Chapter seven

18 0 0
                                    

12.11

Hodila jsem na sebe svetr a vyšla z pokoje. Holky už spali a já měla domluvený sraz na astronomce.

Za svitu měsíce jsem vyšla poslední schody a uviděla siluetu postavy. Přišla jsem a sedla si vedle něj.

,,Ahoj" řekl potichu a pořád koukal na krajinu před námi. ,,Ahoj" zopakovala jsem a koukla jsem na nebe. Už jsem vám říkala že miluju hvězdy?

Mlčky jsme vedle sebe seděli a hleděli na nebe. ,,Pořád tam nic nenajdu" řekl a uchechtl se. Povzdechla jsem si a přisunula jsem se blíže k němu.

,,Koukni támhle, vydíš ty tři hvězdy vedle sebe? To je kus oriona a tamty k němu ještě patří" popisovala jsem souhvězdí a u toho mu je ukazovala. Nutno podotknout že z astronomie mám V, ale ono mě to baví.

,,A támhletěch (p.a. jsem z moravy, tak to všichni respektujte) pět, to je Cassiopeia. A támhle to je Andromeda, Žirafa a Cefeus. A támhle to je Lev a tamta hvězda to je Regulus a támhle to je velký pes, ve kterém je nejjasnější hvězda Sirius. A támhle to, to je velký vůz, támhle to, to je zase malý a támhle, to jsou plejády a s tamtěma hvězdama tvoří býka" ukazovala jsem další hvězdy.

George na mě nechápavě koukal. Nechala jsem toho a dále koukala na nebe. George po chvíli odvrátil hlavu a zadíval se na les. Po chvíli mě potichu upozornil.

,,Iz, koukej!" A ukázal na kraj lesa. Měsíc ozařoval svou září školní pozemky. Na kraji lesa si hrály dvě lišky. Usmála jsem se a koukla zpět na George. ,,Měli bychom se vrátit, za chvíli bude Pea mluvit ze spaní, u toho se vzbudí a bude se strachovat kde jsem." Vysvětlila jsem.

Má kamarádko totiž každou noc mluví ze spaní. Ale jakože fakt úplně každou! Nevím jak to dělá, ale vždy když je úplněk tak se u toho vzbudí. Ale už jsme si na to všichni zvykli.

V tichosti jsme došli do nebelvírské věže a zamířili k ložnicím. Potichu jsem ze sebe sundala bundu, mikinu a vše ostatní. Přece jenom je už skoro polovina listopadu a my jsme v anglii, ne někde na Bahamách.

Vzala jsem pyžamo a vlezla do koupelny. Potichu jsem se osprchovala a zalezla do postele. A vskutku! Chvíli na to se ozvalo Peino mluvení! Tentokrát mumla něco o psech ledničce a že ten pes je jak zmijozel, hloupej ale hezkej. Na to jsem vytřeštila oči a nechala ji ať si se svými sny hraje jak chce.

24.12

Dnes začínají Vánoce! Ráno jsem vstala rychlostí blesku a vzbudila holky. Potom jsme šli na snídani a po snídani jsem naházela oblečení do kufru, protože zas nestíhám.

S Fredem a Georgem jsme nastoupili do vlaku s vydali se hledat volné kupé. ,,Tak, jaké jsou plány?" Dopadla jsem na sedačku jak široká tak dlouhá.

,,Tak jako každý rok o vánocích a navíc letos, jsme vymysleli geniální vtip na Rona" usmál se Fred. V jejich sourozencích mám pořád trochu zmatek, navíc znám jen Charlieho a Percyho. Oliver říkal že zůstává v Bradavicích.

,,Zasvětíte mě?" Koukla jsem na ně. ,,Samozřejmě" řekli a dali se do vysvětlování. Řeknu vám, tohle je brilantní plán.

-----

Večer jsme dojeli do Londýna. Vzali jsme kufry a šli vyhlížet Weasleyovi. ,,Frede, Georgi!" Volal na nás Charlie u kterého stál Percy a paní Weasleyová. Párkrát jsem ji viděla z dálky.

,,Dobrý den" pozdravila jsem, když jsme k nim s klukama přiběhli. ,,Ahoj Izabell že? Tykej mi" vtáhla si nás do objetí. Pak jsme se vydali do doupěte kdy byl prý zbytek rodiny.

,,Jsme doma" zavolala Molly do domu a po schodech se hned ozvali zvuky. Na Charlieho skočila malá holčička a před nás se postavil Bill s malým klukem. Asi Ron.

,,Rone, Ginny, Bille tohle je Izabell, bude tu na vánoce" představila mě Molly a Ginny mě hned objala. ,,Budeš spát s Ginny v pokoji, ano?" Usmála se na mě Molly. Přikývla jsem a popadla kufr a vláčela ho do pokoje.

Charlie mi pomohl a zvedl ho a donesl ho tam. Poděkovala jsem a z kufru vytáhla oblečení a zalezla do koupelny se převléknout.

Vzala jsem šedé tepláky a černé bratrovo triko. Má je pohodlnější. Když jsem došla dolů, podávala se večeře.

Musím říct, paní Weasleyová vaří skvěle. Pochválila jsem jí to a snědla to do nejmenšího drobečku. Po večeři jsem došla s Ginny do pokoje.

Chtěla ať jí povím něco o famfrpálu. Od svých bratrů, už znala tento sport a velmi toužila si ho s nima zahrát, ale nikdy ji prý nepustili.

Vytáhla jsem malou zlatou kuličku a vložila ji Ginny do dlaní. Moje první zkatonka. Dostala jsem ji k sedmým narozeninám spolu s mým prvním koštětem. Táta na škole hrál taktéž famrfpál a taktéž byl chytač, takže když jsem byla malá tak jsme měli na zahradě famrfpálové kruhy a já uměla na koštěti lítat dřív než chodit.

K mým prvním narozeninám jsem dostala malé košťátko, které lítalo jen metr a půl nad zemí. Postupně jak jsem rostla jsem dostávala taková menší, ne moc rychlá a ve svých sedmi jsem už dostala pořádné, které jsem měla do druhého ročníku v bradavicích.

Teď mám nimbus 1900 a je skvělej. Ginny jsem teda řekla něco o famfrpálu a pak jsme šli spát.

25.12

Dnes jsou vánoce!! Jakmile jsem se vzbudila tak jsem doběhla za Weasleyovými ke stromku. Dostala jsem spoustu dárků.

Po rozbalení dárků byla snídaně. Po snídani jsme se oblékli a šli jsme se koulovat kde jsme vydrželi až do oběda a pak jsme se šli zase koulovat.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
❤️

Here is další kapitolaa!! Tohle je poslední kapitola z doby než nastoupí Harry do školy. Bude menší time-skip protože do téhle doby už nemám nápady😂

Takže zdarec, vidíme se příště

Ps. Všichni snad víme co se stalo před 26 lety a 2 dny ne? Jo i já (samozřejmě) a tak nějak se stalo že kapitola měla vyjít už před dvěma dny, jenže jsem měla poslední dobou straaaašně moc práce takže jsem to bohužel nestihla, takže se omlouvám že kapitolka vychází až teď😅

Klídek WoodováKde žijí příběhy. Začni objevovat