JUNGKOOK
Kookie pootevře oči. Zpocené vlasy se mu lepí na čelo a ruku má položenou na něčí teplé dlani.
"Kookie? Probuď se" někdo jím něžně zatřese.
"Jdi pryč." Zasyčí Kookie na Sugu, který se bezzstarostně usmívá.
Suga vstane a vyjde z pokoje. Ozve se klíč v zámku a kroky které se rozléhají chodbou. "Sakra Sugo." Zamumlá Jungkook a vyskočí z postele.
Ta chodba vede jenom do jediného pokoje. .. do nahrávací místnosti.
Jungkook se rozhodne že se tím nebude zaobírat. Vážně mi hrozně smrdí z pusy, konstatuje sám pro sebe a proto šáhne po jahodových žvýkačkách na nočním stolečku.
Na kartáček se už několik dní ani nepodíval.
Rozcuchané vlasy si zčeše za uši a konečky prstů se doktne odrazu v zrcadle.
"Kooku! Jdeš na snídani?" Rapmon se z chodby koukne do jeho pokoje a Kookie ucukne.
"Je mi špatně. Mohl by jsi mi kdyžtak donést trochu slaniny?" Kook se opře o rám dveří a roztřeseně vydechne.
"Zajímavý. To samý řekl i Suga." Rapmon zavrtí hlavou a odejde.
Nikdy se to nemělo stát. Proč jsem byl tak naivní?
Jungkook sklouzne dolů a schová hlavu do dlaní. Už zase myslí na žiletku.
Promiňte za tak krátkou kapitolu ( 200 slov), snad to příště bude trochu lepší. Vote a koment potěší :33
