3-MIA

1.1K 32 1
                                    

Nebyla jsem nadšená, když mi volal Jared, abych asi na hodinu a půl doučila jednoho kluka matiku. Po dnešku jsem toho už měla plný zuby. Na nějaké doučování jsem neměla čas ani náladu. Ale když mi Max řekla, že budu nadšená a taky, že nebudu litovat, nakonec jsem kývla.

Očekávala jsem nějakého úplně pitomého kluka, který to nemá v hlavě v pořádku. Ale můj překvapený obličej, když jsem ho viděla ve dveřích, mluvil za vše. Ten, kdo stál před naším domem, nebyl nikdo jiný než Danielle Marner.

V ten moment jsem myslela, že buď se mi to jen zdá, nebo si ze mě dělal Jared srandu. Avšak, když promluvil, zjistila jsem, že sen to opravdu nebyl.

,,Promiň, netušil jsem, že mi Jared domluvil zrovna tebe. Jsi Mia, že? Dneska jsme se viděli na tom parkovišti," řekl a já na něho stále hleděla jako kdyby spadl z Marsu. Já toho Jareda přerazím a Max taky. Ještě uvidím, kterého z nich si vyberu první.

,,Ne...,totiž, jo. Pojď...,pojď dál," dostala jsem ze sebe a pustila ho dovnitř. Bože.

Danielle měl na sobě šedé tepláky a černo červenou mikinu, byla to ta jejich týmová. Pak jejich týmovou kšiltovku danou kšiltem dozadu. Vypadal upraveně. Zato já jsem na sobě měla černé tepláky, černé tílko a vlasy stáhnuté do nějakého chuchvalce, který připomínal drdol. Nebyla jsem ani namalovaná. No opravdu si nemohl vybrat lepší chvíli.

,,Pojď nahoru," řekla jsem a vydala se po schodech nahoru. Danielle si to zde prohlížel a usmíval se. Vyšla jsem schody nahoru a v ten moment vyšel ze svého pokoje Matthew. To mi ještě scházelo.

,,Trenére? Co vy tady děláte? Vy a ségra?" Řekl překvapeně Matthew a ukázal na nás dva. Těkal pohledem mezi mnou a Daniellem.

,,Čau Matthew, potřebuju pomoct od tvojí ségry," řekl Danielle a usmál se na něho.

,,Tak to jo, rodiče o tom ví?" Zeptal se Matthew a hodil pohled na mě. Zpražila jsem ho pohledem ať už mlčí. Uchechtl se a dal ruce do obranného gesta.

,,Matthew, co kdyby jsi zalezl do svého smradlavého hnízda a raději mlčel?" Řekla jsem a dotlačila jsem ho do jeho pokoje. Měl tady opravdu bordel.

,,Ani slovo rodičům, koupím ti zmrzlinu," řekla jsem potichu, tak aby nás nikdo neslyšel.

,,Chci velkou čokoládovou do velkého kornoutu a ještě s duhovým zdobením," řekl a Danielle se za mnou uchechtl. Podívala jsem se na něho a pak zase na Matthewa. Povzdechla jsem si. Ten kluk byl tak chytrý.

,,Fajn, darebáku, a ukliď si tady ten bordel," řekla jsem a otočila se. Matthew zavřel dveře a já jsem nevěřícně zakroutila hlavou.

Došla jsem k mému pokoji a pustila Daniella dovnitř. Začal si to tady zase prohlížet. V ten moment jsem děkovala bohu za to, že jsem to zde měla aspoň uklizený, když už jsem vypadala, tak jak jsem vypadala.

,,Tak mi ukaž s čím chceš pomoct," řekla jsem a sedla si na postel. Danielle si sedl na židli ke stolu a vytáhl z batohu nějaký sešit. Podal mi ho a já si začala studovat, co zrovna berou a jestli jsem vůbec schopná mu nějak pomoct.

,,Netušil jsem, že Jared domluví zrovna tebe. Vím, že dnes jsi nevypadala dvakrát nadšeně už před školou," řekl Danielle. Neodtrhla jsem od sešitu zrak a dál si to četla. Vypadalo to, že berou zrovna to stejné, co my.

,,To ani já ne a věř mi, nejsem z toho nadšená, zvlášť po dnešku," řekla jsem a podala mu sešit.

,,Chápeš to?" Zeptal se a já kývla na souhlas. Začala jsem mu vysvětlovat učivo, které očividně nechápal. Chvíli mu to trvalo, ale pak se chytil. Bylo to vlastně docela primitivní a myslím, že teď už to chápe.

,,Už to chápu, děkuju. Opravdu jsi mi pomohla," řekl Danielle a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila a kývla na souhlas.

,,Zvládneš to, stačí si to jen odvodit a napsat. Pak už to jde samo," řekla jsem.

,,Jo, fakt dík," řekl a schoval si sešit. Chvíli jsem tam tak seděla a dívala se na něho. Zkoumala jsem každý jeho rys obličeje, který jsem si mohla po dlouhé době prohlédnout.

,,Tak já půjdu, ať už tě neotravuju," řekl a přehodil si batoh přes rameno.

,,Vyprovodím tě," řekla jsem a vydala se s ním dolů. V obýváku už se nesvítilo, za co jsem byla ráda. Znamenalo to, že už jsou rodiče v ložnici a nemůžou nás slyšet.

,,Mrzí mě ten tvůj volejbal, vím, že jsi lepší než Sabin," řekl, když si obouval boty. Pak se na mě podíval a já zvedla ramena.

,,Už je to jedno. Ale děkuju, jsem ráda, že to vidí i někdo jiný," řekla jsem.

,,Tak se měj," řekl a vyšel ze dveří. Došel k autu, nasedl do něj a to už jsem zavřela dveře. Otočila jsem se a usmála se. Vím jistě, že Jareda s Max trefím. S Daniellem to bylo fajn. Docela mě i překvapil svou pozorností.

Vyšla jsem schody nahoru a znovu potkala bráchu na chodbě. Tentokrát měl na sobě jen ručník kolem pasu a culil se na mě.

,,Takže trenér, jo? Už odešel nebo tady spí," řekl Matthew a nakoukl mi do pokoje. Darebák jeden.

,,Padej do svého pokoje, nahoši, zítra tě hodím do školy," řekla jsem a zavřela se v pokoji. Mému bráchovi je devět, i když někdy se chová jako by mu bylo pět. Ale i tak je to fajn brácha a mám ho ráda. Hraje hokej už od pěti a baví ho to. Rodiče ho v tom podporují, tak jako mě ve volejbale.

Uklidila jsem si stůl a nachystala si věci na zítra. Zítra nemáme trénink a Max chce, abych s ní šla na ten trénink hokejistů. Před kluky má trénink i brácha, takže bych se hned po škole mohla podívat i na něho. Normálně bych zítra šla do posilovny, ale jestli budu část odpoledne trávit na zimním stadionu, tak se do posilovny asi nedostanu. A potřebuju se pak učit i na pátek.

V koupelně jsem si dala rychlou sprchu a převlékla se do mého pyžama, což byly nějaké volné kalhoty a tričko. Je to nejvíc pohodlné. Vyčistila jsem si zuby. Zhasla jsem všude světla a vydala se zpět do pokoje. Nechala jsem si rozsvícené led světýlka nad postelí a lehla jsem si s telefonem v ruce. Chtěla jsem spát ale zároveň se mi pořád promítal před očima ten Daniellův krásný obličej. Nakonec jsem však usnula.

Tak ještě jedna. Doufám, že se zatím líbí.

LEDOVÁ SOUHRAKde žijí příběhy. Začni objevovat