jste mohli být kamarádi je z její strany celkem blbost" zvedl jsem se z lavičky a šel dál. "Jo je to blbost...zatím jsem jí viděl chovat se mile jenom k jednomu člověku...ke Christine" zase jsem si začal povídat sám se sebou. Není pochyby o tom že se ty dvě mají strašně rádi...kdyby někdo ublížil jedný, druhá by byla jako tělo bez duše...jsou jako jedna osoba...užasně se doplňují...jsou tolik stejný a přitom hrozně odlišný. Potřebuju znát Roxyinu minulost. Jaká byla před smrtí jejich rodičů, ale ona sama mi to neřekne takže to musím vypáčit z Chris. Vydal jsem se zpátky, ale sotva jsem ten dům zahlídl hlavou mi proběhla myšlenka na to co se teď asi děje u Roxy v pokoji, když tam je ona sama s tím klukem. Zarazil jsem se, ale sebral jsem všechnu odvahu a vykročil do domu. Dole seděli jen kluci bez Chris. To se mi ani trošku nelíbilo "Co tu děláte?" zeptal jsem se. Všichni se na mě zadívali a najednou Jinxx vykřikl "Hele! On se neožral" jen sem protočil očima "Ne neožral a teď mi odpovězte" "No čekali jsme na tebe aby jsme tě mohli dotáhnout do busu až se vrátíš ale vidím že to bylo zbytečný" ujal se slova Jake "Aha no...hele kde je Chris potřebuju s ní mluvit o něčem vážně důležitém" dvěsil jsem ramena. "Šla nahoru si už lehnou ale můžeš tam zajít pochybuju že už bude spát" řekl Andy. Přikývl jsem a vyšel schody nahoru. Hned co jsem otevřel dveře mi Chris skočila kolem krku "Pane bože Ashi víš jakej jsem měla strach?" "Nevím ale teď s tebou potřebuju mluvit o něčem důležitějším" Christine se odtáhla, sedla si zpátky na postel a poklepala na místo vedle sebe. Vydechl jsem přebytečný kyslík a sedl si vedle ní "Nenech mě prosím tě přemlouvat, ale chtěl bych vědět o té Roxyině minulosti". Dlouhou dobu bylo ticho ale najednou "Tak dobře" zašeptala. Já jsem se ještě víc zabořil do postele a s velkým zájmem jí poslouchal.

Heiiiii!
Jsme tu zas. Tak co říkáte na Ashovy city ? Myslíte že se to vyvine v něco víc? Uřčitě napište do kometářů. :) Komentujte dávejte vote a my se znovu a zas loučíme. :)
Okurka a UP. :33