9.9
Odešla jsem s Fredem a Georgem k nim do pokoje. Dneska totiž uděláme takový malý žertík. Počkali jsme do jedné ráno než celý hrad bude spát. Vzali jsme si věci a tak aby jsme nevzbudili Leeho jsme se vydali na cestu. Nejdřív jsme šli do zmijozelu. Po třech pokusech jsme uhodli heslo. Zmije nás pustila dál a my se vrhli do práce. Několika zmijozelům jsme obarvili hlavy na červeno, jiným zase na růžovo a jiným zase na zlato. Pod postele jsme jim dali bomby hnojůvky a do šampónů nalili lektvar, který udělá že daná barva vydrží dvojnásobek než předtím, tedy 4 týdny.
Potom jsme šli do mrzimoru. Vyťukala jsem na sud jméno Helgy z Mrzimoru a mohli jsme do jejich společenky. Mají to tu celkem útulné. Tady jsme taky nelenili. Každému jsme na hlavu nalili modrou nebo fialovou (bronzová by vypadala normálně) barvu, dali pod postel bombu hnojůvku a do šamponů lektvar. Udělali jsme to tolika lidem jako ve zmijozelu - všem.
Potom byl na řadě havraspár. Tam nám dal chrlič hádanku. Co může žít až tisíc let? Snadná odpověď: Bazilišek, nebo někdo kdo vypije lektvar nesmrtelnosti.
Tam jsme udělali to co v minulých dvou kolejí, na vlasy jsme nalili žluté nebo oranžové (černé by vypadaly normálně) barvy, pod postel dali bombu hnojůvku a do šampónů dali lektvar.
A jako poslední zbyl nebelvír. Udělali jsme jim to stejné akorát na hlavu nalili zelenou, nebo svítivě zelenou (stříbrnou jsme zapomněli koupit). Sami sobě jsme si to udělali taky, protože by bylo divný, kdyby celá škola měla obarvený vlasy atd. Jen my ne.
Jelikož byli tři ráno a my ještě zdaleka nebyli unavení rozhodli jsme se vylepšit i velkou síň. Na některé místa na lavicích jsme vylili lepidlo které zasichá jak mile se ho někdo dotkne a taky jsme se potom v pokojích naučili jedny dvě supr kouzla.
Po velké síňi jsme šli na některé učebny. Učebnu OPČM a přeměňování jsme vybarvili na křiklavě růžovo, lektvary na křiklavě červeno, dějiny čar a kouzel a jasnovidectví na křiklavě svítivě žluto a na chodbách jsme nastražili rozlitý olej, mídlo a sliz. Taky jsme některé kameny na cestě očarovali tak aby vydávali zvuky když na ně někdo stoupne.
Tenhle žert se bradavicím zapíše do dějin! Tohle všechno jsme stihli za čtyři hodiny. Vydali jsme se tedy do pokojů. Lehla jsem si do postele a hned usla. Taky nesmím zapomenout že ten lektvar v těch šampónech bude jen týden. Stejně by nefungoval ani tak. Ta barva je opatřena kouzlem.
10.9
Ráno se do pokoje přiřítil George. Spíš teda doletěl oknem. Skočil mi na postel a začal semnou třást, že mě hledá Oliver, že prý chce jít běhat.
Vyhodila jsem ho z pokoje a zavřela za ním dveře. Chvíli na to se ozvala rána a jak někdo zaklel ,,pekelný schody". S holkama jsme se rozesmály. Dala jsem si legíny, triko a mikinu a šla s holkama na snídani.
U snídaně už na mě čekal Oliver. ,,Můžeš mi vysvětlit kde jsi jako byla? Prošel jsem snad celou Nebelvírskou věž jen abych tě našel!" Začal se vztekat. ,,Můj pokoj jsi zkusil?" Zeptala jsem se ho se smíchem. Sedla jsem si ke stolu. Holky mě napodobily.
,,Fajn, vyhrála jsi-" přerušila jsem ho ,,Jako vždy" ,, A přidá se k nám prý i Charlie" dokončil svou myšlenku. Vzala jsem si snídani a podívala se na Charlieho. Jen pokýval hlavou. Po snídani jsme tedy vyrazili. Dali jsme si závod kolem jezera, kolem vrby mlátičky a na nádvoří.
První doběhl Charlie, potom já a potom bráška. Vždycky tvrdil že jsem v běhu lepší než on. Taky jsem si ho za to vždycky celý rok dobírala. Potom jsme šli na kolej. Osprchovala jsem se a vzala si šedé tepláky a černou mikinu. S Fredem a Georgem jsme potom u nich na pokoji hráli tchoříčky.
Na oběd jsme se potom vydali do velké síně. Byli tu skoro všichni. S klukama jsme chytli záchvat smíchu když jsme vyděli skoro celou zmijozelskou kolej s lesklýma červený, růžovýma nebo zlatýma vlasama. Asi jsem zapomněla zmínit že ten lektvar v těch šampónech dodává vlasům lesk.
Když jsme se dosmáli tak jsme si dali oběd. Všichni na nás ještě teď koukali. Od oběda nás vyrušil akorát brumbál, když si stoupnul na to jeho pódio.
,,Chtěl bych rozdat a ubrat pár bodů.
Za 1. Bych chtěl tomu kdo to udělal odebrat 50 bodů za porušení školního řádu.
Za 2. Bych tomu kdo to udělal přiděluji 70 bodů, za originalitu a opatrnost." Všichni se koukli na nádoby s body. Nebelvíru se nejdřív odečetli a potom přičetli. Všichni stočili pohled k nám.
,,Slečno Woodová a pánové Weasleyovi, nemáte k tomu náhodou co říct? A taky vám připisuji 10 bodů za to že jste se obětovali a vlasy si nabarvili taky, aby jste zakryli stopy. Bohužel- nepovedlo se" řekl Brumbál.
My jsme si s klukama stoupli na stůl a hluboce se uklonili. Někdo začal tleskat. Postupně se k němu připojili všichni kromě zmijozelu. I ti to ale nevydrželi a minimálně půlka tleskala. Ještě by jste o mě měli vědět že jsem strašně ráda středem pozornosti.
Zbytek dne se s námi každý bavil, jak jsme to dokázali za jednu noc. Ze všeho jsme se vyvlékli odpovědí ,,Tajemství". Potom už nás to nebavilo, tak jsme zalezli ke klukům na pokoj a s holkama, Leem, Charliem a bráškou hráli tchoříčky. Jestli je v tom Fred přeborník, tak proti Charliemu je to hotový amatér.
Potom jsme se akorát došli pro večeři a šli spát.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
❤️
