Co je psáno kurzívou je francouzky
___________________________________
2.9
Pohled Izabell
Když jsme dojeli do Bradavic schovala jsem knihu do kufru a odběhla se převléct do modrého kostýmku s kloboučkem. Na hlavě jsem něco vykouzlila a nasadila si klobouček.
Když jsme přistávali koukali se bradavičtí studenti. Ti ale byli chvíli na to posláni zase zpátky do hradu. Asi do velké síně.
,,Děvčata, jak jsme to nacvičovaly" řekla řiditelka a postupně všechny vystoupili. Jeden ze školníků z krásnohůlek okřídlené koně ustájí.
Když jsme šli směrem k hradu, všimla jsem si kruvalské lodě. Právě z ní vystupoval, no potěš koště, to je Viktor Krum! Nejlepší chytač na světě!
,,Tak co? Těšíš se?" Koukla na mě Charlotte. Nikdy nebyla moc oblíbená a já taky ne, tak jsme se někdy jen tak zastavili a popovídali si.
,,Strašně moc. Dříve jsem do bradavic chodila, hrála jsem i famfrpál, nemůžu se dočkat až si zase sednu na koště" usmála jsem se a vzpomněla si na Freda a George.
,,Tak to tu musíš mít přátele ne?" Zeptala se Lotte. ,,Ano, mívala jsem tu přátele, jenže od mého stěhování do Francie jsme se neviděli" posmutněla jsem trochu. Co když mě už nebudou chtít vidět.
To už jsme ale dorazilu do vstupní síně. Řiditelka se otočila směrem k nám a všechny konverzace ustaly.
,,Dívky, bradavický hrad je mnohem větší než krásnohůlky, takže ze začátku budete mít problém se zde vyznat. Mademoiselle Woodová vám ale jistě ráda pomůže, do bradavic dříve chodila. Pokud ji nikde nenajdete, obraťte se na profesory nebo nějakého bradavického studenta, a teď jim ukažte jak jsme to nacvičovaly" usmála se řiditelka a všechny jsme přikývly.
Následně jsem za dveřmi uslyšela Brumbálův hlas. ,,A teď přivítejte slečny z akademie v krásnohůlkách" řekl a následně tleskl. Dveře se otevřeli a my vešli dovnitř.
Udělali jsme takové malé představení a za námi šla řiditelka. Brumbál k ní došel a přivítal ji. Pak šel zase na ten jeho stupínek a my jsme si stoupli na kraj.
,,Doufám že se ke slečnám z krásnohůlek budete chovat hezky, některé možná znáte, například slečnu Woodovou. Starší ročníky si ji jistě budou pamatovat" usmál se a já se lehce uklonila. Následně McGonagallová dostala mini šok a z jejího pohledu šlo jasně vyčíst ,,Woodová už ne". Lehce jsem se zasmála a mrkla jsem na profesorku. Ta se lehce usmála. Tyvole! Ona se umí usmívat!
Následně řekl něco o kruvalu a dovnitř vběhli kluci z kruvalu. Dělali různý přemety a salta. Za nimi šel Karkatov a Krum. No tyvole.
,,Koukej, to je Krum!" Drkla jsem do Lotte. ,,A co s ním?" Zeptala se zmateně. ,,Je to nejlepší chytač na světě!" Vysvětlila jsem jí.
Následně můj pohled zavítal k nebelvírskému stolu. Seděli tam. Všichni. A propalovali mě pohledem. Svůj pohled jsem stočila zase zpátky.
Následně nás Brumbál poslal si sednout. Mohli jsme kamkoliv. S Lotte jsme zamířili k nebelvírskému stolu. Zbytek seděl u havraspáru, mrzimoru nebo zmijozelu.
Brumbál nám ještě promlouval do duše kam nesmíme a co smíme a nesmíme dělat. Hodiny prý budeme mít jak bradavice a s kolejí u které sedíme. Díky bohu že jsem nezkoušela mé pokušení sednout si k jinému stolu v síni. Vždycky jsem to chtěla vyzkoušet.
Následně Brumbál dovysvětlil pár věcí okolo turnaje a doprostřed místnosti postavil modrý oheň kolem kterého vyčaroval bariéru. Tato bariéra nepropustí nikoho komu nebylo sedmnáct.
Potom se na stolech konečně objevila večeře. Lotte unešena tím vším jídlem se na to všechno zbožně koukala a jś si nandala kuře s těstovinami. Po večeři přišli různé moučníky a zákusky. Nandala jsem si čokoládový dort s jahodovým želé. Když všechno zmizelo většina studentů se začala zvedat a odcházet na kolej. Počkali jsme a tím se vyhli tlačenici.
Po chvíli jsme se zvedli i my dvě. Bez povšimnutí jsme prošli kolem Freda, George a zbytku a pokračovali jsme dál v cestě. ,,Izo?" Ozval se za mnou Georguv hlas. Fajn, tohle jsem možná nedomyslela.
Otočila jsem se jenomže to už se rozběhl proti mě. Rozběhla jsem se proti němu a skočili jsme na sebe. Zbytek se přidal do našeho objetí a Lotte tam jen tak stála a vyjeveně koukala. Zatáhla jsem ji za ruku a tím pádem skončila v objetí taky.
,,Co tu děláš?"
,,Jak se máš?"
,,Jaké jsou krásnohůlky?"
Jeden přes druhého se překřikovali. Vymotala jsem se z objetí a usmála se.
,,Nejdřív famfrpál!"
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
❤️
Nová kapitolaa!! A zároveň bych se vám chtěla omluvit že dlouho nic nevyšlo, přestávám mít nápady a měla jsem hodně školy. Zároveň ještě k tomu jsem se hodně stresovala z fyziky protože mám nerozhodně a nechcu mít to horší žeo, zároveň teďka už ani moc nečtu, wattpad poslední dobou otvíram tím stylem že ho otevřu, chci něco napsat tak otevřu něco rozepsanýho a moje hlava přestane plodit nápady takže jdu zas hned pryč.
Omlouvám se vám
🫶🏻
