Hravý ✔️

10. kapitola

Chloe

V sobotní ráno jsem se probudila se zvláštním pocitem v žaludku. Srdce mi bušilo, jako bych měla před chvílí noční můru, kterou jsem už zapomněla, ale věděla jsem, že to nebylo žádným snem. Byla jsem nervozní z večera. Vsadím se, že ještě tisíckrát víc než Rose, která měla být dnes v noci hvězdou. Snažila jsem se uklidnit myšlenkou, že v Picasse není místo pro takovýhle proces - pro sex. Tedy, ne v mém případě. Možná že to Max jen málo promyslel a když mu řeknu, že tento zážitek nechci prožít na místních záchodcích, odsouhlasí mi to a dojde k tomu až časem. Snažila jsem si vsugerovat skutečnost, že bych se do něj třeba do té doby mohla zamilovat, ale pochybovala jsem o tom. Vždyť jsem ani nevěděla, jak se to dělá.

Vyškrábala jsem se z postele a cukla sebou, když se má chodidla dotkla studeného dřeva. Tohle mě vždycky probralo, ten protivný chlad. Líně jsem se dobelhala do kuchyně, a protože mě to dřevo probudilo jen napůl, otevřela jsem lednici, která mě svým světlem a novou dávkou chladu probudila téměř úplně.

Jak jsem tak seděla na gauči a dívala se na pořad o vaření, který poslední dobou vysílali každou sobotu v devět hodin ráno, někdo zaklepal na dveře. V líném tempu jsem šla ke dveřím, abych je otevřela. Na chodbě stála April a v pravačce držela pytlík z pekárny. ,,Dobré ráno. Máš tu volno?"

Ospale jsem se na ní usmála a pozvala jí k televizi. Nesla přece něco k jídlu. Něco, co famózně vonělo a to jsem zkrátka nemohla odmítnout.

Když se vedle mě usadila, vyndala dva šátečky plněné jablečnou směsí. Rychle jsem doběhla pro talíře a dala vařit vodu na čaj.

,,Jsem tak ráda, že nám Max přistoupil na tu oslavu. Pozvala jsem snad sto lidí," řekla zasněně, když si ode mě vzala talíř. Ztuhla jsem. ,,A kdo to bude platit?"

Došlo mi to pozdě, že?

,,Já, ne? Kdo jinej?"

Zavrtěla jsem hlavou, a když byla voda ohřátá, odebrala jsem se zpátky do kuchyně. ,,Žádný takový! Zaplatím půlku. Víš, kolik to tak dělá?"

,,Netuším, ale chci se s Max... nebo ty se s Maxem domluv, ať nám v neděli normálně pošle účet."

Přinesla jsem hrnky s čajem ke stolu a posadila se na gauč. ,,To může být celá suma, April. Uvědom si, že na večírcích pijí lidi jako šílení. A tady ještě ke všemu nebude limit, takže budou pít a pít a pít..."

,,Dokud se nepochčijou?" zeptala se April s plnou pusou a zněla tak nezaujatě, až jsem z toho dostala záchvat smíchu a na chvíli zapomněla na svou nervozitu.

,,Víš co? Vyřešíme to až po oslavě. Ale myslím si, že bych to bez problémů zatáhla sama. Mám zděděné peníze."

,,Ty zděděné peníze využiješ na rozjetí své nové kariéry. Vložit je do oslavy v domácnosti, to bych ještě brala, ale tohle je něco úplně jiného. Dám do toho půlku, ať částka bude jakákoliv. Tečka."

April se usmála a spolkla poslední sousto šátku. ,,Jak chceš, nebudu se hádat. A najez se."

**

Během odpoledne jsem udělala velký nákup, protože jsem začínala mít nebezpečně prázdnou lednici i kredenci a zašla si v centru na oběd. Ano, sama. Nikdy mi na tom nepřišlo nic zvláštního a bylo to zřejmě tím, že jsem nikdy neměla vztah. A i když byl teď v mém životě Max, stále jsem neměla problém se svou vlastní společností. Jen jsem měla spoustu prostoru přemýšlet nad dnešní nocí a to bylo asi to jediné, co mi vadilo.