23. kapitola

30.9K 1.1K 7
                                    

Chloe

Probudila jsem se nalepená na Maxovu nahou hruď a tlačila mě podprsenka.

,,Chceš pomoct?" zamumlal s očima lehce pootevřenýma. Viděla jsem v nich to rozbouřené moře. Měl vážně nejúžasnější barvu očí. On celý byl nejúžasnější. A včera mi řekl, že pro něj znamenám víc.

,,Máš někde po ruce mobil? Přijdu pozdě do práce," zašeptala jsem a přejela mu ukazováčkem po lícní kosti, která byla viditelně vystouplá. Věnoval mi zářivý úsměv a pokynul hlavou někam nad pohovku. Otočila jsem se a hodiny ukazovaly sedm ráno.

,,Proč jsme vzhůru tak brzy?" zeptala jsem se a konečně jsem přeprala svou pitomou podprsenku, která nechtěla povolit.

,,Kdyby sis dala říct a dovolila mi, abych ti pomohl," povzdechl si, svým způsobem spokojeně, a hodil ten černý kus látky někam za nás. ,,A já jsem spal. To tys mě probudila tím svým vrtěním."

,,Můžu odejít, aby ses vyspal," navrhla jsem a s úsměvem se pomalu začala zvedat do sedu. Jeho velké oči mě pozorně sledovaly a pak jsem najednou ležela pod ním.

,,Nikam nepůjdeš," zašeptal mi do ucha a špičkou jazyka mě polechtal na lalůčku. Začala jsem se smát.

,,Ne, přestaň," prosila jsem ho po chvíli, protože jsem měla vážné obavy, že mu takhle označkuju jeho koženou sedačku. To mi připomnělo...

,,Kde je záchod?"

Potřeba vyčurat byla důvodem, proč jsem se probudila takhle brzy.

Max namířil ukazováčkem na bílé dveře pár metrů od nás. ,,Neboj. Je to má soukromá toaleta a je tam sprcha."

,,Ty jsi vážně z úplně jiného světa, co?" zavrtěla jsem hlavou a nakloněná nad ním ho konečky vlasů polechtala na lících. Se rty u sebe se na mě široce usmál a já měla sto chutí ho sníst. Ty ďolíčky v koutcích úst byly klukovské, což bylo k tomuto dospělému muži, který byl mužským ve všech ohledech, které jsem poznala naprosto nezapadající, a přesto k němu ty jemné rysy patřily. Patřily k tomuto výraznému, do nebes nádhernému muži, který mě připravil o nevinnost. Nebudu se tajit tím, že jsem se cítila v našem vztahu stejně jako on. Cítila jsem něco mnohem víc, a i když jsem si stále nebyla jistá, jaký mezi sebou vlastně máme vztah, byla jsem v tu chvíli vážně spokojená.

S holým zadkem jsem docupitala ke dveřím a byla si vědoma, že Max sleduje každý můj krok. Napadlo mě, že bych ho trochu vyprovokovala, takže jsem se na něj s pomrkáváním otočila přes rameno a i na dálku uviděla, jak se mu z očí staly dva uhlíky.

,,Za chvíli jsem u tebe," zašeptal hlasem, který byl jasně poznamenaný touhou.

Mise zřejmě splněna.

Zapadla jsem do malé koupelničky, která byla celá ve světle hnědé barvě, až na obyčejně bílou zeď. Tahle malá místnůstka mi byla sympatičtější než všechen ten luxus téhle budovy nebo Maxovo bytu. Tohle mi bylo blíž. Bylo to aspoň trochu víc jako já. Celá nedočkavá jsem se konečně vyčůrala a pak začala zkoušet teplotu vody ve sprše. Neodolala jsem a hned si pod ní vlezla. Trochu jsem ztlumila proud vody a zavolala na Maxe: ,,Už na tebe čekám!"

,,Dobře," ozvalo se tlumeně a já si nabrala do dlaní trochu sprchového gelu pro muže. Byla to směs máty a vůně vody po holení. Té jediné, kterou jsem znala od táty.

Ach, ti zazobanci.

Začala jsem si pomalu mydlit ramena. Když se mi postupem minut začala kůže celá scvrkávat a výsledkem bylo, že jsem vypadala jako velká sušená švestka, napadlo mě, že si Max dává až moc na čas.

,,Maxi?"

Nic.

Vypnula jsem sprchu a omotala si kolem sebe velký ručník.

Doufám, že není vypraný a že se předtím do něj utíral, pomyslela jsem si a sama nad sebou zavrtěla hlavou. Kde se to ve mně bere?

,,Maxi?" zavolala jsem znovu a pohlédla na svůj vlastní odraz v zrcadle. S úsměvem jsem na sebe zakmitala obočím.

Když jsem vyšla z koupelny, Max ležel stále na pohovce a chrápal. Ale strašně! Vyvalila jsem oči a pomalu docupitala až k němu. Posadila jsem se na kraj pohovky a pobaveně sledovala, jak má pusu lehce pootevřenou a hlavu přepadlou dozadu. Pošimrala jsem ho na chodidle a on sebou se zabručením cukl. Pak se převalil na bok a ukázal mi svůj exkluzivní zadek. Se zájmem jsem se na něj zahleděla. Kolikrát jsem měla příležitost si ho takhle v klidu prohlédnout? Kdybych věděla, že mě Max pozoruje, asi bych se studem propadla, ale on spal, že? I tak jsem ale byla červená jako rak, když jsem se pomalu naklonila k jeho hýždím a vtiskla mu nesmělou pusu na pevnou kůži.

Koho by tohle před dvěma týdny napadlo? Mě tedy určitě ne.

S úsměvem jsem se narovnala do sedu a přejela mu dlouhými nehty po boku. Zase sebou cukl a převalil se zpátky na záda. Pusu už měl zavřenou, ale stejně pořád tlumeně pochrupoval.

Jestli mě nakonec neprobudilo tohle, napadlo mě a ruka mi vyletěla k puse, když mi se zpožděním došlo, že mám dnes přijít do práce dřív.

Oblékla jsem se v rekordním čase. Jenom mi dalo zabrat, než jsem našla své lodičky, které byly pod gaučem. Vtiskla jsem svému milenci pusu na čelo a potichu vyšla z jeho kanceláře. Stálo mě to veškeré síly, abych nastoupila do výtahu, ale neexistovalo, že bych svedla na těch černých jehlách sejít sto pater.

Výtah byl naštěstí velmi rychlý, ale i tak se mi stihl pořádně sevřít hrudník. Pokývla jsem ochrance na pozdrav a na čerstvém ranním vzduchu jsem se pořádně prodýchala.

Zřejmě budu mít nějakou dobu s výtahy problémy, připustila jsem si neochotně a zapojila jsem svůj chabý orientační smysl. Byla jsem od svého pracoviště podstatně dál než obvykle, ale naštěstí jsem měla tušení, jak se dostavit s minimálním zpožděním, protože velké hodiny na zdi ukazovaly 7:40 ráno. Měla jsem tudíž ještě dvacet minut k dobru.

To mi to vyjde tak akorát.

Jak jsem šla na křižovatku, došlo mi něco, co mě zasáhlo hluboko v duši. Já se Maxovi svěřila o své mámě. Mluvila jsem s ním o své mámě. To jsem od její smrti neudělala s nikým. Ani s otcem ne.

Co to se mnou ten chlap provedl?

Hravý ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat